Migrace neznamená zdravotní hrozbu, ukázala nová studie. Právě naopak – migranti méně často než místní umírají na kardiovaskulární choroby, rakovinu nebo zranění, navíc v mnoha vyspělých zemích zastávají lví podíl na zajištění zdravotní péče. Dvouletý výzkum zveřejněný nyní v časopise Lancet tak bere vítr z plachet odpůrcům migrace, kteří se ohánějí tím, že migranti zavlékají do vyspělých států infekční choroby a zvyšují zátěž zdravotního systému.
„Migranti obecně přispívají k bohatství hostitelského státu víc, než z něj berou. V zemích s vysokými příjmy mají v průměru nižší úmrtnost než místní populace,“ uvádí zpráva, kterou s multioborovým přístupem vypracovala komise Lancetu pro migraci a zdraví.
Skutečnost se tak ukazuje přesně opačná, než jak ji líčí odpůrci migrace. „Neexistuje nic, co by dokazovalo, že migranti šíří nemoci. Je to lživý argument využívaný k tomu, aby se migraci bránilo,“ říká podle NBC Paul Spiegel, ředitel Centra pro humanitární zdraví na Johns Hopkins School of Public Health. „Na rozdíl od současné politické rétoriky vykreslující migranty jako na přenašeče nemocí, kteří jsou pro společnost pohromou, znamenají ve skutečnosti základní součást ekonomické stability USA,“ přidává se Terry McGovernová, vedoucí oddělení populačního a rodinného zdraví na Kolumbijské univerzitě.
Oba dva citovaní odborníci přitom patří mezi 24 autorů dvouletého projektu, který se snažil odpovědět na otázku, zda migranti šíří choroby a jaký případně mají vliv na veřejné zdraví. Dospěl ovšem k závěru, že migranti jsou přínosem pro ekonomiku hostitelského státu – a přesto mnoho politiků využívá nepodložené mýty, aby migraci zastavili.
„V příliš mnoha státech je otázka migrace zneužívána k rozdělení společnosti a je součástí populistické agendy. Jenže s miliardou lidí v pohybu, rostoucím počtem obyvatel v mnoha částech světa a stoupajícími tužbami nové generace mladých lidí migraci nelze zastavit,“ konstatuje editor Lancetu Richard Horton s tím, že z miliardy migrujících jich zhruba čtvrtina putuje přes hranice své domoviny.
Vyšší porodnost? Další mýtus
Nová studie přitom dospěla k tomu, že migranti méně často než místní obyvatelé hostitelské země umírají na onemocnění srdce, rakovinu, dýchací choroby a jiné nemoci. Výjimkou jsou hepatitida, HIV a tuberkulóza, které se však šíří jen v rámci postižené migrantské komunity, ne do širší populace. Podmínky v uprchlických centrech mohou také vést k nízké proočkovanosti a následném výskytu infekcí. „Nejsou to migranti nebo migrace samotná, co nemoci šíří – mohou za to podmínky, v nichž se ocitli, a nedostatečný přístup k základní péči,“ poukazuje Paul Spiegel. Vedle infekcí pak jedinou příčinou úmrtí, která je u migrantů častější než u domácí populace, jsou útoky. Autoři studie proto volají po programech, které by se zaměřovaly na snižování rasismu a xenofobie, jež k útokům vedou.
Další častou obavou, kterou odpůrci migrace zdůrazňují, je vysoká porodnost a následné zaplavení škol a dalších služeb dětmi migrantů. I tento argument se ale ukazuje jako mýtus. Úroveň porodnosti mezi ženami migrantů (s výjimkou tureckých žen) je totiž podle dat z šesti evropských států ve skutečnosti nižší než u místních obyvatel. Obava, že nás migranti časem vytlačí, tak není oprávněná.
Aby toho nebylo málo, studie publikovaná v úterý v časopise JAMA poukázala na to, že právě migranti tvoří velkou část pracovníků ve zdravotnictví. Celkem 16 procent zdravotnických pracovníků ve Spojených státech bylo narozeno někde jinde; pokud bychom se pak podívali na jednotlivé skupiny, jde o 29 procent lékařů, 16 procent registrovaných sester, 20 procent lékárníků, 24 procent zubařů a 23 procent ošetřovatelů, pracovníků v psychiatrii a domácí péči.
V Británii jsou na migrantech závislí dokonce ještě více – v cizině vystudovalo celých 37 procent doktorů. „Spíše než zátěž jsou migranti posilou služeb – poskytují zdravotní péči, učí děti, starají se o staré lidi a pomáhají v profesích, kde scházejí zaměstnanci,“ uvádí časopis Lancet.
Americká i britská politika se odrážejí na zdravotním stavu migrantů
Přesto všechno se kvůli neopodstatněným obavám často zachází s migranty špatně. Například Trumpova vláda navrhuje překážky, které by ztěžovaly migrantům, kteří ve Státech pobývají legálně, dostat víza či zelenou kartu v případě, že čerpají péči hrazenou Medicaid, dostávají potravinové lístky nebo využívají veřejné bydlení. Někteří odborníci se už vyslovili proti takovéto politice – například Americká lékařská asociace poukazuje, že tento přístup jen bude stát daňové poplatníky více peněz, protože lidé nedostanou péči včas a jejich zdravotní stav tak bude horší, než kdyby se překážky nevymýšlely. Už nyní se přitom ukazuje, že se mnoho imigrantů bojí přihlásit o dávky, protože se obávají deportace, a to i když jsou v USA legálně.
„Odmítání péče zhoršuje zdravotní stav, což vede k nemocnějším pacientům a větší zátěži nemocničních pohotovostí. Ve výsledku to může znamenat zvýšení nákladů pro všechny, kdo dostávají péči,“ uvádí v prohlášení prezident Americké asociace nemocnic Rick Pollack.
„Vyloučení migrantů ze systémů zdravotní péče a posilování negativní rétoriky je politické a není založené na důkazech,“ přidává se podle deníku The Independent další z autorů studie Ibrahim Abubakar z University College London. „Migranti jsou zdravější a přispívají ekonomice i britské Národní zdravotní službě,“ dodává.
Také politika britské premiérky Theresy May ale vedla k tomu, že začala být britským rezidentům z Afriky a Karibiku odpírána péče nebo byli v polovině zahájené léčby deportováni. Zároveň byly zavedeny poplatky předem pro ty návštěvníky, kteří potřebují hospitalizaci. Národní zdravotní služba navíc odsouhlasila, že bude imigračním úředníkům předávat informace o pacientech, což vede k tomu, že lidé méně vyhledávají zdravotní péči a může se tak zvýšit úmrtnost.
Represivní přístup se může podepsat i na duševním zdraví a mít dlouhodobé zdravotní dopady. „Oddělování dětí od rodičů způsobuje dlouhodobou psychologickou škodu, je to krutý a zbytečný aspekt americké politiky. Kriminalizace a detence migrantů hledajících mezinárodní azyl porušuje mezinárodní právo a znamená pro ně riziko horšího zdravotního stavu,“ zdůrazňuje Terry McGovernová. Vedle dopadů na fyzické zdraví odloučení nechává trvalé jizvy na duši dětí v podobě depresí a úzkostí, které následně vedou k častějším problémům s drogami, poruchám příjmu potravy či myšlenkám na sebevraždu.
Paul Spiegel proto poukazuje, že mnohem smysluplnější je poskytnout migrantům a žadatelům o azyl péči. „Rasismus a předsudky by měly mít nulovou toleranci. Veřejné osobnosti a volení zástupci mají politickou, společenskou i právní odpovědnost stavět se proti xenofobii a rasismu, které jsou motorem předsudků a vyloučení migrantů ze společnosti,“ uvádí zpráva.
„Doufáme, že lidé budou naslouchat raději důkazům než populistické rétorice, která ničí lidské životy,“ dodává podle CNN Terry McGovernová.
-mk-
