Rodiče chlapce se obávali další léčby antibiotiky, a tak se raději obrátili na lékaře homeopata. Ten jim slíbil, že se chlapec brzy uzdraví a rozmluvil jim antibiotickou léčbu zánětu středního ucha. O několik dní později byl malý pacient hospitalizován. Jeho stav se prudce zhoršoval a už nebylo možné mu pomoci. Zemřel v důsledku encefalitidy, kdy bakteriální infekce zasáhla jeho mozek.
Homeopatie bývá považována za „alternativní“ léčebnou metodu, která nemůže nijak škodit, už jen proto, že homeopatika neobsahují žádné účinné látky, a tak nemohou ani mít nežádoucí účinky. Jenže představa, že homeopatie znamená „šetrnou a bezpečnou léčbu“ může mít za následek vážné ohrožení zdraví a v krajním případě i život pacienta. Britský deník The Independent před několika dny zveřejnil případ sedmiletého italského chlapce Francesca Bonifaziho, který zemřel, protože se jeho rodiče rozhodli pro homeopatickou „léčbu“ a odmítli skutečnou terapii v podobě antibiotik.
Ke smrti chlapce, který původně onemocněl běžným zánětem středního ucha, jenž lze zvládnout pomocí antibiotik, došlo v roce 2017. Jeho rodiče Marco a Marie Bonifaziovi byli před několika týdny shledáni italským soudem vinní z podílu na zabití. Svého syna se rozhodli „léčit“ pomocí homeopatik, protože se obávali, že jsou jejich dítěti antibiotika podávána až příliš často. Homeopata a současně lékaře, který měl chlapce v péči a doporučil homeopatickou „léčbu“ čeká soud v září.
Pochybný lékař a homeopat současně
Sedmiletý Francesco Bonifazi onemocněl zánětem středního ucha, vcelku běžnou bakteriální infekcí. Jeho rodiče vyhledali pomoc lékaře homeopata Massimiliana Mecozziho, který doporučil homeopatickou „léčbu“ s tím, že by ho antibiotika poškodila. „Francescovy rodiče vystrašil tím, že lékaři mu dají léky, které způsobí, že ohluchne a poškodí mu játra. Slíbil, že se Francesco brzy uzdraví,“ popsal pro italský deník Corriere della Sera chlapcův dědeček Maurizio. Podle něj neměli rodiče problémy s medicínou, avšak obávali se toho, že po sérii několika onemocnění užívá jejich syn antibiotika až příliš často.
Stav chlapce se však po podání neúčinných homeopatik a bez skutečně účinné léčby brzy zhoršil. Bakteriální infekce zasáhla oblast hlavy a mozku. Když rodiče o několik dní přivezli chlapce do nemocnice Salesi v Anconě, již měl v uchu hnisavý absces a bylo nutné u něj provést akutní operaci. I přes poskytnou intenzivní péči a podání antibiotik chlapec zemřel krátce po přijetí. Vyšetření EEG bohužel potvrdilo mozkovou smrt.
Jak upozorňuje italský deník Corriere della Sera, lékař homeopat Massimiliano Mecozzi má značně pochybnou pověst. Byl dočasně vyloučen z lékařského stavu, a tak pracoval jako vrátný a prodavač v supermarketu. Přišel do styku s náboženskou komunitou ve Varese, jejíž zakladatelé byli obviněni z podvodů. Soudní líčení s ním ohledně smrti chlapce bude zahájeno v září letošního roku. Státní zástupci jej obviňují z nedbalosti, nedostatečné praxe a „podcenění typického klinického obrazu velmi závažné lokální infekce, kterou léčil homeopaticky navzdory přítomnosti symptomů nemoci“. Podle obžaloby lékař homeopat selhal, když „neprovedl žádnou diagnostickou analýzu a nepředepsal nezbytná antibiotika pro léčbu patologie“.
Homeopatie má svá rizika
Tragické případy poškození homeopatiky jsou podle profesora Edzarda Ernst, který na britské University of Exeter založil pracoviště specializující se na výzkum „celostní a alternativní medicíny“, naštěstí vzácné, ale bohužel k nim dochází. „Tyto případy jsou způsobeny zanedbáním homeopatem (neposkytnutím adekvátní lékařské péče),“ píše profesor Ernst na svém blogu. Pokud dojde k zanedbání ze strany homeopata u mírnějších onemocnění, velmi pravděpodobně to projde bez povšimnutí. „Ve většině případů nemá toto zanedbání žádné nebo jen velmi malé symptomatické souvislosti. Například, pokud homeopat předepíše homeopatika na běžné nachlazení, které by odeznělo tak jako tak, a pacient má dojem, že se tak stalo v důsledku podání homeopatik. Existuje však neviditelné poškození v podobě nákladů na léky a falešná důvěra ve falešnou terapii, která vznikne na základě této zkušenosti a později se může ukázat jako velmi škodlivá,“ upozorňuje profesor Ernst s tím, že v mnoha případech to vede ke zbytečnému utrpení pacientů, protože jim včas není podána skutečně účinná léčba. „Mnoho homeopatů by řeklo, že to není pravda, protože obvykle současně předepisují konvenční terapii. Ale pokud tomu tak je, tak homeopaté škodí tím, že plýtvají finančními prostředky,“ dodává odborník.
Podávání homeopatik totiž nevede k úsporám, ale naopak znamená nárůst finančních nákladů na zdravotní péči. Například rozsáhlá německá studie publikována v roce 2017 v žurnálu PLoS One zahrnující 21 939 pacientů využívající homeopatika a 21 861 pacientů, kteří byli léčeni skutečnými léky. Tato studie porovnávala náklady na zdravotní péči během 33 měsíců a ukázala, že bez ohledu na diagnózu byly náklady u homeopaticky léčených pacientů „dražší“. V rámci studie byli zahrnuti například pacienti s bolestmi hlavy, alergickou rýmou, astmatem, atopickou dermatitidou, migrénou nebo depresemi, tedy zdravotními problémy, které homeopatie běžně „řeší“ a „léčí“. „U všech diagnóz byly náklady na léčbu u homeopaticky léčených pacientů vyšší než u pacientů v kontrolní skupině,“ shrnul výsledky analýzy autorský tým.
V roce 2015 pak byla zveřejněna data o nákladech na zdravotní péči o 44 550 pacientech velké německé zdravotní pojišťovny Techniker Krankenkasse. Vyšlo najevo, že homeopaticky „léčení“ pacienti byli ve skutečnostní nákladnější. Byly u nich vyšší náklady na lékařské konzultace i na léky.
Situace, kdy homeopatika podávají sami lékaři, není nijak výjimečná ani v Česku. „Lékaře k homeopatii nevede jedna cesta. Jedním extrémem je lékař poctivý, který jen není schopen poznat, že homeopatie není klinicky efektivní. Druhým extrémem je lékař, který si plně uvědomuje, že homeopatie je podvod, ale vychází vstříc poptávce,“ popisuje Jaromír Šrámek, předseda Českého klubu skeptiků Sisyfos. V prvním případě lékař, kterému chybí dostatečná odborná erudice a není schopen rozlišit cukrové kuličky od skutečných léků, jejichž účinnost byla spolehlivě prokázána, je pro své pacienty rizikem. „Takový lékař velmi snadno uvěří legendě v samých základech homeopatie, totiž legendě o tom, že homeopatie má potenciál léčit a vyléčit prakticky cokoliv. A tak léčí. Pokud se setká s podobně uvažujícím pacientem, může to skončit i tragicky,“ upozorňuje. Příkladem je případ vyškovské lékařky homeopatky Jany Šteclové, jejíž homeopaticky léčená pacientka s onemocněním štítné žlázy zemřela. Podle rozsudku Nejvyššího soudu z roku 2012, na základě kterého byla lékařka odsouzena k desetiměsíčnímu trestu s podmíněným odkladem na dva roky a dvouletým zákazem činnosti, tato lékařka v letech 1998 až 2006 zanedbala léčbu a podcenila zdravotní stav pacientky. Stav ženy se prudce zhoršil, byla hospitalizována ve vyškovské nemocnici a později převezena na metabolickou jednotku ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně. V roce 2006 pak zemřela na jednotce intenzivní péče vyškovské nemocnice.
Sama lékařka v dovolání k Nejvyššímu soudu tvrdila, že soudy nemají dostatečnou kvalifikaci pro posuzování toho, zda je homeopatická léčba účinná či vhodná. Podle ní se také stav pacientky zhoršil až poté, co přestala užívat léky, jež jí předepsala. Podle rozhodnutí soudu chyba lékařky spočívala v tom, že nesledovala vývoj onemocnění, neprováděla u pacientky potřebná vyšetření a nijak nereagovala na zhoršení pacientčina stavu. „Obviněné není vytýkáno to, že léčila poškozenou homeopatickými léky, ale že jako lékařka nevyužila i jiných léčebných možností, které byly dostupné, respektive neučinila jiná potřebná opatření,“ stálo tehdy v usnesení senátu soudu.
Ludmila Hamplová
