Senát doporučuje, aby se vládou navržený zákon na ochranu důležitých firem před rizikovými investory vztahoval i na odvětví zdravotnických a ochranných výrobků a zdravotnického výzkumu a vývoje. Senát to včera přijal v usnesení k evropskému o prověřování přímých zahraničních investic. Vláda už zákon o prověřování zahraničních investic letos v dubnu předložila Sněmovně. Vicepremiér Karel Havlíček (za ANO) nevylučuje, že by se jím mohli poslanci zabývat už v příštím týdnu.
Navržený zákon má umožnit kontrolovat přímé zahraniční investice reálně prováděné subjekty ze zemí mimo Evropskou unii. V případě, že bude prověřovaná investice vyhodnocena jako riziková, bude stát moci její podobu ovlivnit nastavením podmínek, za kterých může být učiněna, popřípadě tuto investici zakázat nebo zpětně zrušit.
„Může docházet ke skupování strategických aktiv včetně strategické infrastruktury s tím, že nepříznivý hospodářský vývoj tomu může být víc nápomocen v tom negativním slova smyslu,“ popsal Havlíček senátorům. Návrh zákona, který poslancům předložila česká vláda, označil za poctivě odpracovaný dokument, který prodiskutoval se všemi zúčastněnými osobami.
K co nejrychlejšímu přijetí zákona vyzval předseda branného výboru Pavel Fischer (nezařazený). „Ve světle pandemie covidu jsme viděli, jak jsme zranitelní,“ řek. Varoval před situací, kdy by zahraniční investor koupil podíl v české firmě, která by pak třeba odmítla prodat státu ochranné pomůcky v případě nouze. Poukazoval i na to, že vláda musela kvůli epidemii a nedostatku pomůcek nakupovat v Číně. „My nejsme nadšeni, že jsme to museli vozit z Číny,“ poznamenal Havlíček.
Cílem evropského nařízení je prověřit, zda přímé investice ze třetích zemí neohrožují strategické zájmy EU. Podle dřívějšího vyjádření českých europoslanců se nový mechanismus dotkne například investic z Číny či Ruska, i když text přímo žádné země nezmiňuje.
Mechanismus by měl chránit především klíčová odvětví, jako je energetika, vodní hospodářství, doprava či komunikace, ale také určité technologie, například polovodiče, umělou inteligenci a robotiku. Při vyjednávání o konečné podobě mechanismu zástupci europarlamentu doplnili například i média, zdravotnictví, nanotechnologie či potravinářství.
-čtk-
