Přestože v Německu najdeme jedenáct společností, jež zajišťují distribuci léků od výrobců k maloobchodu, čtyřiadevadesát procent trhu ovládá jen pětice firem.
Kdo chce v Německu vstoupit na velkoobchodní trh s farmaceutickými produkty, musí vyhovět ustanovením definovaným v paragrafu 52a zákona o léčivech. Mezi ně patří několik povinností jako například uvedení adres provozoven, pro něž o licenci žádá, doložení, že disponuje odpovídajícími prostory pro skladování léčiv, uvedení odpovědných osob disponujících adekvátním vzděláním a podobně. O vydání či nevydání licence pak rozhoduje příslušný regulační orgán, kterým je Spolkový institut pro léčiva a medicínské produkty (BfArM – Bundesinstitut für Arzneimittel und Medizinprodukte).
Taková je teorie. V praxi ovšem taková farmaceutický velkoobchodní trh v Německu ovládá jedenáct, respektive pět firem. Jedenáctka společností je sdružena ve Spolkovém svazu farmaceutických velkoobchodníků (Bundesverband des pharmazeutischen Großhandels), jenž vystupuje pod zkratkou PHAGRO. Reálnou sílu má ale jen pětice firem, jejichž tržní podíl dohromady představuje 94 procent. Na zbylých šest hráčů tak zbývá jen šest procent německého velkoobchodního trhu, kde se každoročně protočí kolem třiceti miliard eur (asi 770 miliard korun).
PHAGRO dle svých vlastních slov dbá na to, aby německá lékárenská síť byla zásobována dle potřeb pacientů, a to včas, pružně a komplexně. Velkoobchodníci sdružení ve zmíněném svazu tvrdí, že fungují nezávisle na výrobcích léků. PHAGRO dále prosazuje ekonomické zájmy svých členů, poskytuje jim informace o aktuálním vývoji na trhu včetně novinek v regulatorní oblasti. Vyjednává s politickými reprezentanty a v neposlední řadě nabízí platformu pro harmonizaci elektronického přenosu dat. Pojďme si tedy hlavní aktéry německého farmaceutického velkoobchodu představit.
Phoenix
Společnost se sídlem v Mannheimu je lídrem německého farmaceutického velkoobchodního trhu. Její tržní podíl se odhaduje na osmadvacet procent a roční obrat činí asi 8,6 miliard eur (220 miliard korun). Phoenix je součástí holdingu Merckle, do kterého patří mimo jiné společnost HeidelbergCement, jež vyrábí slavné stroje značky Kässbohrer, jimiž se upravují lyžařské sjezdové trati.
Phoenix vznikl v roce 1994, a to fúzí někdejších velkoobchodních společností F. Reichelt AG, Otto Stumpf GmbH, Ferdinand Schulze GmbH a Hageda AG. Jenže německému antimonopolnímu úřadu se takové scelení firem nelíbilo, a tak se z Phoenixu vyčlenily společnosti Hageda a Otto Stumpf, jež pak vytvořily samostatného farmaceutického velkoobchodníka Hageda-Stumpf. Phoenix se stal lídrem německého trhu prakticky okamžitě a je jím dodnes. V samotném Německu provozuje dvacet poboček a dalších více než sto padesát v šestadvaceti zemích Evropy. Phoenixu patří také síť lékáren v Německu i v zahraničí. U nás mu patří lékárny Benu.
Noweda
Druhý nejsilnější hráč německého farmaceutického velkoobchodu píše svou historii od roku 1939, kdy jej založili provozovatelé sedmi lékáren. Tržní podíl Nowedy dosahuje jedenadvaceti procent a roční obrat se pohybuje kolem 5,5 miliardy eur (téměř 143 miliard korun).
Noweda se prezentuje výlučně jako dodavatel do lékáren, neprovozuje tedy lékárny vlastní. Jejím působištěm je zejména jih Německa. Nicméně v minulých letech získala také majetkový podíl v několika farmaceutických velkoobchodních společnostech v zahraničí. Například v Lucembursku (Comptoir Pharmaceutique) nebo Švýcarsku (Pharma-Focus).
Gehe
Do roku 2017 šlo o ryze německou společnost, jež spadala pod mateřskou firmu Celesio vlastněnou rodinou Hanielových. Před dvěma lety ale valná hromada rozhodla o prodeji Celesia (a tedy i společnosti Gehe) americké skupině McKesson. Společnost Gehe vznikla v roce 1835 v Drážďanech. Založil ji obchodník s drogistickým zbožím a barvami Franz Ludwig Gehe. Po druhé světové válce se podnik přesunul do Mnichova a v roce 1981 do Stuttgartu.
Gehe zkoušela štěstí i na maloobchodním trhu s léčivy. V roce 2007 koupila nizozemskou lékárenskou sí DocMorris a chtěla ji rozšířit i do Německa. Cílem bylo 500 provozoven, ovšem to se jí nikdy nepodařilo. Před sedmi lety proto došlo k tomu, že DocMorris opět změnil majitele.
Celesio/McKesson dnes funguje ve třinácti evropských zemí a ve čtyřech z nich dokonce provozuje i vlastní lékárenskou síť. Ve Velké Británii a Irskou pod značkou Lloyds, v Nizozemsku Mediq a v Itálii spoluvlastní několik komunálních lékáren. Na velkoobchodním trhu v Německu ročně utrží necelých pět miliard eur (zhruba 125 miliard korun) a tržní podíl dosahuje šestnácti procent.
Sanacorp
Jen o procentní bod menším tržním podílem disponuje společnost Sanacorp. Ta je ze sta procent vlastněna italskou společností Sanastera, která působí také na francouzském či belgickém trhu. Původně jde ale o německý podnik, jenž vznikl v roce 1924. Dnes má velkoobchodní část Sanacopru v Německu celkem šestnáct poboček. Vedle toho funguje i na maloobchodním trhu a v celém Německu provozuje kolem osmi tisíc lékáren.
Alliance Healthcare Deutschland (AHD)
Poslední společností, která na německém velkoobchodním trhu s léky přesahuje desetiprocentní podíl, je Alliance Healthcare Deutschland. Její historie sahá do roku 1923. Tehdy ovšem vznikla jako Andreae-Noris Zahn AG, respektive ANZAG. V roce 2010 však započal proces prodeje společnosti, na jehož konci se objevil nový majitel, americká firma Walgreens Boots Alliance. AHD dnes na německém trhu prodá léky za 4,6 miliardy eur (asi 118 miliard korun) a připadá na ni asi čtrnáctiprocentní tržní podíl.
Petr Musil
