Pandemie koronaviru ukázala, jak důležité fungování on-line je. Podle prezidenta Německé lékařské komory Klause Reinhardta je důležité, aby digitalizace ve zdravotnictví pokračovala a využila impulsu, který jí koronavirová krize dala.
Německá lékařská komora (BÄK – Bundesärztekammer) na základě zkušenosti s koronavirovou pandemií představila dokument s názvem Digitální transformace medicíny v dobách pandemie, v němž shrnuje, co se lékaři během této krize v on-line světě naučili a kde jsou ještě mezery, které by se měly co nejrychleji zacelit.
Za jedno z hlavních pozitiv koronavirové krize považuje Reinhardt fakt, že v myslích mnoha lékařů a jiného zdravotnického personálu došlo ke změně náhledu na používání digitálních nástrojů. „Cílem dokumentu je ukázat řešení a perspektivy, které digitální transformace medicíny nabízí,“ řekl Klaus Reinhardt listu Deutsches Ärzteblatt.
Digitální transformace ovšem podle BÄK může proběhnout úspěšně pouze tehdy, pokud bude vytvořena dostatečná technická infrastruktura a politici na její vybudování poskytnou adekvátní finanční zdroje. Lékaři i pacient by tak mohli stále častěji používat a vyžadovat používání digitálních nástrojů, aby bylo možné garantovat standardní lékařskou péči i při omezení mobility, během zákazu kontaktů nebo dalších protiepidemických opatření.
Je třeba budovat infrastrukturu, nabádá Německá lékařská komora
Klaus Reinhardt poukázal například na to, že videokonzultace byly využívány výrazně intenzivněji a i to nezanedbatelně přispělo k narušení přenosu infekce v německé populaci, respektive v jedné z nejohroženějších skupin. Navíc je zde patrný efekt úspory nákladů na cestování, a to jak ze strany pacientů, tak zdravotnického personálu.
V dokumentu se ale také uvádí, že osobní kontakt mezi lékařem a pacientem nadobro nezmizí, protože mnoho vyšetření se ani u praktiků bez něho neobejde. Na každý pád lze videokonzultace považovat za vhodný nástroj digitálního zdravotnictví i do budoucna.
Podle Petera Bobberta, člena nejužšího vedení lékařské komory, koronavirová krize nicméně ukázala, že nerušený tok informací v průběhu poskytování lékařské péče je ještě stále daleko. Největší problémy prý způsobuje výměna údajů mezi různými lékařskými subjekty. BÄK v této oblasti nabídla své odborné znalosti k jejímu vylepšení.
V budoucnu by měly být digitální aplikace hodnoceny v testovacích regionech, a aplikace by podle Bobberta mohly být integrovány do každodenní péče, čímž by se ověřila jejich funkčnost také v reálném provozu. Pokud by se digitální nástroje v každodenním využití osvědčily, měly by podle BÄK být natrvalo zavedeny do zdravotní péče.
S ohledem na riziko příchodu druhé, případně třetí vlny koronavirové epidemie, BÄK volá mimo jiné po vytvoření rozšířeného přístupu k možnostem videokonferencí a videokonzultací. Kromě toho je prý na státu, aby lékařům poskytl lepší přístup ke znalostním databázím a současným výsledkům výzkumu a možnostem monitoringu ambulantních pacientů.
Druhý zákon o digitalizaci neobsahuje strategii, kritizuje opozice vládní návrh
Německý Spolkový sněm má shodou okolností na stole už druhý zákon o digitalizaci zdravotnictví, který mimo jiné upravuje rozvoj digitálních inovací v tomto oboru. Stanovuje například, že lze v digitalizované verzi použít elektronický předpis, elektronickou neschopenku nebo elektronický očkovací průkaz a další aplikace. Zákon také definuje, která data bude možné sdílet s jednotlivými lékaři.
Opoziční poslanci navrhovanou podobu zákona o digitalizaci kritizují a vyjádřili nad ní zklamání. Podle Zelených nebude ani po přijetí zákona existovat systematické zapojování pacientů do digitalizace zdravotnictví. Vládě prý také chybí v oblasti digitalizace zdravotnictví strategie, jak podle listu Deutsches Ärzteblatt uvedla Maria Klein-Schmeinková, expertka Zelených na zdravotnictví.
Zákon také upravuje financování rozvoje digitalizace zdravotnictví, ovšem spíše ve smyslu, jaké zdroje se k tomu nesmějí použít. Zapovězeno tak bude využití finančních rezerv zdravotních pojišťoven. Kromě toho by digitální inovace měly být zaměřeny na předem stanovené specifické potřeby, říká předkládaná norma.
Petr Musil
