Britové často míří do Česka za umělým oplodněním nebo plastickou chirurgií. Některé kliniky očekávají úbytek klientů zejména při odchodu Velké Británie z Evropské unie bez dohody. Problém by nastal, pokud by se omezil volný pohyb osob nebo se výrazně zhoršil kurz libry. Zatím ale úbytek objednávek kliniky nezaznamenaly, vyplývá z ankety ČTK. Původně měla Británie EU opustit 29. března, ve čtvrtek se tamní poslanci rozhodli požádat o odložení na červen.
Britové patří podle českých odborníků z obyvatel EU k nejčastějším medicínským turistům. Například na brněnské reprodukční klinice Reprofit tvoří podle jejího ředitele Jonáše Vokřála asi 15 procent léčených párů, což je za rok kolem pěti stovek. Na klinice SpermBank International mají podle Martina Lamberta, ředitele IVF Fertimed, pod kterou klinika spadá, po Němcích a Polácích třetí nejvyšší zastoupení.
V oblasti asistované reprodukce mají největší zájem o darování vajíček, oplodnění geneticky vyšetřenými embryi a další složitější výkony. „Z legislativního hlediska jsou některé typy výkonů ve Spojeném království zcela nedostupné, případně je na ně velmi dlouhá čekací doba,“ uvedl Vokřál. Podmínky pro hrazené asistované reprodukce z tamní obdoby zdravotního pojištění se podle něj dál zpřísňují.
Podle primáře kliniky Iscare Jana Lachety mají kromě asistované reprodukce obyvatelé Velké Británie zájem také o léčbu obezity nebo o plastickou chirurgii. Podle plastického chirurga Miroslava Velikého z Lékařského domu Prahy 7, který působil ve fakultní nemocnici v Liverpoolu, přijíždějí Britů do Česka kvůli operaci řádově stovky měsíčně.
Brexit bude podle zástupců klinik znamenat zřejmě pro jejich klienty komplikaci. „Předpokládám, že dojde k jednorázovému propadu počtu britských klientů, který bude pravděpodobně korigován v čase, pokud naše legislativa po brexitu bude nastavena příznivě vůči Velké Británii,“ dodal Lambert.
Už v roce 2016 české služby pro Brity podražily o pětinu
Podle Lachety může brexit bez dohody, který by znesnadnil cestování, případně zavedl vízovou povinnost, některé pacienty odradit. „Problematičtější může být dopad v oblasti finanční. Pokud by došlo k výraznému poklesu kurzu britské libry, stanou se naše služby méně atraktivní,“ dodal. Už v roce 2016 po referendu o odchodu z EU podražily podle Velikého pro Brity české služby asi o 20 procent.
Podle Vokřála i Lamberta láká obyvatele Británie právě cena, která je v ČR v porovnání s jejich domovinou zhruba poloviční. Například operace očních víček v Británii stojí podle Velikého stejně jako facelift i s vypnutím krku v Česku včetně pobytu v hotelu. „Česká republika, její zdravotnická zařízení a lékaři mají velmi dobrou pověst v rámci medicínského turismu,“ dodal Lambert.
Brexit se dotýká také farmaceutických firem. Každý měsíc míří z jiných členských států EU do Británie asi 37 milionů balení léků. V opačném směru je to 45 milionů balení. Firmy proto připravily distribuční kanály a dostatečné skladové zásoby pro případ brexitu bez dohody.
Jedním z hlavních trhů je Británie pro českého výrobce léků Zentiva. Firma podle mluvčí Lucie Šabíkové mimo jiné zvýšila zásoby ve skladech a výrobu některých přípravků z Británie přesunula do Rumunska.
V takzvaném brexitovém zákoně, který připravila česká vláda, je také ustanovení, které umožňuje léčivé přípravky registrované v ČR, ale testované či propuštěné v Británii, považovat po určitou přechodnou dobu za léky vyrobené v Evropské unii. Britští výrobci léků se také kvůli brexitu přeregistrovávají do jiných evropských zemí. Do Česka podle Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) od nich přichází asi 500 léků.
-čtk-
