Rejstřík lidí, kteří nebudou smět hrát hazardní hry, by měl začít v Česku plně fungovat od roku 2021. Na národní konferenci o hazardním hraní to včera oznámila ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Díky regulaci nastavené zákonem o hazardních hrách došlo v posledních dvou letech k značnému omezení hazardního hraní v kamenných provozovnách, pozornost odborné veřejnosti i státu se postupně přesouvá k mnohem méně regulovanému – a také zmapovanému – prostředí online.

Vznik rejstříku vyloučených hráčů předpokládá zákon o hazardních hrách platný od roku 2017. Odborníci ho vnímají jako zásadní nástroj pro omezení hráčské participace, a proto v minulosti kritizovali skutečnost, že stále není funkční. V registru budou vedeni lidé, kteří pobírají dávky v hmotné nouzi, v exekuci či lidé se soudem uloženým zákazem hrát a s nařízenou léčbou z hráčské závislosti. Ministerstvo financí odhaduje, že počet registrovaných by neměl překročit 200 000.

Do zařazení do registru však může požádat i sám hráč a podle odborníků řada z nich na dobrovolné zařazení skutečně čeká. „Pokud se ale bude hráč chtít ve slabé chvilce z registru odhlásit, tak to může udělat až za rok,“ upřesnila Schillerová.

Podle ředitele odboru regulace hazardu ministerstva financí Martina Šaba by databáze vyloučených hráčů měla být propojená s informačními systémy ostatních úřadů, tedy třeba s insolvenčním rejstříkem či se systémy dávek ministerstva práce. Jakmile přestane platit soudní rozhodnutí nebo člověk přestane podporu od státu dostávat nebo své dluhy splatí, z rejstříku se automaticky vyškrtne.

Mohlo by vás zajímat

Ministerstvo financí teď dokončuje technickou specifikaci a počátkem roku 2020 bude rejstřík spuštěn v testovacím prostředí. Od roku 2021 by pak již měla platit povinnost prověřovat hráče, zda v rejstříku nejsou evidováni.

Rejstřík vyloučených hráčů bude součástí širšího informačního systému pro hazardní hry budovaný ministerstvem financí. Ten má usnadnit a sjednotit komunikaci a předávání údajů mezi státními institucemi, které se podílejí na správě daně nebo jinak působí v oblasti provozování hazardních her, včetně měst a obcí.

Méně heren, více možností online

Jak dále uvedla ministryně Schillerová, zákon o hazardních hrách přinesl novou komplexní úpravu hazardu, aktivní zapojení měst a obcí, vyšší ochranu hráčů (například formou povinné registrace, nabídkou sebeomezujících opatření, omezením maximálních sázek, bonusů a reklamy apod.) i aktivnější dozor nad hazardním trhem. Tato opatření skutečně vedla k razantnímu snížení fyzické dostupnosti tzv. land-based hazardního hraní (například počet heren se snížil z 3038 v lednu 2017 na 657 v říjnu 2019), i když ČR stále patří – hned po Itálii – mezi země EU s nejvyšším počtem automatů na obyvatele.

Podle Schillerové se zlepšilo i vymáhání práva. Od roku 2017 udělila celní správa pokuty ve výši přes 67 milionu korun u kamenných provozoven hazardních her, zablokovala 121 webových stránek a za nelegální provozování online hazardních her uložila pokuty ve výši 615 milionu korun (z toho bylo ovšem uhrazeno doposud jen 135 milionu korun, někteří provozovatelé jednoduše zmizeli).

Jak jsme však již psali zde, výše zmíněný zákon z roku 2017 otevřel zároveň prostor pro online hazardní hraní a sem se nyní přesouvá pozornost odborné veřejnosti i regulačních orgánů. Z pohledu expertů pracujících přímo s problémovými hráči v poradnách jsou online hry z hlediska rozvoje rizikového hraní prakticky již na úrovni her hraných v kamenných provozovnách.

Specifickou kapitolou je pak online hazardní prostředí v souvislosti s dětmi a mládeží, u nichž je jednou z nejoblíbenějších volnočasových aktivit hraní digitálních her. Zde se také objevují hazardní prvky jako například možnost zakoupit herní skříňky s náhodným obsahem – lootboxy, které jsou v některých zemích jako Belgie či Nizozemí dokonce již zakázané. Podle průzkumu provedeného výzkumným týmem z katedry psychologie Filosofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci si lootbox někdy koupilo už 19% českých adolescentů. Dále jsou známy i případy online sázení u osob mladších 18 let, a to prostřednictvím dálkového přístupu pod cizí identitou. „Tento jev je velmi rozšířený mezi nezletilými hráči kolektivních sportů jako fotbal a hokej,“ uvedl František Trantina z České asociace adiktologů a předseda pacientského sdružení RECOVERY.

Právě otázka závislosti dětí na online prostředí, sociálních sítích a digitálních hrách je oblastí, na kterou bude zapotřebí se do budoucna zaměřit, protože dostupných dat a analýz je zatím málo. Podle kyberspecialisty Petra Šmída pak celou situaci komplikuje i skutečnost, že děti mají mnohem více multimediálních kompetencí než dospělí, kteří si to ale často nedokáží připustit. „Přiznejme si, jsme za nimi a musíme se od nich učit,“ řekl Šmíd.

-sed-