Praha 8. 10. 2019. V České republice žijí tisíce pacientů, kteří se neobejdou bez léků vyrobenými z krevní plazmy. Proto tento týden probíhá celosvětová kampaň v rámci Mezinárodního týdne dárcovství krevní plazmy, která upozorňuje na důležitost darování plazmy. Podle údajů Státního ústavu pro kontrolu léčiv SUKL stoupla spotřeba imunoglobulinu mezi lety 2015 a 2017 o 17,85% z 375 036 na 442 016 kilogramů, albuminu dokonce o téměř 21% z 1 429 351 na 1 728 453 kilogramů. Obě látky se získávají z krevní plazmy, která je důležitým prvotním materiálem, potřebným pro přípravu léčby, která pomáhá lidem trpícím vzácnými, chronickými onemocněními, žít zdravější, produktivní a plnohodnotný život. Jedná se především o pacienty s poruchami krvácivosti a srážlivosti krve nebo imunitní nedostatečností a autoimunitními onemocněními.
„Krevní plazma je nenahraditelná a poptávka po lécích vyrobených z plazmy každoročně stoupá nejen u nás, ale v celém světě. Proto je tak důležité darovat krevní plazmu. Země Evropské unie nejsou v odběru krevní plazmy soběstačné a téměř polovina krevní plazmy pro evropské pacienty se musí dovážet ze Spojených států amerických,“ uvádí předseda Sdružení pro plazmaferézu Milan Malý, které sdružuje soukromá plazmacentra v České republice.
V České republice také stoupá počet odběrů krevní plazmy a objem odebrané plazmy pro průmyslové zpracování. Mezi lety 2015 a 2017 stoupl počet odebrané krevní plazmy z 526 000 litrů na 572 355 litrů – tedy o 8,8 %. Vyplývá to ze zpráv zařízení transfuzní služby v České republice pravidelně zveřejňované Ministerstvem zdravotnictví.
„Léčba přípravky z krevní plazmy směřuje především na pacienty se závažnými poruchami imunity, kterých je v České republice registrováno podle aktuálních údajů registru 950, z toho muži tvoří 52% a ženy 48%. U hemofiliků se počet nemocných pohybuje nad 1000 pacientů, z toho je 220 dětí. Každý rok se u nás narodí 2 až 3 dětí s tímto onemocněním,“ dodává místopředseda Sdružení pro plazmaferézu Luděk Rubáš, bývalý ministr zdravotnictví.
V současné době se plazmaferetická centra potýkají s nedostatkem prvodárců, kteří nyní dorůstají do dospělého věku, kdy mohou darovat. Zatímco v roce 1990 se v ČR narodilo 130 564 dětí, tak o deset let později v roce 2000 se narodilo jen 90 919, což o více než třetinu méně dětí.
Tento trend se projevuje na struktuře dárců, jejichž průměrný věk se zvyšuje a zahrnuje různé škály povolání a všechny sociální skupiny, tedy nejen studenty, kteří dnes tvoří přibližně 20% všech dárců. Celkem daruje pravidelně v České republice krevní plazmu přibližně 120 tisíc dárců.
„Krevní plazmu daruji více než 7 let a pokud to je možné, tak chodím jednou za dva týdny. Uvědomuji si, že krevní plazma pomáhá pacientů se vzácnými nemocemi jako je například srážlivost krve nebo onemocnění imunity,“ vysvětluje pravidelná dárkyně krevní plazmy Marie Suchánková.
Tabulky:
Zdroj: SUKL, Imunoglobulin zahrnuje všechny formy podání (IVIG, SCIG, MIG)
Zdroj: Výroční zprávy transfuzní služby v ČR – 2015, 2016, 2017
Kdo jsme?
SDRUŽENÍ PRO PLAZMAFERÉZU zastupuje v České republice společné zájmy soukromých dárcovských center.
V současné době sdružuje 7 společností, které provozují 26 center.
Především se zasazuje, aby činnost v oboru odběru a zpracování lidské krevní plazmy byla prováděna v souladu s nejnovějšími medicínskými i zdravotně-ekonomickými poznatky. Za účelem dosažení těchto cílů určují členové za předmět činnosti zájmového sdružení následující aktivity:
- vývoj, podpora a prosazování opatření/standardů pro bezpečné a ekonomicky optimální provozování plazmaferických odběrů a výběr dárců plazmy,
- konzultace a koordinace členů,
- podpora výměny názorů a informací mezi členy navzájem a mezi členy a třetími osobami,
- spolupráce s obdobnými profesními organizacemi v České republice i v zahraničí a podpora rozvoje zahraničně-obchodních styků svých členů,
- neustálé zvyšování kvality směřující k maximální ochraně jak dárců krevní plazmy, tak pacientů užívajících léčiva z ní vyrobená.
Kdo potřebuje krevní plazmu?
Vzácná onemocnění mají dopad na relativně malou část populace, ale životy těch, kteří těmito problémy trpí, jsou na léčbě plazmatickými bílkovinami závislé. Mezi ně patří pacienti s poruchami krvácivosti a srážlivosti krve, jako je:
- hemofilie
- Vvon Willebrandova choroba
- nedostatek antitrombinu III
Pro léčbu potřebnou pro jednoho pacienta s hemofilií na jeden rok je potřeba až 1200 odběrů plazmy od dárců.
Lidé trpící imunitní nedostatečností a autoimunitními onemocněními, jako jsou:
- primární imunodeficience (PID)
- chronická zánětlivá demyelinizační polyneuropatie (CIDP)
- Kawasakiho nemoc
Pro léčbu potřebnou pro jednoho pacienta s PID na jeden rok je potřeba až 130 odběrů plazmy od dárců.
Lidé s nedostatkem alfa-1 antitrypsinu (s geneticky podmíněnou rozedmou plic)
Pro léčbu potřebnou pro jednoho pacienta s nedostatkem AAT na jeden rok je potřeba až 900 odběrů plazmy od dárců.
Léčba plazmatickými bílkovinami se také používá k ošetření v každodenní medicíně, při naléhavých případech a v chirurgii:
- Popáleniny
- Šok
- Trauma
- Náročný chirurgický zákrok
- Rh inkompatibilita
- Kardiopulmonální onemocnění
- Transplantace orgánů
- HIV u dětí
- Žloutenka
- Problémy s játry
- Zvířecí kousnutí
Komerční prezentace
