Neexistují žádné důkazy pro to, že by „alternativní“ léčba onkologických onemocnění, mohla zlepšit šance na přežití nemocných, přesto za různé doplňky stravy a další metody pacienti utrácí nemalé částky v naději, že zlepší svůj zdravotní stav. Navíc o svém rozhodnutí mnohdy neinformují svého ošetřujícího lékaře, čímž si mohou nevědomky ještě více ublížit. Na druhé straně, lékaři by příklon svých pacientů k „alternativě“, neměli podceňovat. Ukazují to závěry nové studie publikované v žurnálu JAMA Oncology.
Různé „alternativní“ léčebné metody jsou mezi onkologickými pacienty běžně rozšířené, i když jsou spojeny s řadou rizik, o kterých však nemocní často neví nebo je podceňují. Podle studie nedávno publikované v žurnálu JAMA Oncology tyto „alternativní“ metody volí téměř třetina onkologických pacientů. Avšak pokud se takto rozhodnou „léčit“, mnohdy neinformují svého lékaře, čímž zvyšují riziko, že si způsobí zdravotní problémy, zkomplikují léčbu, například tím, že dojde k nežádoucím interakcím mezi doplňky stravy a léky, a sníží své šance na zvládnutí závažného život ohrožujícího onemocnění. „Ignorování popularity ‚alternativní‘ medicíny není dobrá volba,“ okomentoval výsledky studie profesor Edzard Ernst, který na britské University of Exeter založil pracoviště specializující se na výzkum „celostní a alternativní medicíny“. Podle něj by se zdravotníci měli sami aktivně ptát svých pacientů, zda se tímto způsobem „léčí“ a mluvit s nimi o tomto tématu. „Následně by je měli informovat o důkazech, které jsou ve většině případů negativní, a o nebezpečích, která mohou být opravdu velká,“ dodal.
Celkem bylo v této studii, provedené na americké University of Texas, zahrnuto 3 118 onkologických pacientů, z toho více než tisíc uvedlo, že v posledních 12 měsících sáhli po některé z „alternativních“ metod. Nejčastěji se pak jednalo o různé bylinné preparáty či doplňky stravy. Řada z nich podstoupila také chiropraxi, osteopatii, jógu, masáže, homeopatii, různé „energetické“ terapie jako reiki, speciální dietu nebo akupunkturu, tedy služby, které jsou běžně dostupné také v Česku. Obvykle jsou prezentovány jako „alternativa“ k léčbě postavené na důkazech, byť se o rovnocennou alternativu v pravém slova smyslu nejedná, na což opakovaně upozorňuje Český klub skeptiků Sisyfos.
Tento mylný dojem je však velmi nebezpečný, protože může vést k tomu, že pacienti plně využívají služby různých šarlatánů a odmítnou skutečnou zdravotní péči. „Je důležité, aby pacienti, kteří zvažují ‚celostní‘ metody, věděli, že se nejedná o rovnocennou alternativu k léčbě, jejíž účinnost byla prokázána v klinických studiích, a skutečně znamená rozdíl v šanci na přežití,“ uvedl již dříve Martin Ledwick, hlavní zdravotní bratr v britské neziskové organizaci Cancer Research, pro BBC News. Konkrétním příkladem může být Steve Jobs, zakladatel společnosti Apple, který se rozhodl léčit „alternativně“ krátce poté, co se dozvěděl, že trpí rakovinou slinivky. Odmítl onkologickou léčbu a místo toho dal přednost dietě a akupunktuře. V roce 2011 pak nemoci podlehl.
Pacienti předpokládali, že lékaři informace o „alternativě“ nepotřebují
Užívání různých „alternativních“ metod není bez rizik. V případě doplňků stravy s obsahem různých bylin, které se podle této studie ukázaly, jako nejčastější volbou onkologických pacientů, se jedná o riziko interakce s léčbou, jenž nemocný podstupuje. „Nevíte, co v nich je. Některé z nich jsou doslova mišmaš různých věcí. Pokud není známé jejich složení, doporučuji pacientům, aby je nepoužívali během ozařování, protože pravděpodobně nemáme data o některých z nich, jak mohou ovlivnit léčbu. V případě ozařování pak existuje obava, že by vysoké hladiny antioxidantů mohly snížit účinnost této léčby,“ uvedla Nina Sanfordová, radiační onkoložka, která se specializuje na nádory trávicího traktu na UT Southwestern Medical Center a vedla provedenou studii. Podle jejích závěrů onkologičtí pacienti o tom, že podstupují „alternativní“ terapii neinformovali lékaře, protože se jich neptal, anebo přepokládali, že tyto informace od nich nepotřebuje.
Přitom by pacienti měli být informováni o tom, jaká rizika jsou s jejich rozhodnutím léčit se „alternativně“ spojena a zároveň o tomto kroku informovat svého ošetřujícího lékaře nebo lékařku. „Bylinné doplňky stravy mohou ovlivňovat léky, které dáváme našim pacientům, a tyto interakce mohou vést ke změně hladiny léků v pacientově těle. Pokud je tato hladina příliš vysoká, roste toxicita, a pokud je příliš nízká, léčba není účinná,“ upozornil profesor David Gerber, specialista na nádory plic působící na UT Southwestern Medical Center.
Vzájemné interakce mezi skutečnou a „alternativní“ léčbou znamenají pouze část rizik. Rozhodnutí „léčit se alternativně“ má také další velmi konkrétní negativní důsledky. „Zjistili jsme, že onkologičtí pacienti, kteří užívali alespoň jednu metodu ‘celostní medicíny‘, mají vyšší riziko úmrtí oproti pacientům, kteří ‚celostní medicínu‘ nevyužívají,“ konstatuje autorský tým z Yale Medical School, který se podílel na studii publikované v žurnálu JAMA Oncology v loňském roce. Samotné rozhodnutí pro „alternativu“ pak bylo spojeno s častějším odmítnutím onkologické léčby. Konkrétně sedm procent „alternativně“ léčených pacientů odmítlo chirurgické odstranění nádoru, 34 procent těchto nemocných pak odmítlo chemoterapii, 34 procent odmítlo hormonální léčbu a dokonce 53 procent odmítlo radioterapii. Pro srovnání, ve skupině nemocných, kteří se „alternativně“ neléčili, odmítlo chirurgický zákrok pouze 0,1 procenta pacientů. Chemoterapii odmítlo 3,2 procenta nemocných, hormonální léčbu tři procenta a radioterapii pak dvě procenta onkologických pacientů. Studie také ukázala, že pětileté přežití pacientů, kteří se léčili „alternativně“, bylo horší, a současně se u nich zdvojnásobilo riziko úmrtí. Autorský tým předpokládá, že větší riziko smrti je u těchto nemocných způsobeno právě skutečností, že „alternativně“ léčení pacienti častěji odmítají účinnou a prověřenou onkologickou léčbou. V praxi to tak znamená, že nejrůznější „alternativní“ metody pacientům nepomáhají, ale naopak zhoršují jejich zdravotní stav a v konečném důsledku je pak mohou ohrozit i na životě. Podrobněji jsme o této studii psali zde.
Šarlatáni rakovinu nevyléčí
Také v Česku běžně působí různí šarlatáni, kteří cílí na onkologické pacienty a nabízí jim „léčbu“. Jedním z nich je Michal „Shark“ Hašek, který doslova v přímém přenosu skrze sociální sítě „léčil“ svou matku z malobuněčného karcinomu plic. Když této diagnóze podlehla, pouze zkonstatoval, že ona sama selhala, když neměla dostatečnou důvěru ve své vlastní uzdravení. Nyní tento člověk vybudoval vlastní „cestovní kancelář“, kdy mnohdy vážně nemocné zve na Bali, kde on sám tráví většinu času a nabízí jim „léčbu“ postavenou mimo jiné na popíjení ovocných a zeleninových šťáv. Nedávno Michal „Shark“ Hašek obdržel Stříbrný Bludný balvan v kategorii jednotlivců, vědeckou anticenu udělovanou Českým klubem skeptiků Sisyfos. „Je jedno, jestli trpíš ekzémy, obezitou, bolestmi hlavy, chronickou únavou, žaludečními problémy, či rakovinou. Důležité je, jestli opravdu s tím chceš něco udělat. Pokud je odpověď ANO, tak potom je pobyt vhodný právě pro Tebe,“ láká budoucí klienty na svých webových stránkách Brawolife.cz. Během 21 dní je podle něj prý možné uzdravit se z jakékoliv nemoci. O udílení letošních Bludných balvanů jsme psali zde.
Častěji se pro „alternativu“ rozhodují ženy a mladší nemocní
Zmiňovaná nová americká studie se zaměřila také na příčiny toho, proč se pacienti rozhodují pro „alternativní“ léčbu. Častěji se přitom jednalo o mladší nemocné, bělochy a zejména ženy. Již dřívější americká studie ukázala, že se takto rozhodují zejména pacienti s vyšším socio-ekonomickým statusem, tedy neplatí předpoklad, že toto rozhodnutí činí pouze nevzdělaní nebo hloupí lidé. Velmi bohatým a schopným člověkem, který navíc nemusel překonávat žádné bariéry v dostupnosti zdravotní péče, byl i již zmíněný Steve Jobs. „Po sdělení onkologické diagnózy většina pacientů chce léčbu, která jim co nejvíce prodlouží život a zachová jeho nejvyšší možnou kvalitu. Rozhodnutí Steva Jobse vyzkoušet neprověřený terapeutický přístup tváří tvář zdravotní nejistotě, se nijak nelišilo od mnoha podobných rozhodnutí, která běžně činí mnoho onkologických pacientů,“ napsal v roce 2016 profesor Edzard Ernst ve svém článku publikovaném v žurnálu Preventive Medicine.
Pacienty může k „alternativní“ medicíně přivést právě jejich náročná situace s nejistou prognózou. Čím je prognóza horší, častěji pak hledají doslova cokoliv, co by mohlo jejich stav zlepšit. Současně mají potřebu udělat „aspoň něco“ a sami se tak aktivně podílet na své léčbě. Toto rozhodnutí jim pak může přinést důležitý pocit, že nezůstali pasivní. Případně tímto způsobem lépe zvládají psychický stres spojený s vážnou nemocí a její léčbou. Pak je ale na místě, aby měli dostatek kvalitních informací o tom, jak sami mohou svůj stav ovlivnit, aniž by riskovali jeho zhoršení. Pomoci jim může například meditace nebo pravidelný pohyb, jako třeba cvičení jógy.
Ludmila Hamplová
