Spolková kancléřka Angela Merkelová, francouzský prezident Emmanuel Macron a premiéři dalších čtyř zemí Evropské unie požádali Evropskou komisi, aby činila kroky k lepší připravenosti na příští možné pandemie.
Opožděná a nekoordinovaná reakce Evropské komise na nástup pandemie koronaviru nastolila logické otázky ohledně toho, nakolik je Evropská unie jako celek vlastně na podobné krize zdravotnického rázu připravena. Angela Merkelová, Emmanuel Macron, polský premiér Mateusz Morawiecki, španělský premiér Pedro Sánches a jejich belgické a dánské protějšky Sophie Wilmesová a Mette Frederiksenová podepsali výzvu ke spolupráci ne unijní úrovni.
Šestice signatářů strategický dokument adresovala předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové a doufá, že poslouží jako „inspirace pro další plodné diskuse na evropské úrovni“ pro přípravy na budoucí pandemie. S ohledem na možnost příchodu druhé vlny koronavirové nákazy je podle signatářů takový přístup nutné projednat co nejdříve.
Více peněz pro evropský fond pro řešení následků katastrof
Politikům vadí především fakt, že Evropa byla pandemií zastižena takřka bez dostatečného lékařského vybavení. Podle nich je třeba analyzovat tento nedostatek či proč k němu došlo a jak jej napříště řešit. Signatáři dokumentu požadují, aby se Evropská komise zabývala zajištěním přiměřených dodávek ochranných pomůcek, zdravotnických prostředků, léčiv a vakcín.
Kvůli tomu, že koronavirová nákaza se Evropou začala šířit velmi rychle, se mnoho druhů ochranných pomůcek (roušek a respirátorů) stalo velmi vzácným zbožím a často se nedostávalo v potřebném množství ani zdravotníkům zasahujícím takzvaně v první linii. Mnoho členských zemí Evropské unie se proto rozhodlo situaci řešit po své vlastní ose, včetně přijetí vlastních opatření bez ohledu na postoj Evropské unie, respektive Evropské komise.
Německo navíc patřilo k zemím, které čelily kritice kvůli tomu, že dočasně omezilo vývoz ochranných oděvů a obličejových masek. Hlavy všech států Evropské unie se mají k diskusi o důsledcích koronavirové krize sejít na summitu, jenž se bude konat 19. června. Vzhledem k okolnostem proběhne prostřednictvím videokonference.
Nicméně první odezvy už koronavirová krize má. Evropský fond pro ochranu před katastrofami by mohl být posílen až o dvě miliardy eur. Uvedl to deník Deutsches Ärzteblatt s odkazem na eurokomisaře pro krizový management Janeze Lenarčiče. Celkově tak fond získá na roky 2021 až 2027 více než tři miliardy eur (skoro 80 miliard korun). Do budoucna by tak Evropská unie mohla zajišťovat například fungování polních lazaretů nebo leteckou dopravu zdravotnického materiálu.
Spahn chce „zdravotnické NATO“
Doposud měla civilní ochrana ne úrovni Evropské unie spíše podobu distribučního mechanismu. V případě krize v členském státě – jako například rozsáhlého lesního požáru nebo zemětřesení – se od ostatních členských zemí požaduje, aby přijaly závazky v oblasti pomoci, jež by byla koordinovaná přes Brusel. „Pro takovou krizi, jakou byla ta koronavirová, to ale nestačí,“ uvedl Lenarčič.
Eurokomisař také připomněl, že na začátku koronavirové krize o ochranné lékařské pomůcky požádala Itálie, ale žádný z členských států na výzvu nereagoval. Ostatní státy by se totiž samy vystavily riziku nedostatku ochranných a jiných pomůcek pro zvládnutí epidemie. „Nebyl to projev nedostatku solidarity, nýbrž obyčejný nedostatek potřebných pomůcek. Solidarita tu byla a je, jen ji v určitém čase bylo velmi obtížné prokázat,“ dodal eurokomisař.
S poměrně originálním návrhem přišel také spolkový ministr zdravotnictví Jens Spahn. Podle něho by mohla vzniknout jakási evropská aliance pro vzájemnou podporu v případě pandemických a jiných zdravotních krizí. „Nová aliance by mohla být něco jako ´zdravotnické NATO´,“ uvedl Spahn v rozhovoru pro Rheinische Post.
Podobně jako Lnarčič i Spahn zdůrazňuje rychlost reakce v případě výskytu takové krize v některé z členských zemí. Proto je podle něho zapotřebí vytvořit společné evropské struktury, které by byly přístupné odborníkům, lékařům a zajišťovaly by společné zásoby vybraného zdravotnického materiálu. „Pak by nebylo třeba vytvářet 27krát národní rezervy, ale stačila by jedna rezerva evropská,“ dodal Spahn.
Petr Musil
