Z rezerv zdravotních pojišťoven bude podle premiéra Andreje Babiše (ANO) potřeba na zdravotní péči čerpat peníze už příští rok. Do zdravotnictví by příští rok mělo jít 350 miliard korun, meziročně o 26 miliard navíc. Podle premiéra je možné uvažovat ještě až o šesti miliardách navíc. S odbory chce dál jednat, až budou mít přesnější data. Podle odborů chybí i po navýšení ještě asi 19 miliard, pro domácí péči 600 milionů korun a pro sestry v sociální péči 300 milionů, o nichž se bude dál jednat. Dnešní debatu se zástupci krizového štábu označil premiér za „zmatečnou“. V pátek se chce sejít s řediteli zdravotních pojišťoven.
„Můžeme se bavit o částce v řádu navíc asi šest miliard. Musí to ale jít cíleně na zlepšení dostupnosti zdravotní péče. S odboráři se stále míjíme v tom, že pojišťovny dávají nemocnicím peníze na péči, a ředitel rozhoduje v tom, kolik budou platy,“ řekl Babiš. Z rezerv půjde podle něj už příští rok sedm miliard z plánovaného meziročního navýšení o 26 miliard.
Členové štábu žádají, aby navýšení pro rok 2020 bylo o 45 miliard korun, chybí tedy podle nich stále 19 miliard. Peníze by se podle nich měly vzít z rezerv zdravotních pojišťoven, které mají na účtech 56 miliard korun. Rezervy ale podle Babiše budou potřeba na narovnání plateb nemocnicím, až se bude zavádět místo paušálních plateb hrazení péče za diagnózu, takzvaný DRG systém. „Bude stát 20 miliard ročně,“ řekl Babiš.
Štáb podle předsedkyně zdravotnických odborů Dagmar Žitníkové nedostal od ministerstva zdravotnictví aktuální návrh úhradové vyhlášky, která platby pro příští rok stanoví. „Pan ministr v posledních dnech úhradovou vyhlášku zřejmě nějakým způsobem přepracoval, takže jsme neměli aktuální data,“ řekla. Přestože se podle ní úhrady navýšily, v domácí péči chybí ještě asi 600 milionů korun a pro sestry v sociálních službách asi 300 milionů, o kterých jsou premiér i ministr ochotní jednat. Podle Žitníkové ale nebylo jednáno o platech zdravotníků, spolu s platy ostatních státních zaměstnanců je bude v pondělí řešit tripartita.
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) čerpání rezerv dlouhodobě odmítá, rezervy jsou podle něj potřeba v případě zhoršení ekonomiky. Přístup štábu označil za „nátlak a lobbing těch, kteří si nedokázali s pojišťovnami dojednat dohodu“. Po jednání s premiérem a odbory před novináře nepřišel.
Rozdělení peněz do jednotlivých segmentů zdravotní péče se určuje v dohodovacím řízení, kde jednají pojišťovny se zástupci jednotlivých oblastí péče. Letos se nepodařilo dohody uzavřít s domácí péčí a s nemocnicemi, kde dohodu zablokovala Asociace českých a moravských nemocnic. Ministerstvo tak úhrady stanovilo podle nabídky pojišťoven vyhláškou, kterou bude schvalovat vláda.
Krizový štáb českého zdravotnictví tvoří Česká konfederace odborových svazů, Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče, Asociace českých a moravských nemocnic a další organizace sdružující pacienty, lékaře, seniory, zdravotně postižené a poskytovatele domácí zdravotní péče.
Zatímco na stranu odborů se postavila druhá vládní strana ČSSD, podporu dohodám s pojišťovnami stvrzenými ministerstvem vyjádřila Koalice soukromých lékařů, Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně a zástupci zaměstnavatelů včetně Hospodářské komory.
Úhrady zdravotní péče po jednotlivých segmentech
-čtk-
