Podíváme-li se na koronavirovou mapu Evropy, nemůžeme si nevšimnout jedné anomálie, která se jmenuje Německo. Počet úmrtí v poměru k počtu potvrzených infikovaných koronavirem je nesrovnatelně nižší než v Itálii, Francii nebo Španělsku.
K okamžiku uzávěrky vydání tohoto článku se počet potvrzených případů nákazy novým typem koronaviru v Německu blížil 24 tisícům. Ke stejnému okamžiku chorobě Covid-19 podlehlo v Německu necelých sto osob. Smrtnost tedy dosahuje přibližně čtyř desetin procenta. Jen pro srovnání, v Itálii je to 9,25 procenta, ve Francii 3,9 procenta a ve Španělsku mírně přes šest procent. Data vycházejí z interaktivní mapy, kde jsou online evidovány potvrzené případy nákazy, počty úmrtí i uzdravených.
Koronavirová infekce přitom Německo zasáhla plnou silou. Tamní počty potvrzených nakažených rostou dramaticky, školy, továrny, restaurace a další podniky jsou zavřené, spolková vláda i vlády jednotlivých spolkových zemí zvažují další opatření, která by šíření nákazy měla zpomalit. Německo v tomto směru prakticky nijak nevyniká z množiny většiny zemí v Evropské unii.
Faktor masivního testování
Jenže právě v úmrtnosti se Německo všem ostatním vymyká. Německá anomálie se prakticky okamžitě stala předmětem debat mezi odborníky, kteří se shodli na tom, že z toho nelze dělat předčasné dalekosáhlé závěry typu že Němci jsou odolnější nebo že Německo objevilo nějaký léčebný postup, který by naše západní sousedy tak odlišil od ostatních.
Experti se vesměs shodli na tom, že mimořádně nízký počet úmrtí v Německu reflektuje skutečnost, že epidemie je tam teprve na začátku a že věkový profil potvrzených nakažených je příhodnější (průměrný věk potvrzených případů je nižší) než v jiných zemích. Je známo, že mladší pacienti bez dalších onemocnění mají mnohem větší šanci se z nemoci Covid-19 uzdravit než pacienti starší.
Ruku v ruce s tím jde další vysvětlení, kterým je neobvykle vysoký počet otestovaných. Podle Lothara Wielera, šéfa Institutu Roberta Kocha, německé laboratoře otestují týdně více než 160 tisíc lidí. Počet odhalených nákaz je tak logicky daleko vyšší než ve výše uvedených zemích. Dokonce i Jižní Korea, která byla schopna testovat až 15 tisíc lidí denně a byla tak virology dávána za příklad země, která postupuje správně, z dnešního pohledu testovala méně než Německo.
„Je to otázka kapacity. Ta je v Německu skutečně obrovská. Dnes otestujeme 160 tisíc lidí týdně a může to být ještě i o něco více,“ řekl listu Financial Times Lothar Wieler. Nejde přitom jen o zvýšení počtu laboratoří, které mohou testy provádět, ale i o počet testovacích sad, kterých, zdá se, má Německo dostatek. „Nemáme známky toho, že by se počet těch dostupných nějak razantně snižoval,“ dodal Wieler.
Zachyceny i případy téměř bez symptomů
Z krátkodobého hlediska vede masivní testování k tomu, že zdravotníci dokáží zachytit poměrně velký počet osob, které mají jen mírné nebo dokonce žádné příznaky. To znamená nejen zvýšení jejich šance na přežití (takoví pacienti se začnou chovat adekvátně tomu, že prodělávají nemoc, případně už vědí, o co jde, když se jejich stav zhorší), ale také to znamená nižší procento těch, kteří jsou nakažení, ale nevědí o tom, a tak mohou virus šířit dál.
Lothar Wieler nicméně znovu připomíná, že Německu hraje do karet již zmíněný fakt, že mezi nakaženými je zastoupena výrazně mladší populace než například v Itálii. Podle Wielera je více než osmdesát procent potvrzených nakažených mladších šedesáti let. „Zejména v počátku epidemie v Německu jsme si všimli, že mnoho případů mělo cestovatelskou anamnézu. Nákaza se objevila často u lidí, kteří se vraceli z lyžařských zájezdů,“ doplnil pro Financial Times Matthias Stoll, profesor medicíny z Hanoverské univerzity. „Na lyže jezdí hlavně lidé, kteří jsou mladší než riziková věková skupina, a jsou fit, protože se sportu zpravidla věnují pravidelně,“ dodal Stoll.
„Ve většině takovýchto případů je průběh choroby mírný a vykazuje jen málo příznaků. Předpokládáme, že detekce těchto nakažených se země od země velmi liší,“ řekl listu Financial Times Hans-Georg Kräusslich, hlavní virolog Univerzitní nemocnice Heidelbergu. Kräusslich zároveň upozornil, že se obrázek Německa může co do míry smrtnosti v nadcházejících týdnech a měsících změnit. „Jsme stále ještě na začátku celé epidemie. Je pravděpodobné, že počet potvrzených nakažených stále poroste a s tím se pravděpodobně změní i míra smrtnosti,“ dodal.
Statistiky se nejspíše změní
Podobná varování do veřejného prostoru vypouštějí virologové a epidemiologové prakticky po celé zemi. Je tedy pravděpodobné, že Německo bude v této statistice časem konvergovat k ostatním zemím a ty zase směrem k Německu. Důvodem je očekávání, že i ve Francii či Španělsku se zvětší počet otestovaných a tedy odhalených případů. A tím pádem se míra smrtnosti v těchto státech může mírně snižovat.
Odborníci připomínají i další benefit masivního testování. A sice, že Německo se o míře promořenosti dozvědělo rychle, a získalo tak více času se na největší nápor na tamní zdravotnický systém připravit. Jak jsme již psali, Německo má momentálně asi 2,5krát více lůžek na jednotkách intenzivní péče v přepočtu na obyvatele než Itálie. A také poměrně široké možnosti navýšit kapacitu pro ty případy, které sice vyžadují hospitalizaci, ale nepůjde o nejvážnější případy. „Jsme na začátku, a tak se můžeme pořád připravovat a zajistit, aby vážně nemocní lidé získali adekvátní péči v našich nemocnicích,“ uzavřel Wieler.
Petr Musil
