Rok se zmítala Fakultní nemocnice Ostrava v nejistotě, vyvolané personálními turbulencemi. Po letošním výběrovém řízení 18. února usedl do křesla ředitele lékař Jiří Havrlant. Ten rychle našel shodu s krajem, městem i univerzitou. S lékařskou fakultou uzavřel memorandum s spolupráci. Vášně se zklidnily, ale nového ředitele čeká spousta dalších výzev. Zdravotnický deník zajímalo, v jakém stavu vůbec nemocnici převzal, jaké potřebuje ostravská fakultka investice a jak se prosazuje v současném systému úhrad i na trhu zdravotních služeb ve specifickém – konkurencí nabitém – kraji.
Převzal jste vedení nemocnice, která v posledním roce prošla personálními turbulencemi. V jakém je vlastně stavu?
Jsem ve funkci ředitele teprve dva měsíce. Kromě provozních záležitostí jsem navštívil většinu jednotlivých klinik a dalších pracovišť, kterých je téměř čtyřicet. Mluvil jsem s přednosty, primáři, některými lékaři i sestrami o tom, co je trápí a jakou mají představu o budoucnosti. Poznal jsem přitom řadu úžasných lidí, kteří se o naše pacienty starají odpovědně a s láskou. Sešel jsem se s naším hejtmanem, primátorem, s rektorem Ostravské univerzity i s děkanem lékařské fakulty Ostravské univerzity, s níž se nám podařilo podepsat memorandum o spolupráci.
Turbulence a některé ne úplně nejšťastnější kroky jsou minulostí. Když se potkávám s lidmi, necítím napětí. Naštěstí, i přes to všechno, co se objevilo v médiích během celého roku, nedošlo k žádnému snížení kvality zdravotní péče nebo nějakému medicínskému problému. Nemocnice z tohoto pohledu fungovala normálně. Mohu zodpovědně prohlásit, že je stabilizovaná. Také z ekonomického hlediska je na tom velice slušně, řadí se ke špičkám v rámci republiky. Její hospodářský výsledek byl vždy kladný, což je důležitý předpoklad pro to, aby se mohla dále rozvíjet a zvyšovat svoji úroveň a kvalitu.
Jak je na tom ostravská fakultní nemocnice personálně?
S nedostatkem lékařů nemocnice problém nemá. Máme v Ostravě lékařskou fakultu, což je výhoda oproti některým jiným nemocnicím. Je dobré si mladé lidi vychovat, než je pak shánět. Co se týče sester, není to u nás tak závažný problém, jako jinde v republice. Chybí nám cca 3,5 procenta plánovaného počtu. Aktuálně mě trápí stav jen na dvou pracovištích, kde chybí sestry zejména se specializovanou způsobilostí. Takže až na nějaké drobné výjimky jsme personálně stabilizovanou nemocnicí.
Aktuálně je vypsáno výběrové řízení na pozici přednosty Kliniky dětského lékařství. Další vedoucí posty jsou obsazeny.
Mediálně propírané spory se ve FN Ostrava vedly o posty přednostů klinik. Jaká je aktuální situace?
Vedení klinik je dnes zajištěno. V rámci memoranda s lékařskou fakultou jsme sjednotili podmínky pro výběrová řízení přednostů v souladu se standardem ostatních lékařských fakult v ČR. Aktuálně je vypsáno výběrové řízení na pozici přednosty Kliniky dětského lékařství. Další kliniky, ústavy a oddělení jsou tedy na vedoucích postech obsazeny. Dále již nepředpokládám zásadní změny v této oblasti.
Co vám tedy dělá starosti? Co je pro vás výzva, kterou budete muset v nejbližších měsících řešit?
Prvním větším úkolem je příprava a realizace veřejné zakázky pro výstavbu nového pavilonu psychiatrie, která se řeší již delší dobu. Čas běží a musíme zabránit tomu, abychom nepřišli o dotace z evropských fondů. Zadávací dokumentace je již hotová a v nejbližších dnech by měla být tedy zveřejněna. Toto je největší úkol pro letošní rok.
Samozřejmě nás čekají další úkoly a výzvy – obnova a modernizace zdravotnické techniky, zvažujeme rozvoj robotické chirurgie a související nákup robota. Jako zásadní vnímám vznik pracoviště stomatologie, kdy s ohledem na potřeby vzdělávání v této oblasti toto považuji za významnou společnou výzvu nemocnice a lékařské fakulty.
Kolik bude výstavba pavilonu psychiatrie stát?
Finančně je stavba zajištěna, nový pavilon, vybavený nejmodernější potřebnou technologií, bude stát více než 400 milionů korun. Nejpozději do konce roku 2021 musí být vydáno kolaudační rozhodnutí. Je to tedy výzva pro celý tým, který se na tom podílí.
Výstavba pavilonu je unikátní příležitostí, která se už nemusí opakovat, protože jsou k dispozici peníze z evropských fondů na reformu psychiatrické péče. Bylo by škoda, kdyby ji Ostrava promarnila.
Ano, proto se snažíme pro realizaci výstavby pavilonu udělat maximum. Měl jsem možnost být součástí týmu, který se podílí na reformě psychiatrické péče pod záštitou Ministerstva zdravotnictví. Jako člen výkonného výboru za zaměstnanecké pojišťovny jsem měl možnost se podílet na implementaci Strategie reformy psychiatrické péče. Zahrnuje restrukturalizaci lůžek, posílení akutní psychiatrické péče a deinstitucionalizaci služeb. Opírá se zejména o zkušenosti z Norska a severských států.
K dispozici máme 17 centrálních operačních sálů, kdy většina z nich vyžaduje zásadní rekonstrukci.
Jaká další starost vás trápí?
V tuto chvíli to je stav operačních sálů, jsou důležité pro výkonnost nemocnice. K dispozici máme 17 centrálních operačních sálů, kdy většina z nich vyžaduje zásadní rekonstrukci. Zvažujeme, jakým směrem se dát, zda stavět nové sály, nebo rekonstruovat stávající. Je to samozřejmě také otázka peněz. Stojíme tedy před rozhodnutím, jak budeme dále postupovat. Zřídil jsem pracovní skupinu, která navrhne nejlepší řešení.
Tohle nejsou lehká rozhodnutí, protože něco si přejí lékaři a něco je ekonomická realita. Nedávno vláda avizovala škrty v investicích. Je někdy lepší naplánovat menší investici, na kterou je reálné dostat peníze, než nemít nic?
Samozřejmě, vše má svá pro a proti. Skloubení medicíny s ekonomikou je oříšek. Některá řešení vyžadují komplexní přístup. Pokud finanční prostředky neumožní komplexní řešení, budeme postupovat cestou menších investic.
Jak vlastně vaše operační sály dnes vypadají?
První operace na těchto sálech proběhla už v prosinci roku 1994. Abychom se přiblížili moderním trendům, potřebujeme sály zmodernizovat, přizpůsobit novým technologiím tak, jak se nám to podařilo v případě operačního sálu číslo 17. Tento jsme loni uvedli do provozu a je využíván především našimi plastickými chirurgy.
Kromě výstavby nového pavilonu a obnovy operačních sálů, máte v hlavě ještě nějakou velkou investici?
Jedna z mých dalších důležitých priorit je spokojený pacient a zaměstnanec. Obě tyto skupiny trápí parkování v areálu nemocnice. V době stavby areálu se nepočítalo s tolika auty návštěvníků, ani s tím, kolik lidí bude autem jezdit do práce.
Máte vůbec kde budovat nová parkovací místa?
Ano, místo máme. Vznikla studie o možnosti výstavby parkovacího domu, opět je to ale otázka peněz. Jakmile budeme mít dostatek financí, budeme výstavbu realizovat.
Podívejme se na úhrady. V ostravské fakultní nemocnici máte traumatologii a popáleniny, které se uvádějí jako exemplární příklad špatně ohodnocených oborů. Chystáte se jednat s pojišťovnami o tom, jak jejich financování posílit tak, abyste je nemuseli dotovat z výdělečných oborů?
Když byl nastavován systém ohodnocení zdravotních výkonů, některé odborné společnosti byly aktivnější, což je z nastavení ohodnocení patrno.
Při Ministerstvu zdravotnictví je zřízena Pracovní skupina k seznamu zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, která pracuje na kultivaci seznamu zdravotních výkonů, kdy každý rok je tento seznam novelizován a je z něj patrná snaha o kultivaci a redesign některých oborů.
Věřím, že se po dokončení projektu DRG Restart podaří zavést spravedlivější systém, který přinese objektivnější ohodnocení zdravotní péče. Předpokládám, že dokončení projektu DRG Restart, přinese vyřešení vámi zmíněné problematiky.
V posledních letech ale tečou do zdravotnictví desítky miliard korun navíc, kde jsou? V platech, výkonech?
Bavíme se přibližně o 325 miliardách korun, což je rozpočet veřejného zdravotního pojištění pro letošní rok. Téměř polovina směřuje do ústavní péče. Z obratu naší nemocnice jde necelá polovina do osobních nákladů. Platové podmínky zejména nelékařských zdravotnických pracovníků se v posledních letech výrazně zlepšily a co se týče sester u lůžka, tak v letošním roce došlo k navýšení jejich platů až o několik tisíc korun. Postupně dochází i k objektivnějšímu ohodnocování nákladů za výkony.
Slib navýšení platů sester u lůžka o pět tisíc korun jsme dodrželi.
Naplníte tedy ve vaší nemocnici vládní sliby?
Co se týče vládních slibů, jedním z nejdiskutovanějších byl slib navýšení platů sester u lůžka o pět tisíc korun. Toto jsme dodrželi. Už teď máme pozitivní ohlasy na tyto změny.
Ministr neustoupil tlaku odborů na plošný růst platů a nechal na ředitelích, jak budou odměňování diferencovat. Jak tento nástroj chcete využít?
Jsem rád, že ředitelům byla tato možnost dána. Co se týče platových úprav, postupujeme tak, aby tyto byly prováděny objektivně s přihlédnutím k náročnosti jednotlivých profesí. Vím, že v některých regionech, kde je velký nedostatek zdravotnického personálu, dochází k extrémnímu navyšování platů, což se s odstupem času podle mně nemusí ukázat jako správný krok. Mohou mít pak problém dostát svým závazkům. V rámci České republiky je potřeba myslet na zachování rovnováhy v rámci trhu práce v oblasti zdravotnictví.
Ostravsko, šířeji Moravskoslezský kraj, se liší od zbytku republiky v tom, že mezi pojišťovnami není dominantní VZP a že je tam silný soukromý provozovatel zdravotních služeb, dokonce i v tak specializovaném oboru jako je onkologie. Kde je místo ostravské fakultní nemocnice v tomto v Česku unikátním prostředí?
Moravskoslezský kraj je historicky, pokud jde o pojišťovny i zdravotnická zařízení, rozdělen na několik částí. V případě nemocnic jsou zřizovateli stát, kraj, město nebo soukromý subjekt. Toto samo o sobě vytváří konkurenční prostředí, které mimo jiné vede ke snaze poskytovat co nejkvalitnější zdravotní péči. Zmínil jste onkologii. V MS kraji jsou dvě centra vysoce specializované péče v onkologii a bohužel obě plně vytížená. Nicméně naše Onkologická klinika má celorepublikový dosah, jelikož více než třetina pacientů ošetřených na robotickém ozařovači CyberKnife není z našeho kraje. S ohledem na to, že v řadě oborů poskytujeme specializovanou a superspecializovanou péči, přirozeně spolupracujeme se všemi zmíněnými poskytovateli zdravotní péče.
Je tenhle ostravský konkurencí nabitý pluralitní model přínosem pro pacienta?
Jak jsem již zmínil, toto konkurenční prostředí přirozeně vede ke snaze všech poskytovat co nejkvalitnější péči, což je přínosem pro pacienta. S ohledem na velké množství poskytovatelů zdravotních služeb v MS kraji je do budoucna podle mého názoru nevyhnutelné, aby se ostatní poskytovatelé zdravotních služeb zaměřili na poskytování péče v rámci svých finančních a personálních možností. Důležité je, aby každý dělal to, co opravdu dobře umí a co je v jeho možnostech. Není cílem, aby každý dělal tzv. všechno, v některých typech péče se nabízí spolupráce. Každý dělá nějaké pravidelné výkony, pokud se bavíme o náročnějších, méně častých výkonech, pak na toto by se měla zaměřit jen některá pracoviště. Spektrum péče ve fakultní nemocnici však musí být komplexní, protože její postavení v systému je nenahraditelné.
Jestli je něco černou můrou ředitelů českých nemocnic, jsou to veřejné zakázky. Dobře zorganizovat nákup za dnešních podmínek zákonů, tlaku veřejnosti, tlaku na transparentnost, zároveň hospodářsky dobře, je skoro nemožné. Jak se tím hodláte poprat v Ostravě?
Této důležité oblasti je u nás věnována velká pozornost. I proto v loňském roce bylo vytvořeno nové oddělení veřejných zakázek, kdy plánuji ještě tento tým doplnit a posílit. Často nad tím přemýšlím a mým cílem je do celé problematiky maximálně proniknout. Nemocnice musí mít v této oblasti vše v pořádku, vše musí být prováděno transparentně tak, jak požaduje zákon. Považuji za nezbytné, aby pravidla a procesy, které k tomu vedou, byly maximálně otevřené tak, aby nevznikl ani závan pochybnosti. Týká se to rovněž oblasti léčiv. Pomáhá nám příkaz ministra zdravotnictví ohledně adresných a neadresných bonusů, máme pravidla, podle kterých můžeme postupovat. Budu usilovat o to, aby problematice veřejných zakázek dobře rozuměli všichni, kteří se jimi zabývají, včetně členů porady vedení, protože odpovídají za postupy v rámci řízeného útvaru.
Memorandum uzavřené s fakultou řeší jednotná pravidla pro výběrová řízení na vedoucí pozice klinik a ústavů.
Mluvil jste s ministrem Vojtěchem o tom, jaký styl řízení nemocnice od Vás očekává, jaké má priority?
Mluvil jsem s ním na počátku a komunikujeme průběžně. Naším společným cílem je stabilita, prosperita a další rozvoj nemocnice. Jednou z našich společných priorit je dobrá spolupráce s Lékařskou fakultou Ostravské univerzity. Za první úspěšný krok považuji již podepsané memorandum mezi oběma subjekty, které mimo jiné řeší jednotná pravidla pro výběrová řízení na vedoucí pozice klinik a ústavů. Ihned od svého nástupu do funkce připravuji materiál strategie nemocnice s výhledem na několik let dopředu.
Vaše konkurentka z konkursu paní docentka Čermáková nakonec zůstala ve vedení nemocnice, jakým způsobem probíhá vaše spolupráce?
Paní docentka je mojí zástupkyní s tím, že je současně primářkou krevního centra a náměstkyní pro léčebnou péči. Probíráme všechny základní i strategické věci.
Spolupracuje se vám dobře?
Ano.
Lékařskou specializací jste chirurg, kde jste začínal?
Po absolvování LF UP Olomouc jsem nastoupil jako chirurg do Vítkovické nemocnice, kde jsem byl do roku 2004, tzn. asi 15 let. Posledních 6 let jsem ale už spolupracoval s Revírní bratskou pojišťovnou, kam jsem pak plynule přestoupil. V RBP jsem pracoval až do začátku letošního roku, tedy dalších 15 let. Začínal jsem jako revizní lékař a postupně jsem se vypracoval k pozici ředitele pro zdravotnictví.
Může to být dobrá zkušenost – od lékaře v terénu, přes náměstka v pojišťovně – po ředitele nemocnice?
Jednoznačně ano. Z nabytých zkušeností mohu nyní čerpat i v pozici ředitele nemocnice.
Co bylo důvodem, že jste se rozhodl ucházet se o svůj současný post? Ono dnes v Česku dělat ředitele velké nemocnice není vůbec jednoduché – ekonomický tlak, nespokojenost zdravotníků, snaha o kriminalizaci práce ředitelů atd.
Prvním impulzem bylo, že se ve zdravotnictví pohybuji poměrně dlouhou dobu. Znám prostředí, mám větší přehled, než z pohledu jednoho pracoviště. V rámci regionu i celé ČR mi bylo umožněno se zabývat zdravotnictvím ve Svazu zdravotních pojišťoven ČR. Je to pro mě kariérně i odborně výzva – navázat na cestu, kterou jsem dosud prošel. Chtěl jsem také regionu, v němž se pohybuji a pracuji celý život, vrátit, co mi dal, nabídnout mu k dispozici své znalosti.
Tomáš Cikrt
