Institut Roberta Kocha chystá ve spolupráci se spolkovým ministerstvem zdravotnictví aplikaci, která bude moci trasovat kontakty infikovaných novým typem koronaviru. Stát ještě řeší, jak ochránit osobní data.
Česká vláda v pondělí spustila zkušební provoz takzvané chytré karantény. Prozatím jen na území Jihomoravského kraje. Pokud se systém osvědčí, mohl by být spuštěn pro celou Českou republiku. Něco podobného už delší dobu chystají také ve Spolkové republice Německo, kde aplikaci pro detekci kontaktů lidí infikovaných virem SARS-2-CoV vyvinul Institut Roberta Kocha ve spolupráci se spolkovým ministerstvem zdravotnictví a úřadem Spolkového komisaře pro ochranu údajů a svobodu informací (BfDI – Bundesbeauftragte für den Datenschutz und die Informationsfreiheit).
Princip chytré karantény je založený na sběru dat z mobilních telefonů infikovaných uživatelů. Na jejich základě lze až několik dní zpětně dohledat, s kým se dotyčný setkal, a tyto kontakty upozornit, že by mohly být rovněž nakaženy novým typem koronaviru, respektive je umístit do karantény. Jak přesně by měl tento systém fungovat, ale zatím není jasné. Německo se inspirovalo u zemí, které tento systém zavedly a pomohl jim epidemii dostat pod kontrolu. Jde například o Singapur, Tchaj-wan nebo Jižní Koreu.
Efektivnost versus ochrana dat
Zdá se, že nejtěžší otázka, kterou v Německu momentálně řeší, je vyhovění požadavkům zákona o ochraně osobních údajů. Je třeba vybalancovat poměrně přísná kritéria zákona s tím, aby aplikace fungovala správně za účelem, za kterým je vyvíjena. Podle Christofa Steina, mluvčího BfDI, to není vůbec snadné. „Aby bylo možné sledovat infikované osoby, a především jejich kontakty, je nutné zaznamenávat údaje o lidech. Tito lidé musí být identifikovatelní, aby si aplikace Corona mohla na pozadí vyměňovat data s ostatními uživateli,“ uvedl Stein pro deník Berliner Zeitung.
Spolkový ministr zdravotnictví Jens Spahn (CDU) chtěl zavést centralizované shromaždiště dat z mobilních telefonů, ale příslušný zákon se mu zatím nepodařilo prosadit. V Německu tedy nadále platí tři zásady pro ochranu osobních údajů při jejich sběru. „Souhlas musí být dobrovolný, informovaný a pro konkrétní účel,“ vysvětlil Stein.
Bez těchto podmínek nelze aplikaci pro získávání dat o konkrétní osobě používat. Za informovaný souhlas je přitom považován takový, kdy uživatelé byli poučeni například o tom, jak svůj souhlas mohou odvolat, nebo jak budou data vymazána, či jak dlouho budou někde uložena. Každý uživatel musí být také poučen o tom, proč o něm někdo chce jeho osobní data sbírat.
Němečtí odborníci na ochranu osobních údajů na stát apelují, aby se při vývoji aplikace inspiroval Singapurem. V této zemi se data při detekování infikovaných a jejich kontaktů ukládají pouze lokálně na mobilní telefon uživatele. Každý, kdo se s nakaženým ocitl ve vzdálenosti kratší než dva metry po dobu nejméně patnácti minut, tuto informaci obdrží. Mobilní telefony jsou identifikovány pouze dočasně, a to pomocí Bluetooth a šifry. Singapurská aplikace navíc funguje tak, že si zařízení vyměňují ID, které je generováno náhodně.
Veřejnost chytrou karanténu podporuje
Chytrá karanténa už ale stihla v Německu vyvolat diskusi mezi politickými stranami zastoupenými v tamním parlamentu. Zatím to ale vypadá, že k jejímu zavedení hned tak nedojde. Die Linke, ale i vládní poslanci SPD odmítají, aby byly mobilní telefony pomocí aplikace Corona detekovány. Jedinou významnou frakcí, která chytrou karanténu podporuje, je rovněž vládní strana, CDU. Její ministr hospodářství Peter Altmaier totiž připustil, že si její zavedení dovede představit. „V určité nouzové situaci by nám mohly pomoci strategie, které byly úspěšné v Jižní Koreji,“ řekl.
Německá veřejnost se ale k nápadu chytré karantény staví pozitivně. Podle průzkumu institutu Innofact, který uveřejnil deník Süddeutsche Zeitung, je více než 70 procent dotázaných ochotno své osobní údaje za účelem chytré karantény s veřejnými institucemi, jako je například Institut Roberta Kocha, sdílet.
Petr Musil
