Loni se ve Spojených státech zvýšily ceny přibližně tří tisícovek druhů léků. Některá generika navíc podražila o více než sto procent.
Podle společnosti RX Savings Solutions, která dodává software, jenž pomáhá lidem snižovat výdaje za jejich léky, došlo v letošním prvním kvartále k meziročnímu růstu cen u 2862 druhů léků. To je o tři sta položek více než loni. Průměrná cena léků se zvýšila o 8,6 procenta, což je o necelé tři procentní body nižší tempo než před rokem.
Ačkoli se zdražování zpomalilo, stále ceny léků rostou asi čtyřikrát rychleji, než odpovídá míře inflace, která měří průměrný růst všech cen v ekonomice. „Přestože zde existuje politický tlak na to, aby se zdražování léků zastavilo, zatím má zanedbatelný efekt. Pokud vůbec nějaký,“ řekl listu Financial Times Michael Rea, výkonný ředitel RX Savings Solutions.
Přes pět set procent za depresi
Za neutuchající zvyšování cen léků mohly v posledním roce zejména dvě poměrně malé americké farmaceutické společnosti, jejichž výrobky se ocitly v první pětce těch, které zaznamenaly největší cenový skok. Jde o Pharmaceutical Associates, která je divizí floridské společnosti Beach Products, a společnost Akorn sídlící v Illinois. Na základě svých dat to tvrdí společnost Elsevier, která se zabývá analýzou cen ve farmaceutickém průmyslu.
Pharmaceutical Associates zvýšila cenu fluoxetinu (generikum léku Prozac na depresi, který v roce 1988 uvedla na trh společnosti Eli Lilly) meziročně o 568 procent. O více než sto procent zdražila také generickou verzi Vicodinu (proti bolesti) a haloperidolu (pro léčbu schizofrenie). Akorn zvedl cenu anestetika lidokainu o 285 procent, paremydu (pro léčbu ekzému očních víček) o 202 procent, a fysostigminu (pro léčbu glaukomu) o sto procent.
Pacienti prý zřídkakdy platí ceníkovou cenu. Skutečná bývá o něco nižší v závislosti na tom, jak velký rabat výrobce poskytne distributorům. Nicméně pokud pacient lék platí zcela, pak je podle listu Financial Times reálné, že se k ceníkové ceně přiblíží.
„Prodáváme produkty nejvyšší kvality za konkurenceschopné ceny. Při jejich stanovování bereme v potaz dynamiku farmaceutického trhu, včetně měnící se poptávky a nabídky nebo požadavky na rabaty distributorů. Kromě toho se snažíme cenu co nejvíce ušít na míru konkrétnímu odběrateli,“ uvedla společnost Beach Products v reakci na kritiku, jež se na její hlavu snesla.
Podobně cenové úpravy vysvětlil tiskový mluvčí Akornu. Za ně prý mohou „měnící se podmínky na trhu a zvyšující se náklady v důsledku rostoucích legislativních požadavků na výrobu léků. Kromě toho chce Akorn pokračovat v investicích do výzkumu a vývoje, což vyžaduje nemalé finanční prostředky. „Po celém světě zaměstnáváme kolem dvou tisíc výzkumníků,“ uvedl tiskový mluvčí Akornu.
Téma pro prezidentské volby
Zdražení se neubránily ani známé velké farmaceutické firmy. Většinou ale udržely cenový růst pod deseti procenty. Již v lednu oznámily Sanofi a Novo Nordisk zvýšení cen inzulínu, a to zhruba o pět procent. Zdražoval také Pfizer, přestože si ho zejména v minulém roce vzal na paškál americký prezident Donald Trump. A nejen on. Letos v únoru se na koberečku v Kongresu ocitli představitelé sedmi velkých farmaceutických společností. Kromě toho se dá očekávat, že ceny léků budou velkým tématem amerických prezidentských voleb, které se budou konat už příští rok na podzim.
Inmaculada Hernandezová, profesorka a farmaceutka z Pittsburské univerzity, je přesvědčena o tom, že společenský tlak na ceny léků nefunguje. „Proto je zapotřebí, aby ke slovu přišla regulatorní legislativa,“ uvedla pro Financial Times. Podle ní by se Spojené státy měly podívat do Evropy, kde léky nezdražují takovým tempem jako v USA. „Regulace cen jsou jednou z možností, jak toho docílit,“ dodala.
Administrativa Donalda Trumpa už před časem slibovala, že stanovování cen léků podrobí důkladné analýze. Podobně se vyjadřovali také zástupci Kongresu, který dokonce zvažuje legislativu, jež by usnadnila vývoj generických léků. Zatím však bez konkrétního výsledku.
Petr Musil
