Nemocnicím stále chybí sestry. Vláda Bohuslava Sobotky se proto snažila změnit systém kvalifikačního vzdělávání zavedením vzdělávacího modelu 4+1. Ten začal platit teprve loni v září, přesto je od počátku pod palbou kritiky. „Řešením je, aby absolventky středních škol mohly dělat plnohodnotnou sestru. Studium na vyšší odborné škole nebo bakalářského programu na vysoké škole by byla jen specializace,“ řekl například minulý měsíc předseda Asociace českých a moravských nemocnic Eduard Sohlich. S tím ovšem nesouhlasí nejen Česká asociace sester, ale ani Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch chce dát novému systému vzdělávání čas a nechce do něj nyní zasahovat.
„Jsme si vědomi potřeby získávání nového zdravotnického personálu a také udržení stávajících stavů. Cílem našeho návrhu je proto umožnit stabilizaci systému kvalifikačního vzdělávání při zachování jeho kvality tak, aby se absolventi mohli co nejdříve zapojit do praxe,“ vysvětlil novinářům v srpnu 2016 ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček, když předkládal v Poslanecké sněmovně vládní novelu zákona č. 96/2004 Sb. o vzdělávání zdravotních sester. I před dvěma lety bylo sester žalostně málo a resort zdravotnictví tak hledal rychlou cestu k tomu, aby se stav napravil.
Podle tehdejšího ministra totiž bylo nutné vypořádat se se stavem, kdy nesmyslně přísné nastavení zákona způsobilo odchody zkušeného zdravotnického personálu, který ale nesplňoval požadavky na vzdělání. Podle tehdejšího znění zákona bylo totiž k výkonu řady ošetřovatelských povolání nutné vyšší odborné či vysokoškolské vzdělání, ovšem mnoho sester mělo jen vzdělání středoškolské. V českých nemocnicích přitom v té době už chybělo téměř 1 300 ošetřovatelských profesionálů.
Proto vznikl vzdělávací model 4+1, který nabyl účinnosti 1. září 2017 novelou zákona č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání (a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů.) Tento zákon mj. umožnil získat vybraným zdravotnickým pracovníkům kvalifikaci všeobecné sestry nebo dětské sestry zkráceným, minimálně ročním studiem na VOŠ.
Shrňme si ale některá fakta. „Zákon č. 201/2017 Sb. s platností od 1.9.2017 umožňuje získat odbornou způsobilost k výkonu povolání všeobecná sestra studiem v oboru Diplomovaná všeobecná sestra v délce nejméně jeden rok. Dotčené ustanovení se týká uchazečů, kteří získali odbornou způsobilost k výkonu povolání praktické sestry/zdravotnického asistenta, zdravotnického záchranáře, porodní asistentky a dětské sestry – první dvě způsobilosti se získají absolvováním středního vzdělávání s maturitní zkouškou, způsobilost k výkonu zdravotnického záchranáře, porodní asistentky a dětské sestry se získá/vá absolvováním programu vyšší odborné nebo vysoké školy,“ vysvětlil k tomu pro Zdravotnický deník předseda Asociace zdravotnických škol ČR Karel Štix.
Podle něj ředitel vyšší odborné školy má možnost přijmout uchazeče o studium ve vyšším odborném vzdělávání do vyššího ročníku než prvního při podmínce vykonání rozdílové zkoušky, navíc musí dodržet metodický pokyn k zajištění jednotného postupu při přijímání uchazečů (metodický pokyn vydalo ministerstvo dne 1.9.2017). „V případě zdravotnických oborů může ředitel školy přijmout uchazeče do vyššího než prvního ročníku pouze tehdy, když obsah předchozího vzdělávání uchazeče odpovídá obsahu vzdělávání v těch ročnících, které student nebude absolvovat,“ sdělil dále Štix k legislativě.
Pokusné ověřování bude ukončeno až 31. srpna 2022
Štix přitom zdůraznil, že model vzdělávání 4+1 je ve stadiu pokusného ověřování, které bylo zahájeno 1. září 2017 ve vyšších odborných školách a bude ukončeno až 31. srpna 2022. Cílem je si ověřit, zda je reálné absolvovat vzdělávání v akreditovaném vzdělávacím programu Diplomovaná všeobecná sestra za dobu kratší než jsou standardní tři roky, a především v praxi prokázat, že zkrácení doby vzdělávání není na úkor kvality absolventů dotčeného vzdělávacího programu.
Do pokusného ověřování se ve školním roce 2017/2018 přihlásilo celkem dvacet vyšších odborných škol zdravotnických, jenže nakonec se pokusné ověřování uskutečnilo jen v osmi z nich, letos pak k nim přibyly ještě další dvě školy.
Loni se přihlásilo jen 75 uchazečů, letos už 290
Žalostné to ale loni bylo se zájmem o studium v systému 4+1. „K přijímačkám přišlo 75 uchazečů s odbornou způsobilostí k výkonu povolání praktická sestra/zdravotnický asistent, z nich bylo přijato celkem 21 uchazečů a 14 studentů pokračuje ve vzdělávání také ve školním roce 2018/2019,“ zdůraznil k tomu šéf Asociace zdravotnických škol ČR.
Zajímavé podle něj je, že úspěšnost uchazečů u přijímacího řízení (rozdílové zkoušky) nebyla zrovna vysoká; v případě uchazečů s odbornou způsobilostí k výkonu povolání praktická sestra/zdravotnický asistent byla jen necelých třicet procent!
Velký problém podle Štixe ale nastal v tom, že v průběhu školního roku 2017/2018 došlo ještě k úbytku studentů. Důvody byly různé – od nesplnění studijních povinností, přes nemoc, či kvůli zaměstnání. „Takže ve vzdělávání pokračovalo jen část přijatých uchazečů s odbornou způsobilostí k výkonu povolání praktická sestra/zdravotnický asistent,“ dodal.
Situace je ale letos přece jen o kapánek lepší. K 31.10. 2018 bylo totiž přihlášeno do zkrácené formy vzdělávání v denní a také v kombinované formě ve vyšších odborných školách zdravotnických 290 uchazečů. „Není to ještě konečné číslo, protože všechny statistiky o přihlášených nebyly ještě zpracovány. Z nárůstu počtu uchazečů ale vyplývá, že o zkrácené studium je v tomto školním roce vyšší zájem, než v předchozím a školy se snaží z důvodu udržení zájmu o tento typ studia vycházet studentům v nastavení kritérií rozdílových zkoušek vstříc,“ doplnil k číslům předseda Asociace zdravotnických škol ČR Karel Štix.
Na vzdělávání sester dohlíží Česká školní inspekce. Podle Štixe se v průběhu tohoto školního roku zaměřila na dodržování školského zákona a také plnění podmínek metodického pokynu při přijímání studentů do zkrácené formy studia. „Z provedené inspekční činnosti ale vyplynulo, že některé školy podmínky metodického pokynu a ustanovení školského zákona porušily a několik ředitelů vyšších odborných škol navíc přijímali studenty do kombinované formy, na kterou se metodický pokyn nevztahuje,“ shrnul Štix.
Přímo do praxe odchází pouze pět procent maturantů
Je prý však sporné, zda model vzdělávání 4+1 má našlápnuto k tomu, aby byl úspěšným a aby sestry v nemocnicích díky němu přibývaly.
„Asociace zdravotnických škol ČR provedla na zhruba padesáti středních zdravotnických školách průzkum a zjistila, že přímo do praxe v terénu odchází pouze pět procent maturantů, což je velmi žalostné číslo,“ řekl překvapivě Štix a domnívá se, že hlavními důvody nezájmu o práci sester je především současný evropský trend mladé generace si studium prodlužovat a nikoli zkracovat, jak se předpokládalo u tzv. modelu 4+1.
„Dále je to nedostatečné finanční ohodnocení v kombinaci s náročnou a zodpovědnou prací ošetřovatelského personálu u lůžka. Z důvodu stále vyšší redukce sester na odděleních našich nemocnic dochází zcela logicky k přetěžování sester z důvodu vyššího počtu služeb a přesčasů, které často vede až k syndromu vyhoření a ztrátě motivace toto povolání vykonávat,“ doplnil šéf Asociace zdravotnických škol ČR Karel Štix.
Připomeňme tady, že Česká asociace sester se spolu s ministerstvem zdravotnictví snaží hledat pobídky k získávání ošetřovatelského personálu ve formě náborových příplatků, možnosti získání bytů a dalších benefitů, které by sestřičky do nemocnic přitáhly. Pokračující pokles počtu sester v našich nemocnicích se totiž podle asociace postupně stává hrozbou pro zajištění základní péče pacientů.
Ví vůbec ministerstvo, co chce?
Jak tedy bylo přímo od Asociace zdravotnických škol zdůrazněno, model vzdělávání 4+1 je zatím jen ve fázi pokusného ověřování, přesto se i na samotném ministerstvu zdravotnictví proti němu zaznívá kritika.
„Vstupní motivace ke změně zákona 96/2004 byla zvýšit prostupnost systému tak, abychom mohli ze zdravotnických asistentů udělat sestřičky a využít je. Je ale otázkou, nakolik se to podařilo. Sestřiček máme v systému méně a méně a zřejmě bude muset dojít k zásadní změně,“ řekl letos v květnu na konferenci Zdravotnictví a právo náměstek MZ pro zdravotní péči Roman Prymula.
„Model 4+1 nemusí být konečný, protože se ukazuje, že absolventky čtyřletých programů nejsou leckdy schopny nastoupit do nejvyššího ročníku VOŠ a když začínají o patro níže, tak ještě vzdělávání naruší. Tento model prostupnosti, který měl vést ke stovkám asistentů, z nichž by se staly plnohodnotné sestry, byl asi příliš vysokou daní a těžko říci, zda se novela úplně povedla,“ připustil dokonce Prymula.
Vojtěch: Systému vzdělávání škodí, když se mění velmi často
S tím ale až tak nesouhlasí samotný ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. „Vždy, když se objeví novinka, tak se zvednou hlasy proti změně. Za mne však musím říct, že byť slyším na systém vzdělávání 4+1 kritické hlasy, tak ten čas na svědomité vyhodnocení s tím, že bychom dělali případně nějaké změny, je velmi krátký. Myslím si, že systému vzdělávání sester obecně – a to se týká i lékařů – škodí, když se mění velmi často. Pokud někdo jde studovat, tak by měl mít alespoň základní jistotu, že skončí v tom módu, v němž začal. Není tak dobře, pokud se změny dělají překotně,“ řekl Zdravotnickému deníku ministr Vojtěch s tím, že je ale potěšující, že počet studentek středních zdravotnických škol roste.
„Meziročně jejich počet stoupl, byť stále zhruba jedna třetina kapacit zdravotnických škol není naplněna. Nedá se ale po roce vyhodnotit, zda je to způsobeno novým systémem 4+1. Z dat je ovšem vidět, že o studium na středních zdravotnických školách je větší zájem,“ dodal Vojtěch se zdůrazněním, že stále sestry mohou jít studovat vysokou školu a těžko jim v tom bránit. „Já osobně se zúčastňuji debat na středních zdravotnických školách a když se jich ptám, kolik z nich chce jít dál studovat na vysokou školu bakalářského nebo magisterského zaměření, tak se většinou přihlásí skoro celá místnost. V současné době je prostě trendem, že si lidé chtějí prodlužovat mládí, chtějí studovat a asi bych tady nedělal žádné restrikce,“ dodal.
Žitníková: 4+1 prakticky neexistuje, studenty přijímají na dva roky
Přímější odpověď mají ale zdravotnické odbory, byť by ani ony nechtěly, aby se do nynějšího stavu nějak zasahovalo. Mít ale dnes jen střední „zdrávku“ podle předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníkové nestačí a to vzhledem k nárokům, které jsou na sestry kladené.
„Model 4+1 odbory původně odmítaly, protože dle našeho názoru neřeší podstatu problémů a tím jsou špatné pracovní podmínky v nemocnicích a nízké odměny za práci, zvláště v nemocnicích obchodních společnostech. Nicméně v současné době si myslíme, že by se tento typ vzdělávání rušit neměl, protože na jeho vyhodnocení je velmi brzy. I když je pravdou, že model 4+1 prakticky neexistuje, školy vesměs přijímají absolventy středních škol do dalších vzdělávacích programů na dva roky. V souvislosti s objevujícími se názory na návrat vzdělávání všeobecných sester pouze na střední školy bych jako doplnění chtěla sdělit, že odbory se vzděláváním sester na úrovni středoškolského vzdělávání zásadně nesouhlasí. Vzhledem k nárokům, které jsou dnes na sestry kladené, je vysokoškolské, nebo vyšší odborné vzdělání naprosto na místě,“ uvedla Žitníková pro Zdravotnický deník.
Práce všeobecné sestry dnes není stejná, jako před dvaceti lety
Česká asociace sester (ČAS) je pak stejného názoru. Prezidentka asociace Martina Šochmanová již dlouhodobě říká, že zkrácené vzdělávání nepřipraví sestry dostatečně na praxi. „Česká asociace sester dlouhodobě upozorňuje na to, že systém vzdělávání v oboru není ideální. My jsme prosazovali zachování původního vzdělávacího systému 4+3, tj. 4 roky na střední škole a 3 roky na vysoké či vyšší odborné škole. Navzdory našim snahám a intenzivním jednáním s několika ministry zdravotnictví se pomaturitní studium zkrátilo na jeden rok, a to již nyní přináší problémy, na něž jsme upozorňovali. Přitom je ale třeba říci, že zkrácení studia nevyřešilo personální krizi, což byl jeden z hlavních argumentů obhájců kratšího studia,“ upozornila Zdravotnický deník Šochmanová.
Kratší vzdělávací systém podle ní s sebou přináší řadu negativních důsledků. Ať už jde o omezení pravomocí sester, nebo o zhoršení zdravotní péče o pacienty.
„Práce všeobecné sestry dnes není stejná, jako byla před dvaceti lety. Dnes je to vysoce kvalifikovaná práce, která na sestry klade opravdu vysoké nároky. Používají se stále sofistikovanější technologie, modernější přístroje, nové metody. Sestry vykonávají stále složitější úkony, přebírají některé kompetence lékařů. A právě tříleté pomaturitní studium je na toto náročné povolání kvalitně připravilo. U jednoletého pomaturitního studia nemůže být taková kvalita dostatečně garantována,“ dodala s tím, že absolventi středních zdravotnických škol, tzv. praktické sestry, mají sice poměrně velké kompetence, nemohou však provádět odbornější úkony, tak jako sestry všeobecné.
„A v neposlední řadě zkrácení délky pomaturitního studia ze tří na jeden rok neodpovídá současným zahraničním trendům, kde se naopak odborná způsobilost všeobecných sester zvyšuje a všemožně podporuje,“ doplnila prezidentka ČAS.
V USA pomohlo vyšší vzdělávání vyřešit nedostatek sester
Odpůrci snižování požadavků na vzdělávání sester argumentují výsledky zahraničních studií. Například v Austrálii vysokoškolské vzdělávání sester pomáhá eliminovat syndrom vyhoření, v Thajsku proměnilo vztah k sestrám a ošetřovatelkám a zlepšilo jejich pracovní klima, v USA vyšší vzdělávání pomohlo vyřešit nedostatek sester. Studie z Velké Británie dokládá vazbu vyššího vzdělání na bezpečnost ošetřovatelské péče.
Odborným průzkumem navíc bylo prokázáno, že každé desetiprocentní snížení počtu vzdělaných sester zvyšuje mortalitu pacientů o jedenáct procent a snižuje hodnocení nemocnice pacienty. Dále bylo identifikováno, že náhradou jedné vzdělané sestry za zdravotnického asistenta při 25 pacientech se zvyšuje riziko úmrtnosti až o pětadvacet procent.
Olga Böhmová
