Dvanáct týdnů karantény kvůli pandemii koronaviru si vyžádalo odklad bezmála 28,5 milionu operací po celém světě. V naprosté většině případů šlo o neonkologické operace. Odložena ale byla také více než třetina chirurgických zákroků souvisejících s rakovinou.
Trochu jiný typ bilance pandemie choroby covid-19 nedávno zveřejnil tým vědců z Birminghamské univerzity v časopise British Journal of Surgery. Hned na začátek je ale nutné poznamenat, že jde o odhad na základě skutečných údajů a na základě expertních odhadů chirurgů získaných pomocí dotazníkového šetření.
Model je konstruovaný pro 190 států, avšak data byla získána jen v 71 zemích. Podle autorů studie to ale vypovídací schopnost modelu nediskvalifikuje a jeho výsledky lze považovat za poměrně přesné. Nejvíce realitě pak odpovídají odhady pro ty země, kde se dá vycházet z nasbíraných dat. Tedy převážně v ekonomicky rozvinutých státech.
Nejčastěji se odkládají neonkologické operace
Celosvětově si tedy dvanáctitýdenní karanténa v důsledku pandemie koronaviru mohla vyžádat skoro 28,5 milionu odložených chirurgických zákroků. Pochopitelně pouze v těch případech, kdy zdravotní stav pacientů takový odklad dovoloval. Číslo vychází z celkového počtu všech chirurgických zákroků provedených na celém světě za jeden rok, kterých je přes 170 milionů.
Každý týden tak bylo celosvětově odloženo nebo zrušeno skoro 2,5 milionu operací. V jedenácti sledovaných zemích se celkový počet odsunutých zákroků za dvanáct týdnů nejintenzivnějšího průběhu epidemie vyšplhal nad padesát tisíc.
Největší podíl odložených zákroků připadá na neonkologické operace (90,2 procenta), zhoubné nádory se podílely z 8,2 procent a zbytek připadal na zákroky související s porodnictvím. Z hlediska míry odloženosti, tedy jaké procento naplánovaných operací bylo odsunuto na pozdější termín, se nejvýše nacházely neonkologické operace (skoro 82 procent). Z celkového počtu naplánovaných zákroků bylo odloženo více než 72 procent.
Největší absolutní počet posunutých operací kvůli pandemii připadalo na Evropu a střední Asii (skoro 8,5 milionu), nejméně pak na subsaharskou Afriku (zhruba 520 tisíc). Tento nepoměr lze vysvětlit jednoduše tím, že v Evropě a střední Asii se obecně operuje častěji než v uvedených afrických regionech.
Přijde-li řeč na pořadí zemí podle absolutního počtu odložených operací, pak se nejvýše umístily Spojené státy s téměř 344 tisíci posunutých zákroků. Hned za nimi se nachází Čína (326 tisíc), ve třetí Brazílii byli lékaři nuceni nalézt jiný termín operace v bezmála 250 tisících případů. Japonsko a Kolumbie odsunulo shodně přibližně 113 tisíc chirurgických zákroků.
Smazání manka: 30, ale i 90 týdnů
Pro Českou republiku tým vědců z Birminghamu spočítal, že muselo být odloženo asi 6,5 tisíce operací. Na Slovensku 4644, v Polsku přes 22 tisíc, v Rakousku téměř 12 tisíc a logicky největší počet odložených zákroků u našich sousedů bylo v Německu. A to bezmála 76 tisíc. V přepočtu na obyvatele si v rámci těchto zemí nejlépe vedlo Polsko s necelými 58 odloženými operacemi na sto tisíc obyvatel. Česko odložilo necelých 62 zákroků, Slovensko přes 84, Německo přes 91 a Rakousko skoro 135 operací na sto tisíc obyvatel.
Odklad operačních zákroků s sebou logicky nese otázku, za jak dlouho budou lékaři v jednotlivých zemích schopni nasbírané manko dohnat. Vědci spočítali, že pokud se počet obvykle provedených operací zvýší o dvacet procent, medián doby, po kterou se chirurgové budou s odloženými zákroky vypořádat, činí 45 týdnů. To představuje 86 procent jednoho roku. Pro představu, pokud by se manko promeškaných operací začalo stahovat od 1. ledna, ztráta by byla dohnána až 11. listopadu.
Jestliže by se denně provádělo jen o desetinu více operací, než je jejich obvyklý počet, doba vymazání ztráty se prodlouží na dvojnásobek, tedy 90 týdnů. Navýšení nad obvyklý počet zákroků o 30 procent potom znamená smazání manka během třiceti týdnů. Kdyby se s tím v tomto rozměru začalo nyní, odložené operace by se na nulu podařilo snížit ještě do konce letošního roku.
Birminghamští vědci také spočítali, kolik peněz bude umazání nastřádaného manka stát. Vyšli z toho, že jedna operace stojí ve Velké Británii průměrně čtyři tisíce liber, tedy asi 121 tisíc korun. V případě Spojeného království si tedy odložené operace vyžádají asi dvě miliardy liber. Na druhé straně by tyto peníze neměly znamenat v plné míře potřebu dodatečných finančních prostředků, neboť dojde pouze k přesunu jejich vydání v čase.
Petr Musil
