Velká Británie zaznamenala navzdory hrozícímu brexitu bez dohody markantní nárůst investic do biotechnologického sektoru. Jejich úroveň loni přesáhla dvě miliardy liber.
Zatímco v roce 2017 investoři vložili do biotechnologických společností 1,2 miliardy liber (35,6 miliardy korun), loni to bylo už 2,2 miliardy (asi 65 miliard korun). To představuje meziroční nárůst o více než třiaosmdesát procent. Vyplývá to z nejnovější zprávy britské Asociace biotechnologického průmyslu (BIA), kterou má Zdravotnický deník k dispozici.
Objem investic do tohoto dynamicky se rozvíjejícího sektoru medicíny loni překonal úroveň roku 2015, kdy do biotechnologických společností šlo 1,88 miliardy liber (bezmála 56 miliard korun). Zároveň byly loňské investice nejvyšší od roku 2013, kdy BIA začala jejich objem sledovat a analyzovat.
„To ukazuje, že Velká Británie je vnímána jako země, kde se vyplatí investovat, a to jak z globálního, tak evropského hlediska,“ uvedla BIA ve zprávě. Objem peněz mířících do biotechnologického sektoru naznačuje, že pro investory nemusí být problém ani zvyšující se riziko odchodu Velké Británie z Evropské unie bez jakékoli dohody.
Mohlo by vás zajímat
Nebáli se riskovat
Pozoruhodný je také objem investic, který směřoval do takzvaných ventures, tedy do podniků, které se vyznačují vysokou mírou rizika. V loňském roce dosáhly úrovně 1,1 miliardy liber (32,6 miliardy korun), což je o 116 procent více než v roce 2017. Největší nárůst zaznamenaly společnosti, které už se na trhu stačily alespoň částečně etablovat.
Žně zaznamenaly také biotechnologické start-upy, které se v loňském roce rozhodly vstoupit na burzu. Na takzvané IPO (Initial Public Offerings – prvotní úpis akcií při vstupu na burzu) šlo 432 milionů liber (necelých 13 miliard korun), tedy o 84 procent více než v roce 2017. Vůbec největší upisovací hodnoty se podařilo dosáhnout společnosti Orchard Therapeutics, která je zároveň největší biotechnologickou společností ve Spojeném království. Od investorů získala 177 milionů liber (5,25 miliardy korun). To je nejvíce od roku 2014.
Na rozšiřování biotechnologických společností pak připadalo 658 milionů liber (19,5 miliardy korun), zatímco v roce 2017 to bylo asi o třetinu méně. Nejúspěšnější byla v tomto smyslu společnost GW Pharmaceuticals, která se zaměřuje na výzkum kanabinoidů. Získala přes 270 milionů liber (asi osm miliard korun).
Investice do biotechnologických firem ve Velké Británii zcela převálcovaly zbytek Evropy. Na Spojené království totiž připadalo čtyřicet procent všech evropských investic tohoto typu a pětačtyřicet procent investic do IPO biotechnologických společností. Druhou příčku obsadilo Švýcarsko, tedy další země, která není součástí Evropské unie nebo je na odchodu z ní.
Ze zahraničních vede Čína
„Minulý rok byl z pohledu investic do biotechnologických společností naprosto hvězdný, a to na celém světě. Investoři si uvědomili, jaký potenciál tento sektor má,“ řekl portálu Pharmaceutical-technology.com Mike Ward, analytik Informa Pharma Inteligence. Podle něho si britský biotechnologický průmysl v loňském roce udržel pozici světového lídra a potvrdil, že tamní společnosti budou mít dostatečnou finanční sílu pro další rozvoj a inovace.
BIA ve své zprávě také popisuje hlavní trendy, které bylo možné i na základě loňských čísel vyvodit. Ukázalo se, že do britských biotechnologických společností ve větší míře investují zahraniční investoři. Markantní je nárůst zejména těch čínských. Ti se více než 320 miliony liber podíleli na akvizicích britských biotechnologických společností a byli tak nejvýznamnějším zahraničním investorem v této oblasti. Pozitivně se projevuje také spolupráce mezi biotechnologickým sektorem a fintech společnostmi (fintech = propojení finančního světa se světem technologií, například elektronické bankovnictví – pozn. redakce).
„Úspěch biotechnologického sektoru je mimo jiné jedním z plodů průmyslové strategie britské vlády. Důvěra investorů je přímým důsledkem pozitivních kroků, které tuzemský kabinet dělá,“ uvedl ve zprávě výkonný ředitel BIA Steve Bates. „Musíme této atmosféry využít, pokud chceme být i nadále přitažlivou destinací pro zahraniční investory, kteří hledají vhodné příležitosti mezi začínajícími a rozšiřujícími se společnostmi,“ dodal.
Petr Musil