Na několika místech Česka sice dochází k nárůstu počtu pozitivně diagnostikovaných s covid-19, celkově je ale situace zcela nesrovnatelná s tou březnovou. Z 2700 všech aktuálně pozitivních na covid-19 je stovka v nemocnici a deset v těžkém stavu, což naše kapacity naprosto bez problémů zvládají. Zároveň se místo plošného řešení nasazují lokální opatření. Ruku v ruce s touto situací ztrácí na důležitosti plošné testování i celorepublikové reprodukční číslo. Systém včasného varování a další kroky by měly zajistit zvládnutí případné další vlny, aniž by bylo nyní nutno speciálně pro covid rezervovat nějaké kapacity. Ministerstvo i odborníci zároveň důrazně vyzývají obyvatele, aby se nebáli navštěvovat lékaře či nemocnice a nezanedbávali své problémy kvůli obavám z nákazy covid-19.
„Epidemiologická situace je konzistentní a plošně Česká republika nemá problém. Většina regionů je bez výskytu onemocnění covid-19. Situace se tedy za tři měsíce výrazně změnila. Lokální ohniska jsou nyní stále ve stejných regionech – Moravskoslezský kraj, Olomoucký kraj, Praha, případně částečně Středočeský kraj,“ konstatuje ministr Adam Vojtěch. Tato ohniska řeší místní hygienické stanice, které případně uplatňují restriktivní opatření.
„Nebavíme se už o celonárodním, ale lokálním problému. Jestliže toto přijmete, musíte se mnou souhlasit v tom, že plošné statistiky začínají postrádat smysl, protože když máme viditelný výskyt a šíření ve dvou, třech místech ČR, například na Karvinsku, nelze z toho extrapolovat například na situaci na Vysočině, kde je možná nejlepší vůbec. Musíme se zaměřit na regionální až lokální sledování,“ potvrzuje ředitel ÚZIS Ladislav Dušek. Ten také poukazuje na to, že epidemie Českou republikou v podstatě neprošla. Během posledních čtyř měsíců se totiž jen asi 13 nebo 14 okresů dostalo na nebo nad hranu 100 nově diagnostikovaných s covid-19 na 100 tisíc obyvatel. Průměr ČR se pak pohybuje na zhruba 90.
V důsledku toho, že se ohniska řeší lokálně, také klesá počet provedených testů. Bylo by totiž neefektivní testovat populaci, v níž nebyl registrován žádný problém. Testy se naopak soustředí do problematických lokalit, což je také důvod, proč někdy může být podíl pozitivně testovaných na celkovém denním počtu testů lehce vyšší.
„Pozoruji tendence interpretovat to jako rizikový trend. To je ale nesrovnatelné s předchozím obdobím – nelze srovnávat situaci v polovině června, kdy máme tři lokální ložiska, která jsou plně pod kontrolou, neproudí žádné davy nemocných do nemocnic a krajské hygienické stanice to stíhají kontrolovat, s obdobím poloviny března. Neznamená to významnější rizikový trend,“ podtrhuje profesor Dušek.
Podobně varuje i před reprodukčním číslem, tedy údajem udávajícím, kolik průměrně jeden nakažený infikuje dalších lidí. Plošný odhad reprodukčního čísla ve chvíli, kdy v zemi máme dvě nebo tři ložiska, postrádá větší smysl. Podle aktuální predikce se přitom počítá, že na konci měsíce bude v Česku kumulativně něco kolem 11 200 pozitivně diagnostikovaných (z nichž už je ale dnes většina vyléčená). Dosud bylo od počátku epidemie v Česku pozitivně diagnostikováno 9751 osob (údaje k úterku 9. června), z nichž 1389 bylo hospitalizováno. Aktuálně pozitivních lidí je 2700.
Vůbec největší klastr je v současnosti kolem dolu Darkov, kde je 465 pozitivních případů, od nichž jsou odvozené další v okrese Karviná a Frýdek-Místek. Situace je ale klidná, protože jen tři z těchto lidí jsou v nemocnici; většina diagnostikovaných je asymptomatických nebo s mírnými příznaky. Ani v Praze, kde je riziko komunitního šíření a denně přibývá cca 15 nově diagnostikovaných, nedochází k zatěžování nemocnic a nejsou zasaženy zranitelné skupiny.
Právě hospitalizovaní jsou přitom tím asi nejdůležitějším indikátorem, a dobrou zprávou je, že v Česku covid pozitivních hospitalizovaných ubývá. Včera ráno jsme jich měli 111, z nichž deset bylo v těžkém stavu. „To, že tu máme nakažené, kteří mají mírné příznaky nebo jsou asymptomatičtí, není zásadní problém. Ten by nastal, kdyby rostl počet hospitalizovaných, a to se neděje,“ konstatuje ministr s tím, že momentálně je z celkového počtu pozitivně diagnostikovaných v Česku vyléčeno přes 72 procent.
Zásadní premisou zvládnutí epidemie je ochrana zranitelných obyvatel, což se u nás povedlo. Z celkového počtu pozitivně diagnostikovaných bylo nad 65 let pětině a nad 75 let desetině lidí. V období od začátku června navíc toto číslo ještě kleslo na 9 a 7 procent.
U pacientů, kteří během hospitalizace zemřou, je také pravidlem, že mají nějaká dlouhodobá komplikující onemocnění, jako je hypertenze, cukrovka, plicní nebo onkologická choroba. Odpověď na otázku, kolik ze současných 328 covid pozitivních zemřelých skutečně na covid-19 zemřelo, by měla být známa během dvou měsíců (psali jsme také zde). V minulém týdnu totiž byla podle předsedy České společnosti anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny a vedoucí Klinické skupiny COVID při ministerstvu Vladimíra Černého schválena studie, která má detailně zanalyzovat hospitalizované pacienty.
Medián doby pobytu v nemocnici se podle dosavadních dat pohybuje kolem 11 dnů, u přeživších pacientů, kteří byli na ARO či JIP, to pak je dvojnásobek. Aktuální kapacita intenzivní nemocniční péče je každopádně vysoká. „Není ovlivněna ani stávajícím počtem pacientů, kteří jsou hospitalizováni s diagnózou covid-19. Lze tedy jednoznačně a odpovědně konstatovat, že kapacita systému lůžek v naší zemi je dostatečná a v žádném případě nijak neomezuje obnovení obvyklé péče v běžném, předcovidovém rozsahu. Důvod, abychom omezovali péči, není absolutně žádný. Není nutno udržovat speciální kapacitu, protože těch několik desítek pacientů systém velmi snadno absorbuje bez jakéhokoliv dopadu na běžné zajištění péče,“ konstatuje profesor Černý.
Ten také podtrhuje, že systém je nachystán na případné zhoršení situace – funguje dispečink intenzivní péče, systém krajských koordinátorů a kraje mají i nachystaný systém distribuce pacientů. Systém je ale hlavně připravený včas reagovat na signály o nárůstu lidí s covid. „Český systém pro management pacientů s covid ve smyslu sledování nákazy, včasného varovného systému a koordinace lůžkové péče je ve srovnání s většinou vyspělých států naprosto unikátní a řada věcí slouží vzorem k aplikaci v jiných zemích,“ podtrhává profesor Černý.
O to důležitější je nyní apelovat na občany, aby začali zdravotní péči využívat stejně jako před epidemií. „Chceme našim občanům sdělit, aby se nebáli chodit k lékaři. Stále máme informace z nemocnic a od některých lékařů, že péče není obnovena na sto procent, jak by mohla být. Nemocnice nejedou na plný výkon, byť jim v tom nic nebrání, a je to z toho důvodu, že se lidé obávají chodit k lékaři a do nemocnic. Proto bych chtěl všechny poprosit, aby péči neodkládali a šli ke svému lékaři. Je to obrovsky důležité, aby nedošlo k zanedbání jejich zdravotního stavu ve chvíli, kdy není důvod k obavám,“ podtrhává ministr Vojtěch.
Ministr ale na druhou stranu zdůrazňuje také zodpovědnost všech občanů, protože se objevují i úplně opačné extrémy, než je nenavštěvování zdravotnických zařízení kvůli obavám z nákazy covid-19. „Poprosil bych, aby lidé nepodceňovali, pokud mají příznaky daného onemocnění. Bohužel máme zkušenosti, kdy lidé mají příznaky, jdou s nimi do zaměstnání, do společnosti, na svatbu a podobně. Pak je samozřejmě riziko šíření nákazy výrazné a komplikuje to práci hygienikům. Stále tedy platí, že pokud na sobě kdokoliv pociťuje příznak daného onemocnění, ať zůstane doma, kontaktuje hygienickou stanici a svého lékaře,“ vysvětluje Adam Vojtěch.
Ministerstvo se zároveň snaží připravovat na případnou další vlnu onemocnění a pracuje na projektu Chytrá karanténa 2.0. Vedle toho se mají rozšířit kapacity krajských hygienických stanic tak, aby mohly nabírat nové lidi na provádění epidemiologických šetření.
Odborníci ovšem nabádají, abychom začali nový koronavirus chápat podobně jako jiné nákazy. „Covid-19 musí být z pohledu prevence vnímán jako jakákoliv jiná infekční onemocnění a měli bychom se nachystat na to, že s touto nemocí tu budeme žít dlouhá léta. Také bychom měli i směrem k občanské veřejnosti komunikovat, že systém zdravotní péče je na všechny infekční nemoci v Česku dokonale nachystán v porovnání s mnoha zeměmi na celém světě. Není tedy nutno vytvářet speciální postupy jen pro pacienty s covid-19, protože na většinu těchto pacientů stačí aplikace dnes již existujících postupů prevence, jak je známe z oblasti onemocnění typu chřipky nebo jiných respiračních nákaz,“ podtrhává profesor Černý. „Specialisté na intenzivní péči v ČR jsou úžasně organizováni – mají regionální metodiky, kapacity a vědí, co mají dělat. Každý rok se par excellence poperou s chřipkou a není kolem toho jediná tiskovka,“ doplňuje Ladislav Dušek.
„Nebojme se tohoto onemocnění více než jiných respiračních onemocnění a naučme se více myslet na základní postupy prevence typu roušky v situacích, kdy to je nutné. Tím neříkám, že jsou nutné za všech okolností. Můj osobní názor je, že nikoliv, a že bychom je měli používat velmi selektivně, jako to dělají občané asijských zemí,“ uzavírá Černý.
Michaela Koubová
