Ministr: Výměna ředitele dá fakultní nemocnici nový impulz

Výměna ředitele může podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) dát nemocnici nový impulz a novou příležitost. Ve fakultních nemocnicích podle něj v posledních letech nastává i generační obměna. Řekl to včera v rozhovoru s ČTK. Od jeho nástupu v prosinci 2017 skončili z různých důvodů ředitelé devíti ze 14 fakultních a velkých státních nemocnic. Ve středu oznámil odchod ředitel brněnské fakultní nemocnice Roman Kraus.

 

Důvody odchodů ředitelů byly podle ministra různé. „Byly výměny, které byly založeny na naší kontrole nemocnice nebo závěrech Nejvyššího kontrolního úřadu. V některých případech vedla zjištění v oblasti hospodaření a veřejných zakázek i k zásahu policie,“ řekl ministr.

Kvůli veřejným zakázkám a dalším podezřením skončilo loni pět ředitelů pražských nemocnic. Dva šéfové nemocnice Na Bulovce Andrea Vrbovská a po ní pověřený František Novák a dále ředitel Nemocnice Na Františku Robert Zelenák jsou spojeni s kauzou obviněného severočeského podnikatele Tomáše Horáčka (tato nemocnice ovšem není stání – poznámka redakce ZD). Podobné byly podle ministra i problémy kolem Všeobecné fakultní nemocnice, z jejíhož čela byla odvolána Dana Jurásková, exministryně zdravotnictví z vlády Jana Fischera. Po dohodě s ministrem skončil také ředitel Nemocnice Na Homolce Ivan Oliva, který tam přišel v roce 2014 jako krizový manažer, který napraví její hospodářské potíže.

Manažerským selháním ministr odůvodnil odvolání šéfa FN Ostrava, bývalého ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka (ČSSD). Jeho nástupce Evžen Machytka po osmi měsících skončil kvůli sporům s přednosty klinik nemocnice, zástupci lékařské fakulty a odbory.

Řada ředitelů se podle ministra rozhodla odejít na vlastní žádost, také proto že byli v určitém věku. „Je to možná i generační obměna. Pokud je v nějaké instituci ředitel 12 let, tak je jasné, že dochází k novým impulzům. Může to být nová příležitost, nový impulz, nový pohled na věc,“ dodal.

Takovým odchodem je podle něj konec Krause v čele FN Brno po 12 letech, odchod senátora Jana Žaloudíka (za ČSSD) z čela Masarykova onkologického ústavu, který vedl pět let, nebo konec šéfa pražského Institutu klinické a experimentální medicíny Aleše Hermana, který šel šéfovat zdravotnické skupině Agel podnikatele Tomáše Chrenka.

U nemocnic, které mají problémy s hospodařením, jako například pražská Bulovka nebo brněnská Svatá Anna, je podle něj příchod nového, aktivnějšího manažera na místě. „Jsou to zkrátka manažerské pozice a to, že po mnoha letech probíhají ve vedení nějaké změny, je podle mě legitimní,“ uvedl.

Zájem uchazečů o uvolněná místa je podle ministra dostatečný. Na výběrových řízeních se podílejí i zástupci lékařských fakult a akademické sféry. „Najít kvalitního zdravotnického manažera není jednoduché, ale myslím si, že zatím jsme úspěšní,“ dodal.

Ve srovnání s nemocnicemi, které jsou akciovými společnostmi, není podle ministra jednoduché ředitele adekvátně zaplatit. Ve veřejné sféře jsou placeni podle tabulek. Ministerstvo se je nově snaží motivovat odměnami, které mají pevně nastavená kritéria, jako je soutěžení nákupů nebo akreditační řízení.

Kromě šéfů nemocnic skončili také ředitelé dalších institucí. Krátce po nástupu nového vedení ministerstva skončil na vlastní žádost ředitel Státního ústavu pro kontrolu léčiv Zdeněk Blahuta, nahradila ho Irena Storová. V únoru 2018 rezignovala po zveřejnění výsledků ministerské kontroly také šéfka Státního zdravotního ústavu Jitka Sosnovcová. V září po ní nastoupil Pavel Březovský.

 

-čtk-