Poradní panel expertů, který čerstvě zřídila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, se shodl, že testovat přítomnost nového typu koronaviru stačí jen u vybraných skupin lidí. Podpořil také závěry Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC), že nelze jednoznačně potvrdit účelnost zavíraní škol nebo kontrol zdravotního stavu na hranicích. Poradní skupina, která se skládá ze sedmi předních evropských epidemiologů a virologů, dostala za úkol vypracovat detailnější pokyny, které by von der Leyenová mohla předat vládám členských států EU.
Je třeba jasně říci, že není nutné testovat každého. Zároveň je však nutné vyvíjet rychlejší a levnější způsoby testování. To si myslí přední evropští odborníci, kteří vyslyšeli žádost předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové a stali se členy nového nezávislého poradního panelu Evropské komise, který byl ustaven tento týden. Jsou mezi nimi takové kapacity jako ředitel německého Ústavu Roberta Kocha a spolupracovník WHO Lothar Wieler, belgický mikrobiolog Peter Piot z Londýnské školy hygieny a tropické medicíny nebo francouzský epidemiolog Arnaud Fontenet z Pastérova ústavu v Paříži.
„V této výjimečné situaci je velmi důležité nadále koordinovat kroky na úrovni EU a vždy se při rozhodování řídit vědeckými poznatky. Ráda bych poděkovala všem odborníkům, kteří velmi narychlo přijali naši nabídku a budou pracovat na co největším zefektivnění všech zdravotních opatření v EU,“ komentovala von der Leyenová zřízení panelu, jemuž zároveň předsedá spolu s komisařskou pro zdraví a bezpečnost potravin Stellou Kyriakidesovou. Ta k tomu uvedla, že panel má doplňovat činnost Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC), jehož ředitelka Andrea Ammonová se jednání účastní jako pozorovatel.
Testy na protilátky jsou méně účinné než jiné metody
Jedním z prvních témat, kterým se experti na žádost předsedkyně zabývali, byla právě otázka vhodné strategie pro testování na přítomnost viru. Přístupné a rozsáhlé testování je totiž vnímáno jako jeden z klíčových prostředků boje pro šíření koronaviru, jak ukazují například zkušenosti z Jižní Koreje. Jak již bylo řečeno, podle expertů není nutné testovat každého. Státy by se měly držet strategie, kterou doporučuje ECDC, a to testovat především:
- hospitalizované pacienty se závažnou akutní respirační infekcí s cílem zajistit jejich izolaci a potřebné osobní ochranné pomůcky pro ochranu jejich i personálu
- jakékoli případy akutní respirační infekce, které se vyskytnou v nemocnicích a zařízeních dlouhodobé péče, včetně zdravotníků s příznaky infekce (i mírnými), s cílem ochránit zranitelné osoby a zdravotnický personál,
- pacienty s akutní respirační infekcí/chřipkou nebo chřipce podobným onemocněním v ambulancích a pacienty přijaté do nemocnic se závažnou akutní respirační infekcí, s cílem vyhodnotit cirkulaci viru v populaci,
- starší občany s chronickým onemocněním jako je plicní choroba, rakovina, fibróza ledvin, jaterní onemocnění, cukrovka, s oslabenou imunitou a po srdeční nebo mozkové mrtvici, kteří vykazují známky akutní respirační infekce, protože tito by mohli urychleně potřebovat podporu dýchání. Přitom je třeba se zaměřit na zranitelná prostředí jako jsou domovy seniorů, zvláště pokud se tam již virus vyskytl.
Experti se shodli, že laboratoře analyzující odebrané vzorky již jsou nebo brzy budou pod tlakem. S ohledem na vysoký počet případů tak doporučují netestovat lidi bez příznaků a kvůli úspoře času přestat i s dvojím testováním či odebíráním vzorků. Vzorky by se také měly označovat podle priority a ty s vysokou prioritou by se měly zanalyzovat přednostně.
Co se týče testů samotných, tak je podle expertů nutné vyvinout rychlé a levné testy, sledovat zkušenosti z jiných států a případně je dle potřeby přejímat. Stejně tak je zapotřebí jasně sdělit, že testy na protilátky jsou méně účinné než jiné metody.
Právě o strategiích při testování hovořila včera komisařka Kyriakidesová s ministry zdravotnictví členských států EU na další z jejich pravidelných „koronavirových“ videokonferencí. „Je důležité přistupovat v rámci EU k testování koordinovaně a v souladu s doporučením vědců a stejně tak navyšovat kapacity tak, jak je potřeba,“ uvedla k tomu komisařka na svém twitteru.
Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) testuje Česká republika na počet obyvatel více než Švýcarsko, Izrael nebo USA. K 17. březnu to bylo na milion obyvatel 593 testů. V Evropě podle ministrem citovaných dat testují nejvíc Islanďani, kteří mají testů proti Česku desetinásobek. Více než ČR testovalo před dvěma dny dvanáct evropských zemí, po Islandu Norsko (3314), Slovinsko (3224) a Itálie (2514).
V ČR se testuje na základě nařízení lékaře nebo hygienické stanice. Schválené laboratoře ale mohou v případě zájmu a dostatečných kapacit otestovat zájemce i na vlastní žádost, pak si však musí také uhradit náklady, které jinak platí zdravotní pojišťovna. V souladu s doporučením WHO laboratoře zjišťují přítomnost nukleové kyseliny SARS-CoV-2, která ukazuje, zda testovaný jedinec je či není infikován. Samotný test trvá šest hodin, ale na výsledek se například v Praze čeká i dva dny v důsledku přetíženosti laboratoří. Nemocnice ale postupně dostávají další a rychlejší testy, které byly dopraveny letadlem z Číny. Testy na protilátky (sérologické testy) mají, podle vyjádření ministerstva zdravotnictví, vzhledem k několikadennímu intervalu od prvních příznaků do nástupu protilátkové odpovědi (takzvané imunologické okno) pouze podpůrnou roli. O přetlaku v žádostech na testování a možnostech jeho řešení pomocí rychlotestů si můžete přečíst zde.
Při zavírání škol nemusí platit zkušenost s chřipkou
Ursula von der Leyenová chtěla od svých odborníků znát také jejich názor na přísná opatření, která evropské státy postupně zavádějí s cílem zamezit shromažďování většího počtu lidí. Zavírání zařízení jako jsou kina, divadla, muzea a sportovní centra je podle nich skutečně první zásadní krok, k němuž je nutné přistoupit. Smysl má i zavírání obchodů a restaurací. U škol a univerzit už to však tak jisté není. K tomuto kroku státy přistupují v podstatě na základě zkušeností s chřipkou, nicméně podle odborného panelu nejsou zatím důkazy pro to, že se jedná o opatření stejně efektivní i v případě koronaviru. A to i s ohledem na skutečnost, že uzávěra škol může mít negativní dopady na prarodiče, kteří se pak starají o svá školou povinná vnoučata. Panel expertů v tomto případě podpořil již dříve vydané doporučení ECDC.
Experti také předsedkyni Evropské komise upozornili na limity zdravotních kontrol na státních hranicích (například měření teploty) s ohledem na to, že virus má dlouhou inkubační dobu a kontroly nezachytí asymptomatické případy. Nejsou tedy příliš efektivní, protože ze skutečného počtu nakažených zachytí přibližně pouze čtvrtinu případů. Přitom zároveň stahují lidské zdroje tolik potřebné jinde jako například při podpoře zdravotníků nebo hygieniků při trasování kontaktů nakažených. Nemluvě o omezování průchodnosti hranic a transportu potravin, léčiv a zdravotnických prostředků, což je v současnosti akutní problém i pro Českou republiku s ohledem na mnohakilometrové fronty kamionů na českých hranicích.
Každopádně je podle odborníků důležité začít veřejnosti sdělovat, že nový koronavirus se stejně jako jiné viry stane součástí našich životů. Jejich šíření však lze omezit díky vhodným opatřením jako například právě omezování většího shromažďování lidí.
Poradní skupinu Evropské komise pro COVID-19 tvoří sedm epidemiologů a virologů ze šesti evropských zemí. Jejím úkolem bude vypracovat pokyny, které mají pomoci členským státům, aby krizová opatření, která přijímají ve snaze zamezit šíření infekce způsobené novým typem koronaviru SARS-CoV-2, byla skutečně vědecky podložená a koordinovaná. Jako pozorovatelé se jednání účastní vedle již zmíněného ECDC také zástupce Evropské lékové agentury (EMA) a Střediska pro koordinaci odezvy na mimořádné události (ERCC). Skupina se má setkávat nejméně dvakrát týdně prostřednictvím videokonference.
Helena Sedláčková
