Čeští lékaři už řadu týdnů varují před odkladem vyšetření nebo zákroků v nemocnicích. Říkají, že vyhýbání se zdravotní péči může mít horší následky než koronavirus. S naprosto stejným problémem se potýkají také lékaři v Německu. Roste počet lidí, kteří i přes podezření na infarkt či mozkovou příhodu do nemocnice nezamíří.
Zřejmě strach z infekce virem SARS-CoV-2 stojí za narůstajícími počty pacientů, kteří i přes příznaky srdečních či cévních příhod nezamíří do nemocnice, ale zůstanou doma. Vyplývá to z vyjádření berlínské kliniky Charité pro webový portál berlínské televizní stanice RBB Fernsehen. Podle Charité jde o trend posledních několika týdnů, kdy ve svých statistikách vidí pokles počtu léčených pacientů s tímto druhem obtíží.
Ředitel kliniky Ulf Landmesser považuje tento vývoj za znepokojivý. „Zjistili jsme, že od výskytu prvních případů koronavirové infekce v Berlíně přišlo na naši kliniku ve srovnání s předchozími lety o 25 až 30 procent méně pacientů s infarktem,“ řekl televizní stanici. Jeho kolegové z centra pro léčbu mozkových cévních příhod hlásí také zhruba třetinový pokles přijatých pacientů oproti dlouhodobému průměru.
Nádory na odeznění pandemie nepočkají
Nejde ale o ojedinělý jev. Také nemocnice v Hessensku hlásí podobný problém. Před téměř dvěma měsíci byly nuceny kvůli koronaviru odložit všechny plánované zákroky a vyšetření (u kterých odklad možný byl) na dobu neurčitou. Jenže i když se provoz nemocnic vrací do normálu, pacienti se jim stále vyhýbají. V těchto případech se jedná především o lidi s rakovinou, zánětem slepého nebo tlustého střeva, ale i o pacienty s příznaky infarktu či mrtvice.
„Je pochopitelné, že se lidé obávají, ale odkládání vyšetření či zákroků představuje vysoké riziko pro jejich zdraví a životy,“ uvedl pro portál Frankfurter Neue Presse Steffen Gramminger, ředitel společnosti Hessische Krankenhausgesselschaft, která v Hessensku provozuje síť nemocnic. Prezident Hessenské lékařské komory Edgar Pinkowski považuje takové chování za velmi nebezpečné. „Nádory se kvůli koronaviru nezastaví. Jednoduše dál porostou, dokud neproniknou do funkčních oblastí lidského těla nebo nevytvoří metastázy,“ řekl rovněž pro Frankfurter Neue Presse.
Podle RBB Fernsehen je taková situace prakticky stejná po celém Německu. „Od začátku koronavirové pandemie bylo léčeno méně pacientů s cévní příhodou a srdečním infarktem než v předchozích letech. Navíc pacienti, kteří přicházejí, jsou často již v kritickém stavu,“ uvedl Christian Butter, vedoucí kardiologického oddělení v braniborské nemocnici Immanuel Klinikum v Bernau poblíž Berlína. V případě pohotovostní péče jde sice jen o desetiprocentní pokles, ale „ti, kdo přicházejí, potřebují více péče,“ řekl Butter.
Nechtějí ubírat kapacity pacientům s Covid-19
Ulf Landmesser ovšem upozornil, že nejde jen o obavy z nákazy koronavirem. Určité procento pacientů nevyhledalo nemocnici také z toho důvodu, aby zbytečně nezatěžovali kapacitu nemocnic pro léčbu pacientů s Covid-19. „Obávám se, že u mnoha pacientů, kteří prodělali infarkt, došlo ke zbytečnému úmrtí,“ dodal Landmesser. Odkázal se přitom na první analýzy z Itálie, která byla koronavirovou pandemií zasažena velmi masivně.
Pro Německo zatím žádné takové údaje k dispozici nejsou. Podle Christiana Buttera je navíc obtížné vědecky neprůstřelně prokázat, že existuje spojení mezi úmrtím na základě cévní či srdeční příhody a nevyhledáním lékařské péče kvůli obavám z nákazy koronavirem. Butter však připouští, že taková souvislost existuje, byť ji asi nebude možné stoprocentně kvantifikovat.
Podle Buttera by se mělo pacientům s příznaky infarktu či dalších obdobných příhod jasně říci, že když přijdou do nemocnice, určitě tím nezmenší dostupnost péče pro nemocné Covidem-19. „Bolest na hrudi, kterou neberu vážně, ale vážný být může. Může se jednat o infarkt, stejně jako o plicní embolii nebo o něco jiného, co neméně vážně ohrožuje můj život,“ uzavřel Butter.
Petr Musil
