Stárnutí lékařské populace není žádným českým specifikem. Problém to začíná být i u našich západních sousedů. Nejnověji spolková země Porýní-Falc hlásí, že každému druhému lékaři je padesát nebo více let. A každý čtvrtý už má na krku nejméně šest křížků.
Nelichotivou statistiku zveřejnila Zemská lékařská komora Porýní-Falc. „Stále více lékařů se přibližuje okamžiku, kdy odejdou do důchodu, ale stále méně mladých lidí v Německu se rozhoduje, že se bude připravovat na lékařské povolání,“ uvedla Komora. Podle prezidenta Zemské lékařské komory je Günthera Matheise nutné podniknout kroky k tomu, aby v Porýní-Falcu nehrozil akutní nedostatek lékařů, uvedl deník Deutsches Ärzteblatt.
Podle komorových dat vzrostl počet lékařů v Porýní-Falcu za loňský rok o 1,7 procenta na více než 22 tisíc. Z toho bezmála 19 tisíc lékařů se nachází v zaměstnaneckém poměru. V ambulantní péči pak pracuje asi 7,5 tisíce lékařů, necelých devět tisíc tvoří lékaři nemocniční.
Třikrát více lékařů ze zahraničí
„Potřeba lékařů se v posledních letech zvyšovala a poroste i nadále. To bude platit jak pro nemocniční, tak ambulantní oblast,“ uvedl Matheis. A vyjmenoval rovněž i důvody rostoucí poptávky po zdravotní péči: pokroky v medicíně, a tedy širší paleta léčby, kterou bude možné poskytnout, demografické změny, vyšší podíl pozic na částečný úvazek a obecně trend zkracování pracovní doby.
Matheis také upozornil, že loni v Porýní-Falcu pracovalo jen něco málo přes dva tisíce lékařů ve věkové skupině 35 až 39 let. Před dvaceti lety jich bylo bezmála 2,5 tisíc. To představuje pokles zhruba o dvacet procent. Podíl lékařů v této věkové skupině na celkovém počtu představuje necelou desetinu, zatímco v roce 2000 to bylo asi jedenáct procent. I z toho je patrný trend stárnutí zaměstnanců v lékařské profesi.
„Naléhavě potřebujeme zvýšit počet studijních míst na lékařských fakultách,“ upozornil dále Matheis. Podle něho je nutné, aby na každého lékaře, který odejde do penze, připadalo alespoň 1,6 lékaře, který vstoupí ze školy na pracovní trh. Jedině tak lze prý dlouhodobě zajistit dostatek personálních kapacit pro plynulé fungování zdravotnického systému.
Jednou z možností je také příchod lékařských pracovních sil ze zahraničí, což se ostatně také děje. Ještě v roce 2000 pracovalo v Porýní-Falcu jen necelých 800 zahraničních lékařů, loni už to bylo více než 2500. Podle Komory pochází většina těchto lékařů ze Sýrie, Rumunska, Ruské federace, ale také Řecka.
Stárnutí a nerovnoměrná lékařská síť
Stárnutí lékařů, a tedy jejich potenciální budoucí nedostatek, není ale problémem jen v Porýní-Falcu. Ačkoli právě tam je podíl lékařů starších 65 let největší v celém Německu (skoro dvacet procent). Naopak nejmenším podílem nejstarších lékařů (přes osm procent) se vyznačuje Meklenbursko-Přední Pomořansko. Průměrný věk lékařů včetně psychoterapeutů se v Německu mezi lety 2009 a 2019 zvýšil z původních 51,9 na 54,3 roku.
Nerovnoměrná věková struktura lékařů také do jisté míry souvisí s nerovnoměrnou hustotou sítě jejich služeb. A tato nerovnoměrnost se bude kvůli dalšímu stárnutí lékařů ještě zvětšovat. Podle Spolkového registru lékařů, na který odkazuje deník Deutsches Ärzteblatt, je nejhustší síť lékařů v Heidelbergu, kde jich na 100 tisíc obyvatel připadá 397. Naopak nejméně lékařů mají v Bavorsku v okrese Coburg, kde jich v přepočtu na 100 tisíc lidí působí jen 81.
Ještě větší nerovnováha panuje mezi pediatry. Zatímco v bavorském městě Memmingen se mohou chlubit nejhustší sítí dětských lékařů (27,6 pediatra na 100 tisíc obyvatel), celé Hessensko má pak tento ukazatel přibližně třikrát nižší. Nejhůře je na tom ale zřejmě okres Bayreuth (paradoxně rovněž v Bavorsku), kde na 100 tisíc obyvatel připadá pouhý jeden pediatr, jak uvedl deník Deutsches Ärzteblatt.
Petr Musil
