Jestli chceme zachovat planetu pro budoucí generace, musíme najít další způsoby kontroly početí, je přesvědčená profesorka Deborah Andersonová, která se specializuje na oblast gynekologie, porodnictví a mikrobiologie na americké Boston University School of Medicine. Nedávno v odborném magazínu New England Journal of Medicine publikovala článek, ve kterém volá po další revoluci na poli antikoncepce vzhledem k změnám klimatu, jimž lidstvo čelí.
Když se na přelomu 50. let 20. století objevila hormonální antikoncepce, spustila doslova revoluční změny nejen v životech žen, ale také na poli ekonomiky. Britský zpravodajský portál BBC News dokonce zařadil „pilulky proti početí“ mezi 50 nejvýznamnějších věcí, které stvořily moderní ekonomiku. Právě díky spolehlivé antikoncepci ženy vůbec poprvé v historii dostaly možnost volby ohledně toho, kdy a zda vůbec se stanou matkami. Podrobněji jsme o ekonomických a společenských dopadech nástupu hormonální antikoncepce psali před dvěma lety: https://zdravotnickydennik.sk/2017/05/mala-pilulka-ktera-spustila-ekonomickou-revoluci/
Nyní ale podle profesorky gynekologie, porodnictví a mikrobiologie, Deborah Andersonové, která působí na americké Boston University School of Medicine, nastal čas na další revoluci na poli antikoncepce. Důvodem jsou podle ní globální změny klimatu a fakt, že počet obyvatel planety neustále roste. V současnosti světová populace čítá 7,7 miliardy lidí a podle předpokladů OSN v roce 2050 dosáhne 9 miliard. Do konce 21. století to pak má být dokonce 11,2 miliardy osob. Právě rostoucí světová populace znamená další ekologickou zátěž, a je tedy zcela na místě přemýšlet nad vývojem dalších antikoncepčních metod, tvrdí ve svém článku pro odborný magazín New England Journal of Medicine. „Vzhledem k tomu, že přibližně 40 % ze všech těhotenství je neplánovaných, ukazuje se, že nastal čas pro další revoluci v antikoncepci, která by přinesla další možnosti pro různorodé populace, jejichž potřeby nepokryjí současné antikoncepční metody,“ je přesvědčená profesorka Andersonová.
Opravdu nastane populační apokalypsa?
Na druhé straně objevují se i názory expertů, podle nichž tak obrovský nárust světové populace nenastane. Britský deník The Guardian vzpomíná norského vědce Jorgana Randerse, emeritního profesora klimatických strategií působícího na Norwegian Business School. „Světová populace nikdy nepřekročí hranici devíti miliard. V roce 2040 dosáhne vrcholu 8,4 miliardy, a poté bude klesat,“ uvedl expert. Obdobně i analýzy Vienna’s International Institute for Applied Systems předpokládají, že se růst světové populace stabilizuje zhruba v polovině 21. století, protože poklesne populační růst v chudých zemích světa.
Spolu s tím, jak další země bohatnou, lidé v nich mají méně dětí. Podle amerického zpravodajského webu Vox.com je vysvětlení jednoduché. Bohatší lidé nepotřebují, aby jejich děti pracovaly a podporovaly tak rodinu, naopak mohou více prostředků investovat do jejich rozvoje. Navíc, pokud dochází ke zlepšení zdravotní péče, klesá dětská úmrtnost, a tak není už nezbytné přivádět na svět hodně dětí, z nichž se velká část nedožije dospělosti. „Je možné předpovídat vývoj světové populace za dvacet let, ale pouze za předpokladu, že současné trendy budou pokračovat. Je mnohem náročnější předvídat vývoj v moři mnoha různých možností. Pokud například současné změny klimatu uvrhnou některé země zpět do chudoby, a v důsledku toho vzroste porodnost, pak na to současné výpočty nejsou připravené. Na druhé straně, pokud se podaří vyvinout další spolehlivější antikoncepční metody a prakticky by to vedlo k tomu, že celosvětově nebudou nechtěná těhotenství, mohla by porodnost klesnout mnohem rychleji, než jaké jsou předpoklady,“ popisuje Vox.com.
Mohlo by vás zajímat
Více zcela nových antikoncepčních metod
Při pohledu do minulosti však počet obyvatel planety exponenciálně rostl. Zatímco v roce 1800 žila na světě 1 miliarda lidí, během „pouhých“ dvou století se světová populace téměř zosminásobila. „Jak světová neustále populace roste, roste tlak na životní prostředí a bude to ještě kritičtější,“ tvrdí profesorka Andersonová, která se sama podílí na výzkumu a vývoji nových antikoncepčních metod. Podle ní se nacházíme v době, kdy rostoucí světová populace znamená obrovský tlak na životaschopnost celé planety. Proto podle svých slov, stejně jako řada dalších vědců a vědkyň, cítí potřebu reagovat na klimatické změny. Konkrétně pak hledá možnosti ve svém oboru na poli vývoje antikoncepce.
Současné antikoncepční možnosti, byť jsou velmi různorodé, mají stále svá omezení. „Pokud jde o sterilizaci, není vhodná pro mladší ženy, které ještě chtějí mít děti v budoucnu. Existují hormonální metody, jenž fungují velmi dobře v některých populacích, ale v jiných oblastech jsou velmi nepopulární. Pak tu jsou bariérové metody jako kondomy, a pokud jsou používány správně, fungují opravdu dobře, ale současně jsou spojeny s velkou mírou selhání, protože je lidé nepoužívají tak, jak mají. Většina z těchto metod je pak vázána na lékařský předpis,“ vysvětlila profesorka Andersonová pro americký medicínský portál Statnews.com.
Podle ní současná společnost potřebuje více antikoncepčních metod určených pro ženy, které nebudou spojeny s nutností návštěvy zdravotnického zařízení. V případě mužské antikoncepce pak existuje „obrovská propast“. „Opravdu si myslím, že bychom měli dost přidat v tom, abych vyvinuli přijatelnou mužskou antikoncepci. Jsem přesvědčená o tom, že by muži rádi udělali další krok a přijali svůj díl zodpovědnosti, pokud bychom takovou antikoncepci dobře uvedli na trh a současně by nebyla spojena s nežádoucími účinky,“ vysvětlila s tím, že nyní pracuje na vývoj antikoncepční metody, jež by se měla dostat do 1. fáze klinických zkoušek. Konkrétně se jedná o vývoj antikoncepce postavené na protilátkách, přesněji na látce schopné inhibovat spermie v pochvě ještě před tím, než by se dostaly k vajíčku. Mělo by jít o nový spermicid na rostlinné bázi, který by měl být volně dostupný i bez lékařského předpisu.
Další výzkumnou oblastí na poli antikoncepce je podle Andersonové zcela nový přístup označovaný jako multipurpose prevention technology (MPT), tedy přesně víceúčelová preventivní technologie, jenž by nabídl ochranu jak před nechtěným těhotenstvím, tak před pohlavně přenosnými chorobami. Konkrétně probíhá výzkum metod, jež by zajistily samotný antikoncepční efekt, tak ochranu před virem HIV, tak například virem způsobující genitální opary.
Investice do vývoje antikoncepce je investicí do ochrany planety
Nové metody antikoncepce, které budou přístupnější i ženám, jež naráží na problémy například s dostupností současných metod nebo jim jednoduše z různých důvodů nevyhovují, by podle Andersonové mohly pozitivně ovlivnit jejich životy. „Neplánované těhotenství může ženy ekonomicky zničit. Chceme vyvinout metody, které budou přístupnější všem ženám. Snížením počtu nechtěných těhotenství je důležitým krokem k tomu, abych znovu vyvážili naši planetu,“ tvrdí. Podle ní na začátku devadesátých let došlo ke zpomalení vývoje dalších antikoncepčních metod a současně klesl objem finančních prostředků, které šly do této oblasti.
Nyní by se však peníze opět měly přesunout k tomuto výzkumu. „Tyto investice by mohly být kompenzovány úsporami ve zdravotnickém systému a úsporami dalších nákladů spojených s řešením globálního oteplování, na což USA nyní vynakládá 240 miliard dolarů ročně. Očekává se, že tyto náklady vzrostou na 350 miliard dolarů ročně, pokud nebudou přijata drastická opatření,“ dodává Andersonová. Sama sebe považuje za optimistku a je přesvědčená o tom, že je možné zvrátit tento vývoj.
Nemít děti kvůli klimatu?
Spolu se změnami klimatu se objevují také názory, že jednou z reakcí na tento vývoj, je nemít děti. Dokonce i britský princ Harry se svou manželkou Meghan v rozhovoru pro módní časopis Vogue prohlásili, že plánují mít jen jedno další dítě právě kvůli tomu, že se nechtějí podílet na zvyšování ekologické zátěže. Britský deník The Guardian jim ale připomněl, že pokud chtějí opravdu žít ekologicky, měli by zapomenout na své dálkové lety a dovolené v exotických destinacích.
Studie švédské univerzity v Lundu z roku 2017 skutečně ukázala, že nemít (další) dítě může přispět ke snížení produkce oxidu uhličitého. Mít o jedno dítě méně podle této práce znamená úsporu 58,6 tun produkce oxidu uhličitého. Podstatou této studie ale podle autorského týmu bylo porovnat různé životní změny a jejich dopady na životní prostředí. V případě přechodu na rostlinnou stravu a omezení spotřeby masa by se snížila produkce metanu hospodářskými zvířaty a skleníkových plynů, které jsou uvolňovány do atmosféry při přepravě masa a masných produktů. K dalším změnám, které mohou učinit jednotlivci, pak patří omezení dálkové letecké dopravy, nebo život bez osobního automobilu. Právě volba jiných způsobů dopravy, kdy člověk nevyužívá osobní automobil, a cestování bez dálkových zaoceánských letů se pak ve studii ukázaly jako další volby s pozitivním dopadem na životní prostředí.
Ludmila Hamplová
