Poslanci na středečním jednání Ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny (ÚPV) projednali rozsáhlé změny trestních předpisů. Vedle klíčového pozměňovacího návrhu skupiny poslanců, jehož hlavním bodem zvýšení hranice škody pro určení trestnosti, prošly i novinky: návrh, který má zamezit kumulaci trestů a změna v praxi oznamování uskutečněných odposlechů v případě, že nebyly využity v trestním řízení.

Vládní novelu trestního zákona a trestního řádu, jejímž cílem je zefektivnit a zjednodušit ukládání, a především vymáhání trestů obecně prospěšných prací a trestů peněžitých, projednali poslanci v prvním čtení již v květnu minulého roku. O připravovaných změnách Česká justice podrobně informovala.

Novela například ruší „mezistupně“ v podobě domácího vězení či peněžitého trestu v případě nevykonání trestu obecně prospěšných prací a stanovuje přepočet, kdy jedna hodina nevykonaného trestu obecně prospěšných prací znamená jeden den trestu odnětí svobody. V případě přeměny nezaplaceného peněžitého trestu se pak nově stanovuje, že jedna jeho denní sazba bude odpovídat dvěma dnům trestu odnětí svobody. Novela také ukládá orgánům činným v trestním řízení již v jeho přípravné fázi zkoumat podrobně majetkové a rodinné poměry pachatelů za účelem možného uložení peněžitých trestů, popřípadě trestu obecně prospěšných prací.

K vládnímu návrhu podala komplexní pozměňovací návrh skupina poslanců v čele s Helenou Válkovou a Markem Bendou.
Návrh především zdvojnásobuje částky škody pro určení hranice trestnosti, rozšiřuje možnosti uzavřít dohodu o vině a trestu i na nejzávažnější trestné činy či umožňuje zahlazení potrestání právnických osob. O jednání ÚPV před druhým čtením zákona v PS Česká justice informovala.

Mohlo by vás zaujímať

Zamezení praxe kumulace trestů

Návrh novely zákonů prošel druhým čtením 2. června a na včerejším jednání ÚPV byly podrobně projednávány nové pozměňovací návrhy poslanců.

[mn_protected]

Prvním z nich byly dva návrhy, které směřovaly k zamezení praxe kumulace trestů, která mj. přispívá k negativnímu trendu nárůstu počtu vězňů, respektive k neefektivnímu ukládání trestů. Sešly se dva návrhy, jeden společný, vypracovaný Helenou Válkovou a Jakubem Michálkem a pak samostatný Michálkův návrh. ÚPV nakonec podpořil v hlasování návrh Válkové a Michálka. Ten do § 39 trestního zákona vkládá nový odstavec, který soudcům ukládá, aby při stanovení druhu trestu a jeho výše přihlédli k trestům, které již má obviněný uloženy a nevykonány „tak, aby vzhledem k povaze a závažnosti trestného činu a osobě pachatele nebyl uložen takový trest, který by spolu s dosud nevykonanými tresty vedl k nepřiměřenému postihu pachatele“. Návrh podpořili poslanci i přes nesouhlas zástupců ministerstva spravedlnosti, kteří varovali před zvýhodňováním recidivistů.

Velkou podporu získal ve výboru návrh poslance Pirátů Tomáše Vymazala, předsedy komise pro kontrolu odposlechů. Návrh byl představen jako reakce na neutěšenou praxi, kdy orgány činné v trestním řízení naprosto ignorují povinnost informovat o uskutečněném odposlechu. „V nynější době však příliš často dochází k nepřehledné situaci, kdy dotyčná osoba, jejíž telekomunikační provoz byl odposloucháván, nakonec není v rozporu se zákonem o této skutečnosti vůbec informována. K této nepřehlednosti dle názoru předkladatele přispívá mnohost subjektů, jimž zákon informační povinnost uložil, ovšem s absencí efektivní následné kontroly potvrzující reálné splnění informační povinnosti, či dokonce její vymahatelnosti. Výsledkem je tak nezřídka nežádoucí stav, kdy informační povinnost není splněna a dotyčná osoba, jež by měla být o výslechu informována, nejenže nedostane informaci, na niž má ze zákona nárok, nýbrž nemá možnost jakkoliv zjistit, či si ověřit, zda nebyla na svých právech tímto způsobem zkrácena,“ uvádí se ve zdůvodnění návrhu. Nově by podle návrhu měl povinnost informaci podat státní zástupce, a to v případě, že věc neskončí podáním obžaloby k soudu, v opačném případě přejde povinnost na soud.

Poslanci návrh podpořili i přes varování zástupců ministerstva, že s návrhem nesouhlasí nejvyšší státní zastupitelství, protože může vést i k ohrožení účelu trestního řízení a není v průběhu řízení vyloučeno, zda nebudou nakonec před soudem odposlechy využity. Poslance ministerští úředníci zároveň informovali, že v novém trestním řádu se počítá s komplexní úpravou, kdy se má informační povinnost rozšířit i na prostorové odposlechy. Ministerstvo také přislíbilo, že se má v novém trestním řádu vyřešit i problém, kdy není jasné, zda nalézací soud je vázán rozhodnutím NS v případě, že ten sezná nezákonnost odposlechu.

Bez stanoviska výboru byl projednán návrh poslance KDU-ČSL Jana Bartoška, který reagoval na aktuální případy prodeje materiálů s nacistickou tématikou. Poslanci se totiž shodli, že návrh obsahuje nepřesnosti a ve svém důsledku by mohl orgánům činným v trestním řízení jejich práci paradoxně zkomplikovat. A to především tím, že by mohl vytvořit dojem, že zavádí nové, v současném zákoně neupravené, skutkové podstaty trestných činů. Ministerstvo spravedlnosti také varovalo, že návrh by vedl k absurdní situaci, kdy by mohlo být trestné i vydávání například učebnic dějepisu.

Výbor nakonec nepodpořil návrh komunistického poslance Zdeňka Ondráčka na zvýšení hranice promlčení nejzávažnějších trestných činů z dvaceti na třicet let. Nepodpořil ani žádný z pozměňovacích návrhů poslance Jakuba Michálka. V nich například namítal přílišnou přísnost modelu výpočtu a přepočtu peněžitých trestů a jejich relativní nespravedlnost s ohledem na příjmové možnosti pachatelů. „Navrhovaná úprava peněžitých trestů stojí na dvou základních principech, které reflektují přiměřenost peněžitého trestu jak vůči majetkovým poměrům pachatele, tak závažnosti spáchaného trestného činu,“ domnívá se Michálek, který se odkazuje mj. na práce Jakuba Drápala z Právnické fakulty UK.

[/mn_protected]

Petr Dimun