„Když jsem se ptal, jak dalece nevážná by měla má přednáška být, tak jsem trochu znejistil, jelikož jsem dostal odpověď, že s mírou. Když mi někdo, kdo ke mně přichází do ambulance, řekne ‚s mírou‘, tak vždycky zbystřím,“ uvedl na konferenci věnované kardiovaskulární prevenci PRAGUE PREVENTION 2019 přední český adiktolog Petr Popov. Na akci se diskutovalo o kontroverzích zdravého či méně zdravého životního stylu, probíraly se zde nové a staré farmakologické postupy a přednášející se zamýšleli i nad tím, jak prevenci udělat zábavnější a účinnější. Jedním z hlavních témat byl i alkohol. Je to jed, metla lidstva, anebo se s ním dá občas žít bez toho, aby člověka jeho účinky významně poškodily? „V České republice nejde bez alkoholu skoro nic,“ charakterizoval negativní trend naší země Popov.
V České republice se aktuálně spotřeba alkoholu mírně zvýšila na 11,7 litru čistého alkoholu na osobu a rok a je výrazně nad průměrem v evropském regionu WHO. Denních konzumentů alkoholu je v ČR přibližně 600 tisíc, z toho 100 tisíc konzumuje nadměrné dávky alkoholu denně. Podle statistik z loňského roku má u nás až 900 tisíc lidí riziko vzniku problémů spojených s alkoholem.
Vedoucí Kanceláře WHO v ČR Srđan Matić uvádí, že i přes významné snížení má evropský region WHO stále největší spotřebu alkoholu mezi dospělými ve světě. „V roce 2016 byla evropská průměrná spotřeba alkoholu 9,8 litrů čistého alkoholu u dospělých starších 15 let, což je sice pokles, ale zhruba o dva litry za posledních deset let,“ řekl Matić v rámci loňské odborné konference „Alkohol a tabák v České republice v roce 2018.“ Podle něj je ale situace v Česku s alkoholem stále stejně tristní.
S tím souhlasí i předseda Společnosti pro návykové nemoci České lékařské společnosti Jana E. Purkyně a přední český adiktolog primář Petr Popov. „Česká republika stále patří mezi země s nejvyšším počtem pijáků alkoholu,“ zdůraznil Popov na PRAGUE PREVENTION 2019 a přitom se opíral právě o data WHO a také OECD.
Předvádím pacientům, že víno se dá používat i jinak
„Jestliže se WHO rozhodne spáchat nějakou zprávu o alkoholu, tak většinou tento tým má pravdu. Žijeme ve světadíle, kde je spotřeba alkoholu velmi vysoká,“ podotkl Popov a posléze zavtipkoval: „Nejsem vlastníkem žádného vinohradu, ale u Apolináře, kde působím více než třicet let, jsem vysadil jeden kmen a pravidelně každý podzim sklízím a předvádím pacientům, že víno se dá používat i jinak.“
Záhy vysvětlil, proč bude jeho přednáška občas propletená vtipy: „Když jsem se ptal, jak dalece nevážná by měla má přednáška být, tak jsem trochu znejistil, jelikož jsem dostal odpověď, že s mírou. Když mi někdo, kdo ke mne přichází do ambulance, řekne ‚s mírou‘, tak vždycky zbystřím.“
Počet Čechů, kteří pijí rizikově a mají tudíž nakročeno k závislosti, se za poslední roky vyšplhal na 1,5 milionu, což je asi 17 až 20 procent, upozornil Popov. Podle něj čísla dramaticky rostou. Více než půl milionu lidí, tedy asi pět až osm procent, pije už tolik, že má alkohol vážné dopady na jejich fyzické či duševní zdraví.
Závislost na alkoholu v kombinaci se závažnou duševní poruchou
K závislosti na alkoholu se docela často přidává i jiná závažná duševní porucha, nebo porucha chování. „Jsou to poruchy depresivní, poruchy úzkostné, které se často kombinují. Klademe si tady často otázku, zda bylo napřed vejce, nebo slepice, tedy zda měl (piják alkoholu) napřed deprese a úzkost a používal alkohol jako excelentně fungující anxiolytikum a tak se propracoval až k závislosti, anebo zda to bylo obráceně. Nicméně přítomnost jedné poruchy – a funguje to obousměrně – zvyšuje riziko vzniku té druhé poruchy. Více než dvojnásobně,“ připomněl adiktolog.
Jeden z britských výzkumných týmů před časem podrobil návykové látky analýze podle toho, jaké škody páchají svému uživateli. „A vyšlo jim, že na prvních třech místech jsou heroin, crack a metamfetamin, ale v součtu rizik škodlivosti na zdraví a škodlivosti pro okolí uživatele dramaticky vítězí alkohol,“ zdůraznil vzápětí primář Popov s tím, že tato zpráva byla publikována v roce 2010 a shoduje se s tuzemským, poněkud starším průzkumem.
Jak vzniká slovo pivo?
„Byl to výzkumný tým, který si říká Tři sestry a šéfem výzkumu byl Lou Fanánek Hagen. Práci publikovali v roce 1991 s názvem ‚Alkáč je největší kocour, aneb několik písní o lásce‘. Kdyby byl někdo na pochybách, tak připomínám známý bonmot, že když ve slově láska odstraníme jedno písmeno a zbylá písmena nahradíme jinými písmeny, tak vznikne slovo ‚pivo‘. Pokud ale ve slově láska nahradíme všechna písmena a jedno přidáme, tak vznikne slovo ‚fernet‘ a to už vůbec nemůže být náhoda,“ zavtipkoval opětovně Popov.
Zcela vážné ale je, že se Česko s Francií ještě nedávno dělily o druhou nejvyšší spotřebu alkoholu mezi zeměmi OECD. Více tehdy pili jen obyvatelé Litvy, kde se spotřebovalo 13 litrů alkoholu na hlavu.
„Evropa je vůbec kontinent, kde se pije nejvíc. Zatímco v Evropě některé země zesvětlaly, zejména Španělsko a Itálie, kde spotřeba významně klesla, zbývá tady jediný tmavý ostrůvek, kterým je Česká republika. A pak tady významně ztmavly Pobaltské země, které nás připravily o prvenství, takže jsme dnes ve spotřebě alkoholu na čtvrtém místě,“ předvedl Popov data.
Přitom v roce 2013 byli Češi v rámci evropských dat na osmém místě. Více než Češi pili tehdy například Estonci, Lucemburčané, Rakušané, Němci nebo Rusové. Zatímco ve většině ostatních zemí spotřeba od roku 1990 klesala, v Česku mírně rostla. V roce 1989 se pohybovala kolem 10,5 litru, téměř na současnou úroveň se vyšplhala už v roce 1992. Maximálních 12,1 litru dosáhla země v roce 2008. V ostatních letech mírně klesala či stoupala. Slováci se podle posledních dat umístili na patnáctém místě s 9,9 litry.
Zprávy evropského šetření o zdraví říkají, že v obecné populaci v ČR ve věku 15 let a více je okolo čtyř procent celoživotních abstinentů, přičemž se to týká více žen a méně mužů, denních konzumentů je skoro deset procent a nárazová konzumace pět a více sklenic se týká asi 17 procent populace, přičemž v tomto významně dominují muži.
Pivo je pro nás jako chleba
K výše uvedenému Popov připomněl výrok Miloše Zemana při oceňování vinařů v roce 2015, kde vyhlásil „smrt abstinentům a vegetariánům“, a také výrok Vasila Biľaka z roku 1985 o tom, že je pro nás pivo jako chleba. (Biľak to uvedl v rozhovoru pro časopis Der Spiegel, který se jej ptal, zda klesá alespoň trochu enormní konzum piva v ČSSR. „Ne, pivo je pro nás jako chleba,“ odvětil na to Biľak, pozn. red.)
„Pro někoho není pivo jako chleba a je také něco jiného a to je dobře,“ glosoval to Popov a předložil data o nemocech, která jsou s alkoholem spojená.
„Alkohol zejména u mužské části populace ve spojitosti se sexem souvisí sice s tvrdnutím, ale tvrdnout mohou i jiné orgány,“ ironizoval škodlivost pití. Mezi negativní efekty patří totiž zhoršení jaterních funkcí, alkohol má na svědomí spolu s dalšími faktory i vznik onkologických onemocnění anebo psychických poruch jako je špatná nálada, zhoršený spánek, pozornost, paměť i trávení a také zhoršuje sexuální funkce.
„Někteří jedinci by bez alkoholu neměli sex vůbec a někteří by se bez alkoholu ani nenarodili. V České republice není možné bez alkoholu podnikat prakticky nic, nejen sex, ale není možné se bavit, slavit a ani chodit na fotbalová utkání. Bez alkoholu dokonce není někdy možné řídit auto a ani provozovat vodáctví,“ uvedl primář Popov v mírně nevážném tónu.
Mezi vážná varování ale podle něj patří fakt, že se na alkohol umírá.
„Patříme mezi nejrizikovější oblasti. Centrální a východní Evropa patří mezi země, kde se na alkohol umírá. U žen je to okolo osmi procent a u mužů okolo 17 procent rizik úmrtí spojených alkoholem,“ řekl Popov. Ročně v ČR umírá v důsledku konzumace alkoholu asi 6500 lidí.
Suchej únor
Kdo už alkoholikem je a jak si poradit se zálibou v pití? Petr Popov vysvětlil, že závislost a časté pití není to samé. Odvykání alkoholu lze prý zvládnout i bez abstinenčních příznaků, ale nikdy to není možné proti vůli léčeného. Zálibu v pití alkoholu ostatně lze – a to už kvůli posílení zdraví – na jistý čas potlačit. Proto se u nás před lety vymyslela akce Suchej únor.
Akce Suchej únor, jež prověřuje vztah k alkoholu a pomáhá změnit návyky, se letos koná posedmé. Pořádá ji iniciativa Liga otevřených mužů (LOM), odbornou záštitu jí poskytuje mimo jiné Národní ústav duševního zdraví. Pravidla jsou jednoduchá. Celý únor ani kapku alkoholu.
„Všimněte si, že se pro tuto akci vybral záměrně nejkratší měsíc, aby to nebylo tak náročné,“ doplnil k tomu za smíchu posluchačů Popov.
Mezi pozitivní efekty měsíce bez alkoholu patří zlepšení jaterních funkcí, lepší nálada, spánek, pozornost, paměť, trávení a další. Pokud někdo nezvládne měsíc bez alkoholu, může to znamenat, že se pití pro takového člověka stalo, a nebo někdy v budoucnu může stát, závažným osobním problémem.
Je alkohol jed?
Popov ale nebyl na konferenci zdaleka sám, kdo téma alkoholu rozebíral. Rektor univerzity Karlovy profesor Tomáš Zima, který je lékařem a biochemikem, přiznal, že občas alkohol konzumuje a dá si tak někdy sklenku piva i vína. Svou přednášku nazval „Alkohol jako skvělý jed – pohled biochemika“.
„Pohled mírně optimistický“ načrtnul kardiolog profesor Miloš Táborský (přednosta I. interní kardiologické kliniky Fakultní nemocnice a Univerzity Palackého v Olomouci a předseda České kardiologické společnosti), a „Pohled pesimistický“ si vzal na starosti docent Petr Ošťádal (2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy, zástupce primáře Kardiologického oddělení Nemocnice Na Homolce).
„Říká se, že kolébkou vína je oblast Kavkazu, pivo je popsáno ve starých egyptských papyrech,“ připomněl profesor Zima a zdůraznil, že ČR má tu nevýhodu, či výhodu, že se zde střetávají vlivy východu a západu tedy pivo v Plzni a slivovice na Moravě.
Čtyři děti z tisíce mívají fetální syndrom
„Ethanol je molekula, která velmi úspěšně proniká přes biologické membrány po koncentračním gradiendu a ovlivňuje utilizaci železa, metabolismus kyseliny močové, ovlivňuje modifikaci proteinů a vytváří se z ní látka acetaldehyd, která je WHO prohlášena jako látka kancerogenní… V trávicím traktu až dvacet procent přijatého etanolu je stráveno, tedy čím je tučnější strava, tak je systémový efekt alkoholu menší,“ řekl profesor Zima mimo jiné, když popisoval složité biochemické procesy, které se kolem alkoholu v těle dějí.
Podle něj je vědecky dokázáno, že alkohol bývá nejčastější příčinou jaterní cirhózy v Evropě, jde o toxické poškození. Alkohol krom toho poškozuje nervový systém, mění intelekt, přispívá ke vzniku nádorů trávicího traktu, či chronické pankreatitidy. „Až dvě třetiny nádorů jsou spojeny s konzumací alkoholu – při dvaceti až třiceti gramech alkoholu denně stoupá riziko karcinomu tlustého střeva až dvakrát – jsou s ním spojené i kardiologické choroby,“ připomněl s tím, že kolem čtyř dětí z tisíce, které se narodily, mívá fetální syndrom, příčinou je konzumace alkoholu žen v těhotenství. To později u dětí vede k různým změnám intelektu.
Každé sedmé úmrtí u žen je spojeno s konzumací alkoholu
„Požívání alkoholu, kouření a vysoký krevní tlak významně zvyšují faktor morbidity a úmrtnosti v Evropě. Ta čísla jsou významná. U lidí v produktivním věku je každé sedmé úmrtí u žen spojeno s konzumací alkoholu a pokud se podíváme na mládež, tak to je každé čtvrté úmrtí. Příčinou jsou úrazy, ale také jaterní cirhóza,“ zdůraznil.
„Dávky, které je možné u alkoholu tolerovat, se pohybují kolem 15 až 30 gramů denně, a já sám se přiznám, že někdy onu dávku překročím, ale pak by měly následovat dva dny v týdnu čisté abstinence. Už před staletími latiníci říkali, že budeš-li hodně pít, nebudeš dlouho žít a to platí i v roce 2019,“ dodal.
Randomizované studie nejsou
Docent Petr Ošťádal úplně na začátku svého vystoupení prezentoval „studii“, do níž bylo zařazeno více než sto tisíc nemocných, kteří byli randomizováni k pití alkoholu a už po čtyřech letech sledování u nich došlo k nižší celkové mortalitě a to až o 15 procent. „Musím vás ale zklamat, žádná taková studie k dispozici není,“ zdůraznil posléze. Podobně zavtipkoval při prezentaci dalších dvou „studií“. „Musím vás opět zklamat. Neexistuje žádná velká mortalitně morbiditní prospektivní randomizovaná studie, která by byla zaměřená na účinky alkoholu,“ uvedl.
Naopak je dle něj k dispozici práce, v níž bylo po dobu 12 měsíců přes 140 jedinců randomizováno k pití dvou až tří deci bílého nebo červeného vína. Primárním cílem bylo sledování hladiny HDL, ale nakonec se nenašel žádný rozdíl v hladině HDL u bílého, nebo červeného vína, nelišily se ani další lipidové parametry, dokonce ani krevní tlak, či hladina CRP a změny nebyly prokázány ani u jiných parametrů.
I Ošťádal přednesl alarmující čísla mortality v souvislosti s pitím alkoholu (bylo již uvedeno výše) a zmínil jeho účinky při vzniku mnoha nemocí, jako je rakovina prsu, rakovina rtů a dutiny ústní, nádory jícnu, žaludku, jater a pankreatu, alkohol má podle něj význačný vliv na vznik kolorektálního karcinomu a ovlivňuje i nemoci jako je diabetes a ischemická choroba srdeční.
„Pravidelná konzumace menšího množství alkoholu je spojená pravděpodobně s lepšími výsledky a s nižším rizikem úmrtí, než nárazové pití většího množství alkoholu,“ zdůraznil. Podobné je to i v případě, když se porovnává druh alkoholu, tedy pivo, víno a destiláty. Pití vína má totiž mírnější účinek na riziko úmrtí, nežli pití piva či destilátů.
Autoři jedné práce, jíž Ošťádal prezentoval, dokonce uzavírají, že doporučená denní dávka alkoholu, která minimalizuje ztráty na zdraví, anebo minimalizuje riziko úmrtí, je nula.
Zlínsko a Olomoucko jsou nejhorší
Profesor Miloš Táborský ve svém vystoupení předložil data ÚZIS, která ukazovala, jak si na tom v souvislosti s alkoholem a mortalitou stojí jednotlivé kraje. Nejhorší čísla pocházejí ze Zlínska a Olomoucka.
Vždy platí, že těžší pijáci mají vyšší mortalitu – z kardiovaskulárních příčin a na onkologická onemocnění – naopak mírná konzumace především v oblasti kardiovaskulární může při konzumaci vína, zvláště červeného, působit kardioprotektivně. (Příznivý vliv vína se připisuje etanolu a fenolovým sloučeninám, které jsou v něm obsaženy.) Silná konzumace (dle definice WHO více než tři skleničky standardní velikosti) tedy vede k vyšší mortalitě, zatímco mírnější konzumace se pojí s nižší mortalitou, především díky nižšímu riziku výskytu ICHS. Lépe na tom jsou v tomto směru mladší jedinci.
Mírná konzumace alkoholu u diabetu 2. typu s kardiovaskulárními komplikacemi pak podle některých starších studií vede ke snížení rizika ischemické choroby srdeční, zatímco občasné pití velkého množství alkoholu („nárazové pití“) tento pozitivní vliv nemá.
Již starší studie naznačovaly, že abstinenti mají přibližně o dvacet procent vyšší koronární úmrtnost než konzumenti dvou až tří drinků denně. Někdejší analýza pocházející z oddělení výživy Harvardovy univerzity, dokonce zjistila, že denní spotřeba 30 g alkoholu snižuje riziko infarktu myokardu přibližně o jednu čtvrtinu – pouze tady podle Táborského ale bylo i později potvrzeno, že alkohol v mírné formě skutečně prospívá, zatímco u jiných onemocnění to není zas až tak jednoznačné, neboť pozitivní benefit negují rizika spojená s mnoha dalšími chorobami.
Hypertenze a alkohol
I tady existuje řada teorií. Vždy je ale nutné vědět, jaké patofyziologické mechanismy vedou ke vzniku a fixaci hypertenze. U pacientů, kteří mají tzv. rezistentní hypertenzi, je ovšem alkohol velký problém. Všeobecně ale platí, že redukce pití alkoholu vede k významnému poklesu krevního tlaku.
„Je však velmi obtížné dojít k nějakému obecnému doporučení ohledně bezpečného množství alkoholu, protože škodlivý účinek alkoholických nápojů závisí do značné míry na věku, pohlaví, hmotnosti, výšce, anamnéze a schopnosti metabolizovat alkohol,“ připomněl k výše uvedenému Táborský.
„Zvyšující dávka alkoholu výrazně zkracuje věk a nepít je stejně důležité jako nekouřit. Není úplně etické, aby lékař v současné době doporučoval pacientovi konzumaci alkoholu,“ dodal nakonec profesor Táborský.
Až 82 procent trestných činů bylo spácháno pod vlivem alkoholu
Pod vlivem alkoholu se v roce 2017 stalo 4251 nehod, což je 4,1 procent z celkového počtu, při kterých bylo usmrceno 48 osob. Podle údajů policie bylo 13,5 tisíc trestných činů v roce 2017 spácháno pod vlivem návykových látek, z toho 82 procent pod vlivem alkoholu a 18 procent pod vlivem nealkoholových drog. V roce 2017 bylo v obecném registru mortality hlášeno 370 smrtelných předávkování alkoholem, v roce 2016 to bylo 415 případů.
Olga Böhmová
