Našli bychom jen málo oborů, který nebyl poznamenán nástupem pandemie koronaviru. Mezi ty, kterým se nevyhnula, patří také nemocniční zdravotní péče. Podle aktuální studie poradenské společnosti Roland Berger, počítá většina německých nemocnic s poklesem tržeb a deficitním hospodařením.
Jen 29 procent ze 600 dotázaných nemocnic přiznalo, že pro letošní rok počítá s nárůstem tržeb za provedené výkony. Loni zvýšení svého obratu očekávaly celé dvě třetiny německých klinik. Skoro šedesát procent pak počítá se stagnací tržeb (loni to byla jen necelá pětina) a sedmnáct procent je přesvědčeno, že se jejich tržby sníží (proti šestnácti procentům v roce 2019).
Celých sedmapadesát procent dotázaných nemocnic si myslí, že jejich hospodaření v letošním roce skončí se schodkem. Nejhůře svou situaci v tomto roce vidí největší nemocnice. Skoro tři čtvrtiny z těch, jejichž kapacita činí alespoň tisíc lůžek, počítají s deficitním výsledkem hospodaření za tento rok. U nemocnic s kapacitou mezi 500 a 1000 lůžek je takových jen 47 procent. Nejméně klinik, které letos s penězi nevyjdou, je u těch s kapacitou do 500 lůžek, a to jen 32 procent.
Vládní paušál většině nestačí
Jedním z klíčových faktorů této disproporce je skutečnost, že obsazenost lůžek během trvání nejpřísnějších protiepidemických opatření klesla ve velkých nemocnicích více než v těch menších. V klinikách s kapacitou nad tisíc lůžek dosáhl tento pokles 37 procent na běžných odděleních a 27 procent na odděleních s intenzívní péčí.
Nemocnice s kapacitou mezi 500 a 1000 lůžek zaznamenaly pokles obsazenosti o 32 procent na běžných odděleních a jen o 6 procent na těch s intenzivní péčí. A konečně v nejmenších nemocnicích (s kapacitou do 500 lůžek) bylo během koronakrize hospitalizováno o 35 procent méně lidí na běžných odděleních a o 15 procent méně na odděleních s intenzivní péčí.
Nemocnice s kapacitou 500 až 1000 lůžek navíc hlásí, se že už co do vytíženosti přiblížily úrovni před zavedením karanténních opatření. Na jednotkách intenzivní péče už jsou na stoprocentním stavu, u běžných oddělení skoro na devadesáti procentech, zatímco nemocnice s kapacitou tisíc a více lůžek se nacházejí na 87, respektive 86 procentech předkrizové úrovně.
Spolková vláda si nicméně byla vědoma výpadku příjmů, a tak nemocnicím přiklepla paušál 560 eur měsíčně od dubna na vyčlenění kapacit běžných lůžek pro případ, že by je bylo nutné využívat jako lůžka s intenzívní péčí. Později byl tento příspěvek upraven tak, že velké nemocnice dostávají 760 eur, malé 360 eur. Jenže tři čtvrtiny nemocnic s kapacitou nad tisíc lůžek uvedlo, že ani tento paušál jim nepokryje ztrátu příjmů. U zbývajících nemocnic má této problém mírně nadpoloviční většina.
Poradenská společnost Roland Berger také zjišťovala názor nemocničních manažerů na digitalizaci. Asi 75 procent z nich uvedlo, že digitalizace se v důsledku koronavirové pandemie urychlí. Přibližně polovina zástupců vedení nemocnic je přesvědčena, že díky digitalizaci by se počet hospitalizací snížil a zrychlila by se ambulantní léčba. Asi čtvrtina dotázaných pak očekává, že se také zrychlí konsolidace nemocničního trhu.
Reflektujte vývoj poptávky, radí Roland Berger
„Na komplexní závěry z koronavirové krize je ještě příliš brzy. Většina dotazovaných však uvedla, že v budoucnu chtějí změnit strategii zadávání zakázek. Aby se předešlo problémovým místům v dodávkách, je třeba na jedné straně zvýšit zásoby, na straně druhé se mnoho nemocnic chce stále více spoléhat na národní a regionální dodavatele,“ stojí dále ve zmiňované studii.
Podle autorů studie je pro hospodaření nemocnic stále důležitější jejich struktura. Ta prý velmi často rozhoduje o tom, zda ta která klinika skončí v černých, nebo v červených číslech. Ukázalo se, že v oblasti zadávání zakázek a dalších nákladových výhod byl podíl nemocnic s přebytkovým hospodařením výrazně vyšší u klinik ve skupině než u těch nezávislých. „Je to z důvodu synergií,“ vysvětlují autoři studie.
Ti také nemocnicím radí, aby revidovaly své růstové strategie a stanovovaly si realistické cíle. „Strategie musí vice než kdy jindy reflektovat poptávku v lůžkové oblasti a zkoumat, kde má smysl doplňovat nabídku ambulantní péče,“ uvádí společnost Roland Berger. Tomu by prý měla být i přizpůsobena struktura odměňování za ambulantní léčbu.
Petr Musil
