V tuto chvíli to nevypadá, že bychom mířili k podobnému scénáři jako Itálie. Poukázala na to včera publikovaná data Ústavu zdravotnických informací a statistiky, podle jehož aktualizované predikce by v polovině měsíce mělo být v Česku kolem osmi tisíc a na konci dubna 14 tisíc diagnostikovaných lidí s COVID-19. S tím, jak vzrostl počet testů, sice nyní potvrzených přibylo, procento pozitivních z celkového množství otestovaných ale zůstalo stejné. Podíl seniorů mezi nakaženými se přitom daří držet poměrně nízko, na 22 procentech. Díky tomu v této chvíli nemá zdravotnictví problém s kapacitami, počet hospitalizovaných je příznivý a lůžka intenzivní péče jsou vytížena jen z 65 procent.
„Česká republika aktuálně zvládá epidemii, a to mnohem lépe než celá řada zemí v Evropě i na světě. Nejsme svědky pesimistického scénáře ve vývoji onemocnění. Počet nových pacientů roste relativně pomalu, a to i ve srovnání s počty provedených testů. Není to tak, že by Česká republika málo testovala, naopak v mezinárodním srovnání testuje nadprůměrně. Podíl pozitivních záchytů z počtu provedených testů je v posledních dnech stabilní, naopak ještě klesá, podle posledního čísla jde o 6,1 procenta. V Rakousku je to 16,4 procenta, v Itálii 20,4 procenta. Jsem tedy mírný optimista,“ říká ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.
Jak přitom připomíná ředitel ÚZIS Ladislav Dušek, počty nově zachycených pacientů souvisejí s počtem provedených testů, jejichž množství se oproti době před týdnem velmi zvedlo. Podíl pozitivních záchytů se pak od 19. do 29. března pohyboval mezi 6,5 až 6,7 procenta, 30. března ovšem klesl na zmíněnou hodnotu 6,1 procenta.
„Hlavní cíl by neměl být kreslit si neustále křivku nově diagnostikovaných – důležitá je skladba nově diagnostikovaných a zda se nám daří ochránit zranitelné obyvatele, seniory, zejména lidi s chronickými onemocněními typu diabetes, na aktivní protinádorové léčbě a podobně,“ podotýká profesor Dušek. „Epidemie populací tak jako tak projde, jestli rychle, nebo pomalu, je už skoro na přírodě a na tom, jak dlouho vydržíme opatření. Podstatné je uchránit vulnerabilní část populace,“ dodává.
Dobrou zprávou je, že se daří držet procento seniorů v celkovém množství nakažených na poměrně nízké úrovni. V současnosti se jedná o 22 procent (k 30. březnu 666 lidí), což je pozitivní číslo také proto, že senioři jsou testováni ve vyšší míře. V tuto chvíli se sice podle ministra Vojtěcha dostala nákaza do sedmi zařízení pro seniory, jejich počet ale strmě neroste. Zvýšit ochranu vedle zákazu návštěv a dalších opatření, které jednotlivé domovy přijaly, by mělo nyní zvýšit také testování nově příchozích klientů, ministerstvo by se navíc prostřednictvím rychlotestů v rámci pravidelných turnusů rádo zaměřilo i na zaměstnance.
Že kontrola nad epidemií začíná vítězit, dokládá počet hospitalizací. Celkem se zatím kvůli nákaze dostalo do nemocnice kolem čtyř set lidí, tedy zhruba 13 procent. Čtvrtina už byla propuštěna, intenzivní péči pak vyžaduje zhruba 20 až 25 procent hospitalizovaných. V současnosti je přitom podle ministra Vojtěcha v závažném stavu na umělé plicní ventilaci kolem šedesáti pacientů.
„Kapacita systému je v tuto chvíli jednoznačně dostatečná s poměrně velkou rezervou. Zásadní vzkaz je, že kvalita péče je zcela identická jako v době mimo pandemii,“ říká předseda České společnosti anesteziologie resuscitace a intenzivní medicíny Vladimír Černý.
V tuto chvíli podle něj dochází k mírnému nárůstu pacientů přijímaných do nemocnice, což ovšem odpovídá počtu nakažených. Zhruba 60 procent pacientů přitom tvoří lidé nad 70 let. 56 procent pacientů je v lehkém stavu, 19 procent je na léčbě kyslíkem a 22 procent je v nejtěžším stavu na umělé plicní ventilaci, potažmo ECMO. Ti, kteří zemřou během hospitalizace, jsou obvykle vyššího věku – z 13 lidí, kteří zemřeli do 28. března, bylo s jednou výjimkou všem nad 70 let, více jak polovina jich zároveň měla komorbidity a i před nákazou COVID-19 se nacházela v závažném stavu (nikdo z těchto pacientů nebyl zcela bez komorbidit). Data o hospitalizovaných pacientech zároveň poukazují na to, že nejohroženější jsou lidé s vysokým krevním tlakem a cukrovkou, dále s plicním onemocněním a rakovinou.
Připomeňme, že v ČR máme k dispozici 823 lůžek ARO a 3658 lůžek na JIP, tedy dohromady 4481 intenzivních lůžek pro dospělé. V současnosti je vytíženo 65 procent (před týdnem šlo o 63 procent), což znamená, že stále máme 1615 lůžek volných. Ze 72 ECMO podpor je nyní využívána pacienty s COVID-19 jedna. Podle dat Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí tak patříme mezi státy s nejnižším rizikem překročení kapacity lůžkové péče v souvislosti s probíhající pandemií.
Při zvýšené potřebě péče by přitom měli získat klíčovou roli krajští koordinátoři, kteří by měli být schopni dělat přesuny kapacit. „Tito lidé budou oprávněni dělat přesuny, aby byl systém schopen absorbovat maximální počet pacientů,“ říká náměstek pro zdravotní péči Roman Prymula.
„Pokud bychom se měli blížit hranici vyčerpání systému, muselo by u nás být kolem 45 tisíc pacientů, abychom mohli uvažovat, že stávající kapacita nebude pro pacienty s nutností intenzivní péče dostačující,“ podtrhává profesor Černý s tím, že systém je nachystán i na nejčernější, „italský“ scénář. Zároveň jednoznačně vyvrací pochybnosti objevující se v médiích ohledně současné kapacity systému.
Vedle toho, že je někdy zpochybňována aktuální kapacita systému, dochází také ke zdůrazňování mortality. „V médiích je velmi významným způsobem akcentována mortalita. Při úctě ke každému ztracenému životu bych chtěl říci, že k tomu není nejmenší důvod,“ konstatuje Ladislav Dušek. Podle něj je mortalita na COVID-19 v přepočtu na sto tisíc obyvatel v porovnání s jinými státy velmi nízká a zároveň jde v tuto chvíli jen o nepatrný zlomek ze zhruba 113 tisíc lidí, kteří u nás ročně zemřou. Za zhruba 40 procenty přitom stojí nemoci oběhové soustavy a za 23 procenty solidní nádory, u nichž je zhruba třetina preventabilní včasným záchytem.
„Proto bych chtěl moc poprosit, aby česká společnost nebyla strašena mortalitou, protože se u nás neodehrává žádný italský scénář. Denně v české populaci zemře průměrně 200 osob ve věku 65+, a když se podíváme na chřipku, což je srovnatelné onemocnění, tak ryzí virová nespecifikovaná chřipka byla v minulém roce asociována se 400 úmrtími. Kdybych do toho započítal jiné záněty plic bakteriálního původu a podobně, tak je číslo v tisících,“ vysvětluje Ladislav Dušek.
A když jsme u zavádějících informací, zmiňme ještě přístup vedoucí ke stigmatizaci pacientů. „Vytváří se tu stigmatizace lidí nakažených touto nemocí. Při vší vážnosti, kterou tomu přikládáme, to není nemoc, která by všeobecně byla tak zásadně nebezpečná. I v médiích jsme byli svědky různých inzultací nakažených lidí a já si myslím, že bychom v tomto měli všichni ubrat a být racionální. Buďme odpovědní, dodržujme opatření, abychom epidemii zvládli, ale nestigmatizujme lidi, kteří jsou nemocí nakaženi,“ apeluje ministr Vojtěch.
Vraťme se ale k datům a tomu, jak by měla situace vypadat v následujících týdnech. Údaje poukazují, že reprodukční číslo, tedy počet lidí, které průměrně nakazí jeden pacient, se z původních 2,64 procent podařilo po 7. březnu, kdy byla zavedena karanténa pro vracející se z Itálie, sníženo na 1,84, po 12. březnu, tedy vyhlášení nouzového stavu a uzavření škol, na 1,32, a 16. březnu, kdy byl omezen volný pohyb osob, podle předběžných dat na 1,1. Zatím jde ovšem o odhad s variabilitou od 0,87 do 1,33.
Co na základě těchto aktualizovaných dat říkají predikce? V polovině dubna by mělo být v Česku diagnostikováno celkem osm tisíc případů a na konci dubna 14 tisíc případů (rozptyl se pohybuje od 7200 do 30 tisíc případů). I kdyby přitom došlo k horšímu scénáři, tedy k oněm 30 tisícům případů, mělo by to naše zdravotnictví relativně bez problémů zvládnout. Co se pak týče seniorů, pokud se jejich podíl podaří udržet na 20 procentech diagnostikovaných, mělo by jich být mezi nakaženými ke konci dubna zhruba 2700, pokud se uplatní pesimističtější scénář kalkulující se 40 procenty, půjde zhruba o necelé čtyři tisíce infikovaných.
Michaela Koubová, grafy zdroj ÚZIS
