Za služby málo peněz, mnoho přesčasů a podfinancovaný zdravotnický systém – to vše hraje roli při odchodu zejména mladých lékařů do zahraničí. Jejich absenci čím dál více v tuzemsku nahrazují Slováci a Ukrajinci. Podle prezidenta České lékařské komory (ČLK) Milana Kubka čeští lékaři pracují v zahraničních zdravotnických zařízeních převážně Velké Británie, Německa či Rakouska. Změnit nechuť pracovat doma u nich může zlepšení pracovních podmínek. Tomu má napomoci web Férové pracoviště, v němž se každý zdravotník na základě recenzí svých kolegů může informovat o tom, kde je pro ně to nejpřívětivější pracovní prostředí a kde se může i kvalitně vzdělávat.
Do zahraničí podle prezidenta ČLK Kubka odchází sice hodně čerství absolventi, ale ještě více lékařů s kvalifikací. „Za posledních šest let se počet českých lékařů v Německu zdvojnásobil,“ poznamenal k tomu Kubek. Chybějící počet u nás doplňují hlavně Slováci a Ukrajinci.
Před třemi lety ČLK přijala do svých řad 129 slovenských lékařů a 89 ukrajinských a o rok později se jejich počet srovnal (133 slovenských lékařů a 131 ukrajinských). Loni za první čtyři měsíce komora zaevidovala 84 nových ukrajinských lékařů. Jen pro zajímavost – počet ruských lékařů osciluje od roku 2013 kolem dvacítky. V roce 2013 ČLK přijala do svých řad 21 Rusů, v roce 2016 byl jejich počet 24 a předloni 25. Loni jen čtyři. Zajímavé je, že komora nezveřejnila, že by měla ve svých statistikách za poslední roky nově přijatého německého lékaře či lékařku, anebo Angličana. Předloni přišlo do Česka legálně pracovat 311 cizinců, což je za posledních pět let nejvyšší číslo.
„V loňském pololetí musela dokonce Česká lékařská komora říci dost, protože jsme ztratili kontrolu nad tím, kdo k nám přichází. Ministerstvo zdravotnictví totiž vydává protiprávně povolení pro výkon povolání cizincům, zejména Ukrajincům, kteří pracují v nemocnicích dost často samostatně a přitom nemají aprobační zkoušku, nemají zkoušku z jazyka a není nad nimi vykonáván ani řádný dozor,“ poznamenal Kubek. Pacienti by si proto podle něj měli dávat pozor na to, kdo je ošetřuje.
Kdo není zaevidovaný, zřejmě pracuje ilegálně
Na webových stránkách komory je podle Kubka dostupný seznam všech členů komory a pokud tam někdo konkrétní uvedený není, pak zřejmě u nás pracuje ilegálně. „Komora od pololetí loňského roku nepřijímá nikoho s cizinců, kdo nemá složenou aprobační zkoušku,“ zdůraznil Kubek s tím, že lékaři pracující v Česku se musí umět domluvit hlavně česky a měli by mít i odborné znalosti na úrovni absolventů našich lékařských fakult.
„A když se ptáme, proč naši lékaři odchází? Především to jsou nízké mzdy, špatné pracovní podmínky, obrovské množství přesčasové práce a tlak na to, že se musí účastnit kolektivního porušování pracovně právních předpisů. Nakonec je to i neuspokojivý stav vzdělávání,“ zdůraznil s prezident komory s tím, že řešením je zlepšení všech uvedených atributů. Tomu má napomoci projekt Férové pracoviště. Ten je iniciativou Sekce mladých lékařů (SML ČLK).
Zaměstnavatelé získají užitečnou zpětnou vazbu
„Našim cílem je nabídnout lékařům místa, kde se budou moci kvalitně vzdělávat a kde s nimi budou zaměstnavatelé zacházet férově, protože nemá smysl naše lékaře vyhánět a potom na jejich místa dovážet cizince bůhví odkud,“ dodal Kubek.
Férové pracoviště má hlavně mladým lékařům usnadnit výběr zdravotnického zařízení, kde se nechají zaměstnat a absolvují předatestační přípravu. Zaměstnavatelé pak díky této aplikaci získají užitečnou zpětnou vazbu a navíc nejlépe hodnocené lékařské zařízení na jaře obdrží certifikát kvality.
V současnosti se dá na webu najít zhruba 700 recenzí desítek zdravotnických pracovišť podle kvality péče, je zde možné najít spokojenost lékařů v nemocnicích podle specializace a také je tady snadné vyhledávání hodnocení nemocnice podle lokality.
Co před vyplněním dotazníků musí lékaři udělat? „Předně poskytnout své jméno, evidenční číslo a název zařízení, kde pracují. To má pak zajistit spolehlivost recenzí, osobní data jsou ovšem na webu anonymní,“ zdůraznil předseda SML ČLK Jan Přáda. Ve formuláři jsou podle něj mimo jiné otázky na platové podmínky, na přesčasy a postgraduální vzdělávání.
„Projekt vznikl na základě našeho celonárodního průzkumu, kdy jsme mapovali podmínky českých lékařů v ČR a mimo jiné jsme zjistili, že existují diametrální rozdíly mezi jednotlivými nemocnicemi. Proto nás napadlo udělat systém a mapku toho, která zdravotnická zařízení se chovají dobře a kde jsou zároveň přívětivé podmínky pro naše mladé doktory a která naopak v tomto pokulhávají,“ vysvětlil. „Chceme hlavně vyzdvihnout ta pracoviště, která fungují a poskytnout cenné informace pro ty, kteří již pracují, ovšem chtějí pracoviště změnit,“ dodal.
Místopředsedkyně sekce Monika Hilšerová doplnila, že Férové pracoviště je již dostupné i pro mobilní zařízení, ovšem stále je projekt ve fázi „dolaďování“ a lékaři mohou psát podněty pro jeho zlepšení.
Pokud nejlépe hodnocené pracoviště dostane certifikát, může ale o něj nakonec přijít – v případě, že by dobré pracovní podmínky zařízení přestalo poskytovat. „Prosíme všechny lékaře, aby hodnotili a dávali nám zpětnou vazbu, protože jen tak může být náš projekt lepší a lepší,“ vyzvala nakonec své kolegy Hilšerová.
Ředitel: O webu vím, je tam velmi málo hodnocení
Zdravotnický deník vytáhl z webu Férové pracoviště namátkou data o Fakultní nemocnici Brno – celkově v žebříčku dostala tato nemocnice 60 procent (hodnotilo ji 46 lidí) a jako nejlepší pracoviště vhodná pro specializační vzdělávání se po ohodnocení ukázala Rehabilitační a fyzikální medicína (90 procent), dále Radiologie a zobrazovací metody (90 procent) a Infekční lékařství (88 procent).
„O webu vím, je tam velmi málo hodnocení, tedy statisticky je to nehodnotitelné. Mohla by to být dobrá zpětná vazba pro management nemocnice, pokud by se zúčastnilo hodnocení alespoň 50 procent mladých lékařů. Kromě malé účasti výhrady nemám. Dělat závěry z těchto sporadických hodnocení nelze. Možná trochu napovídají – tedy alespoň v případě FN Brno,“ komentoval to pro nás ředitel Fakultní nemocnice Brno Roman Kraus.
Jiných ředitelů nemocnic jsme se zeptali na to, zda o tomto webu ví a pokud ano, zda jsou s ním spokojeni, anebo mají proti němu nějaké výhrady a zda si myslí, že něčemu pomáhá.
„Zpětná vazba je důležitá, ba nezbytná. Webová stránka ´Férové pracoviště´ je jistě jednou z možností, jak se o názorech mladých lékařů přesvědčit. Má – jako každá taková stránka – výhody, ale i nevýhody. Celkový počet 700 ´recenzí´ zní impozantně, ale velmi značná část pracovišť má jedno, či dvě hodnocení a z toho nelze dělat naprosto žádné závěry,“ reagoval ředitel Fakultní nemocnice Hradec Králové Vladimír Palička.
Podle něj je mnohem cennější přímý kontakt s mladými lékaři a diskuse s nimi, hledání cest jak situaci zlepšit a kam dále v podpoře mladých kolegů a kolegyň směřovat.
„Naše Fakultní nemocnice v tomto směru vyvíjí opravdu velké aktivity – máme vytvořené pracoviště – středisko -, které dbá na co nejefektivnější přípravu a absolvování základního kmene bez zbytečných časových ztrát a při záruce stáží na všech předepsaných pracovištích. Podporujeme nastupující lékaře i finančně a to tak, že prvních šest měsíců každý měsíc dostanou mimořádný příplatek ve výši pět tisíc korun, dáváme velmi výraznou odměnu za úspěšné dokončení základního kmene. Nejde, a ani by nemělo jít, hlavně o peníze, ale o kvalitní práci školitelů, o zodpovědnou přípravu k atestaci a zajímavou práci. A k tomu právě preferuji osobní setkání a diskuse,“ dodal.
„Vzhledem k tomu, že jsme včera získali třetí místo v žebříčku TOP zaměstnavatelé roku 2019 v kategorii farmacie a zdravotnictví, přičemž jako zdravotnické zařízení jsme byli první v pořadí, tak si myslím, že určitě patříme mezi Férové pracoviště,“ uvedl na dotazy Zdravotnického deníku ředitel Fakultní nemocnice v Motole a bývalý ministr zdravotnictví Miroslav Ludvík.
„Předseda představenstva nemocnic Zlínského kraje Radomír Maráček o tomto webu nikdy neslyšel,“ odpověděla za ředitele Nemocnic Zlínského kraje jejich tisková mluvčí Dana Lipovská.
„O webu jsem doposud nevěděl, ale líbí se mi a jsem s ním spokojen,“ uvedl ředitel Fakultní nemocnice Olomouc Roman Havlík.
Předseda představenstva Nemocnice České Budějovice Břetislav Shon o webu „Férové pracoviště“ Sekce mladých lékařů České lékařské komory ví. „Pozitivně vnímáme autentifikaci respondentů podle databáze členů ČLK včetně kontroly věku respondenta a ověření pomocí jeho registrované emailové adresy. Počet lékařů, kteří hodnotili českobudějovickou nemocnici, ale nedosahuje ani deseti procent našich neatestovaných lékařů, když většina hodnocených oborů má v současnosti právě jedno hodnocení. Pro seriózní interpretaci výsledků by neškodilo u pracovišť uvádět veřejně dostupný celkový počet lékařů dané nemocnice. Do doby, než bude mít projekt Férové pracoviště statisticky významné množství hodnocení, poskytuje lepší zpětnou vazbu přímá komunikace s našimi mladými lékaři,“ zmínil Shon pro Zdravotnický deník.
Sbírali data pomocí inzerátů, v nichž hledali lékaře
„Na jaře 2016 jsme udělali informační kampaň Zdravotnictví volá o pomoc a k tomu jsme uvedli, že nebudeme protestovat, ale pokusíme se ukázat lidem, v jakém stavu naše zdravotnictví skutečně je. Kvůli tomu jsme se ale setkali s velice nevraživou odezvou ministerstva a dokonce i ze strany krajů. Jde o to, že se politici naučili lidem lhát, ale já si myslím, že má-li se problém řešit, tak se napřed musí pojmenovat. Ale zpátky k akci Zdravotnictví volá o pomoc. Víte, jak jsme se dostali k číslům chybějících lékařů? Sesbírali jsme je s pomoci brigádníků, kteří sledovali veškeré inzeráty na chybějící pracovní místa, pak jsme je sečetli a dospěli jsme k číslu, že v celé ČR chybí 967 lékařů. Jenže nemocnice, lázně i léčebny jsou navyklé na to, že lékaři mají hodně přesčasů a to jsme nebyli schopni kvantifikovat. Nakonec jsme si udělali odhad, že skutečný nedostatek lékařů bude dva až tři tisíce. ÚZIS, když počítal v té době úvazky v nemocnicích, tak dospěl prakticky k témuž,“ řekl Milan Kubek Zdravotnickému deníku.
V celém státě chybí těsně pod tři tisíce lékařů
„To číslo se od té doby výrazně nezměnilo, takže nyní chybí dva a půl až tři tisíce lékařů. Nedostatek lékařů se projevuje tím, že slouží všichni víc, než by měli, čímž se porušuje zákoník práce. U praktických lékařů je pak odezva v tom, že zavírají ordinace,“ dodal Kubek s připomínkou, že i ÚZIS v roce 2017 k tomu zveřejnil alarmující statistiku.
„Podle ÚZIS se snížil v té době počet ordinací praktických lékařů o 96 a u praktických pediatrů o 88. Toto je čistá ztráta započítaná i po vzniku nových ordinací. Problém je ale v tom, že polovina čisté ztráty je na venkově, tedy v obcích do dvou tisíc obyvatel. U ambulantních specialistů se tento nedostatek projevuje tím, že jsou extrémně dlouhé čekací lhůty,“ doplnil pro Zdravotnický deník Milan Kubek. Zdůraznil také, že čísla chybějících doktorů mohou být dokonce ještě vyšší a to proto, že mnoho z nich má více úvazků a odpracuje leckdy více, než je úvazek 1,0. Takže chybějících lékařů a specialistů – tedy nenaplněných pracovních míst – může být v Česku i více.
Vojtěch: Toto téma prezident Kubek používá často
Na slova prezidenta ČLK Milan Kubka reagoval ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Zdravotnický deník se jej dotázal na to, jak to s vydáváním povolení pro výkon povolání cizincům, zejména Ukrajincům, je. Kubek totiž řekl, jak je výše uvedeno, že toto povolení Ministerstvo zdravotnictví „vydává protiprávně“.
„Toto téma pan prezident Kubek používá velmi často, ale my jsme několikrát zveřejňovali, jak tento systém probíhá a že to není protiprávní a že to je v souladu se zákonem. Ti lékaři, cizinci, kteří povolení získají, tak musí mít za prvé nostrifikaci diplomu, aby bylo jasné, že je jejich vzdělání v souladu s našimi českými univerzitami, a druhá podmínka je, že budou absolvovat aprobační zkoušku. Není to tedy tak, že by v ČR mohli pracovat bez ničeho. K tomu jsme dokonce změnili zákon a nyní na aprobační zkoušku dáváme pouze čtyři pokusy – dříve nebyl počet pokusů nijak omezen, takže u nás skutečně byli lékaři, kteří po několik let nevykonali aprobační zkoušku a přitom fungovali. Podle mne jsou nyní pravidla nastavená jasně,“ řekl Vojtěch s tím, že v tomto směru provádí kontroly samo ministerstvo a bude je provádět i ve spolupráci ze zdravotními pojišťovnami.
„Pokud se vyskytne problém a někde pracuje lékař – cizinec samostatně bez dohledu, tak je to totiž porušení zákona. Poskytovatel, který žádá pro onoho lékaře povolení, tak jasně udává i jméno českého lékaře, který nad ním vykonává odborný dohled,“ dodal.
Olga Böhmová
