Během pandemie covid-19 se napříč světem ukazují docela velké rozdíly v počtu nakažených i v počtu úmrtí. Velmi zajímavým příkladem je srovnání dvou severoamericjkých sousedů. Spojené státy měly na konci dubna na milion obyvatel víc než dvakrát tolik obětí než Kanada. Nejen odborníci se tak pochopitelně ptají, co je příčinou. Odpovědí je, zdá se, několik. Jednou z nich je New York, kde se nákaza i vzhledem k hustotě obyvatel rozšířila hlavně prostřednictvím veřejné dopravy. Pokud bychom New York a jeho předměstí ze srovnání vynechali, přiblížilo by se množství mrtvých na milion obyvatel v USA kanadským číslům. Dalším aspektem je přístup ke zdravotní péči, který je limitovaný tím, že mnoho Američanů nemá zdravotní pojištění. To ještě podtrhuje fakt, že Spojené státy mají nejvíce obézních lidí na světě, přičemž právě obezita patří k rizikovým faktorům horšího průběhu nákazy. V neposlední řadě pak hraje roli také politika, důraznost varování a koherentnost informací, které se k obyvatelům dostávají.
Počet mrtvých s covid-19 je ve Spojených státech víc než dvakrát vyšší než v Kanadě. Zatímco v USA jde o přes 200 úmrtí na milion obyvatel, v Kanadě je to sto – a nejde o zdánlivou nesrovnalost způsobenou rozdílnými metodologiemi při sběru dat. V polovině týdne přitom USA hlásily 1,2 milionu potvrzených případů covid-19 a 71 tisíc úmrtí při 328 milionech obyvatel, Kanada pak měla při svých necelých 38 milionech obyvatel 63 tisíc případů a zhruba 4300 úmrtí. Právě počty úmrtí vypovídají podle odborníků více než samotné množství nakažených, protože testování se napříč státy může lišit.
Pandemie v USA a Kanadě se přitom ovlivňují – případy v ve Spojených státech už pocítili i Kanaďané. Například v Ontariu tak byly případy importované z USA vůbec nejčastějším zdrojem dovezených nákaz. Jak ale pandemie postupuje, začínají se pomalu denní počty úmrtí na milion obyvatel vyrovnávat. Zatímco v březnu počty byly denní počty zemřelých Američanů s covid-19 3,6krát vyšší než počty zemřelých Kanaďanů, v první polovině dubna to bylo 3,1krát, v druhé polovině 1,7krát a na začátku května byl poměr skoro stejný.
I když se experti shodují, že vláda Donalda Trumpa propásla včasnou reakci na pandemii, mnozí se zároveň shodují na tom, že jde jen o jeden díl skládanky. Podle CBC News, která se v obrátila na pět odborníků na infekční choroby a prozkoumala studie a data vztahující se k problematice, jsou hlavní důvody tři: dlouhodobé problémy související se zdravotním pojištěním a dostupností zdravotní péče, politika a město New York.
Nakažlivé metro
Rozdíl mezi USA a Kanadou se výrazně prohloubil právě v době, kdy nákaza zasáhla New York. Ten měl tu smůlu, že byl jako nejrušnější americké město zasažen brzy, kdy země nebyla nijak připravena. „To, jak jsou dané město nebo geografická oblast připraveny, ovlivní počty mrtvých,“ říká Amesh Adalja, který se zabývá připraveností na pandemie při Johns Hopkins University and Medicine v Baltimoru. Ten také doplňuje, že města,která byla zasažena později, těžila nejen z toho, že v nich bylo méně lidí, ale že měla více času se připravit.
Jak přitom odhalila jedna z provedených studií, jedním z hlavních vektorů přenosu se stalo newyorské metro. To každý všední den používá 5,4 milionu lidí, kteří se přitom dotýkají kovových turniketů a mačkají se ve vlakových vozech. Na začátku března, než většině došla závažnost krize a mnozí přestali dojíždět do práce, se infekce prohnala městem s největší pravděpodobností za lvího přispění právě hromadné dopravy.
Pokud bychom při srovnání USA s Kanadou odečetli právě New York, vypadaly by počty mrtvých zcela jinak – zmizela by skoro polovina rozdílu. A když bychom přidali i newyorská předměstí, čísla byla skoro totožná (byť takové vynechávání není na místě, protože by zkreslilo další data).
New York přitom nemá co do hustoty populace, která je podle epidemiologů rizikovým faktorem, v Kanadě srovnání. Nejlidnatější kanadské město Vancouver má poloviční hustotu obyvatel, a co se týče hromadné dopravy, v Torontu obslouží metro a další přeprava oproti New Yorku šestinu lidí.
Problém obezity a chybějícího pojištění
New York ovšem není jediným faktorem, který přispěl k tomu, že počty mrtvých na milion obyvatel jsou v USA vyšší než v Kanadě. Jak je stále dokola zdůrazňováno, nebezpečný je covid-19 hlavně pro lidi s komorbiditami, jako je obezita, vysoký krevní tlak či cukrovka. Podle zprávy amerického Centra pro kontrolu nemocí (CDC) trpěly tři čtvrtiny pacientů hospitalizovaných s nákazou covid-19 ve státě Georgia komorbiditami, které ovlivnily závažnost průběhu choroby. Nejčastěji šlo o hypertenzi, kterou trpělo 67,5 procenta pacientů, dalším častým faktorem pak byla obezita. Je přitom známo, že Spojené státy obecně mají nejvyšší výskyt obezity ve vyspělém světě a i počty hypertoniků jsou tu vyšší než v Kanadě.
Studie provedená v Georgii ovšem poukázala také na to, že 83 procent pacientů s koronavirem byli Afroameričané. Podle těchto i dalších dat tak byla tato populace zasažena více oproti jiným skupinám. Na vině je zřejmě americký zdravotnický systém a mezery v dostupnosti péče, kdy některé minority často nemají zdravotní pojištění. Před vypuknutím pandemie nebylo pojištěno skoro deset procent Američanů, a číslo zřejmě poroste s tím, jak bude stoupat nezaměstnanost.
Americká vláda sice slíbila, že nepojištěným zaplatí testy i léčbu, podle odborníků se ale lidé musí vypořádat i s dalšími náklady. Nepojištění a minority podle jedné studie musí na testy cestovat dále. Obyvatelé venkova, minority, bezdomovci a lidé s duševními problémy či závislostmi navíc podle experta na infekční nemoci ze Stanfordské univerzity Krutiky Kuppalliho méně často dostanou péči. „Sledujeme vysoké počty ve městech a oblastech, kde jsou historicky zranitelné populace. Tyto pacienty je velmi náročné zapojit do zdravotní péče a jsou nejvíce zranitelní,“ konstatuje Kuppalli.
Nejasné zprávy o krizi
Ty, kdo v posledních měsících bedlivě sledují zpravodajství, asi příliš nepřekvapí, že třetím důvodem vedoucím k většímu počtu úmrtí v USA může být politika. Jak upozornil předseda epidemiologie a biostatistiky na Western University v Londýně Saverio Stranges, je při pandemii základem jasná komunikace směrem k veřejnosti. Zatímco kanadští politici se s podporou expertů na veřejné zdraví snažili vysílat konzistentní zprávy jak na státní, tak na lokální úrovni, americký prezident Donald Trump opakovaně veřejně kritizoval kroky některých guvernérů – buď kvůli tomu, že začali svůj stát navracet normálu moc pomalu, anebo moc rychle. Mnozí guvernéři tak byli frustrovaní jak kvůli zmateným zprávám, tak kvůli nedostatku koordinovaného přístupu. Proto přistoupili k vlastním plánům obstarávání ochranných prostředků a zastavení šíření viru.
Trump sice v některých aspektech zareagoval rychleji – omezil cestování a prosadil používání roušek dříve než Kanada, zároveň ale vydával rozporuplná vyjádření ohledně zásadních aspektů, jako je vážnost krize. V únoru, měsíc poté, co omezil cestování z Číny, tak stále trval na tom, že USA budou mít brzy nula případů. V té samé době už kanadská vláda nabádala obyvatele, jak mají postupovat. Podle dat sebraných Googlem z chytrých telefonů přitom Kanaďané oproti Američanům častěji a dříve dodržovali sociální odstup.
Jak lidé přistoupili k pandemii, ovšem podle všeho ovlivnilo také to, zda šlo o voliče Demokratů nebo Republikánů. Lidé ve státech, které převážně volily v roce 2016 Trumpa, podle studie publikované minulý měsíc odborníky z Chicaga a Texasu s menší pravděpodobností vnímali riziko, vyhledávali informace a dodržovali sociální odstupy.
Podle studie Chicagské univerzity se na tom, jaká opatření přijali jednotliví Američané, podepsalo také to, co slyšeli v politických debatách. Diváci pořadu Fox News uváděného komentátorem Seanem Hannity, který zpočátku pandemii bagatelizoval, se izolovali s menší pravděpodobností než diváci dalšího pořadu Fox News uváděného Tuckerem Carlsonem, který bral hrozbu vážně.
Na začátku byla také reakce Spojených států zbrzděna debaklem v testování, nyní už ale země dohání v počtech testů na hlavu Kanadu (USA provedly 23 208 na milion obyvatel, Kanada 24 359).
„Reakce vlády ve Spojených státech je nepochybně odpovědná za to, kde dnes jsme. Šlo od začátku o špatné vedení a podceňování hrozby,“ uzavírá Amesh Adalja.
-mk-
