Je tomu rok, co jak na sněmovním zdravotnickém výboru, tak od odborné veřejnosti zaznívaly kritické hlasy k eReceptu s tím, že mu schází hlavní přidaná hodnota v podobě lékového záznamu (tj. seznamu všech léků, které měl pacient v poslední době předepsány). Poté, co včera zdravotnický výbor otevřel projednávání novely, která lékový záznam zavádí, to ale vypadá, že ani samotní zdravotníci ve sněmovně nemají jasno, jak by vlastně měl záznam vypadat. Zatímco ministerstvo zdravotnictví přichází s návrhem opt-out režimu, u něhož se předpokládá automatický souhlas s nahlížením do záznamu u ošetřujícího lékaře a vydávajícího lékárníka, někteří by raději viděli opt-in režim vyžadující výslovný souhlas pacienta – což by ale dost možná srazilo využívání lékového záznamu na jednotky procent. Otazníky jsou i v mnoha dalších aspektech, takže už nyní zdravotnický výbor avizuje řadu pozměňovacích návrhů.

 

„Že bude lékový záznam tímto způsobem posunut, byla naše podmínka, abychom souhlasili se zavedením eReceptu. eRecept bez další možnosti práce s materiály by byl nesmyslný,“ říká předsedkyně zdravotnického výboru Věra Adámková (ANO).

Jak je novela nastavena? „Lékový záznam umožňuje nahlížet do údajů o předepsaných a vydaných lécích konkrétního pacienta poskytovatelům zdravotních služeb, ovšem pouze těm, kteří mají k pacientovi prokazatelně vztah. Nepředstavujme si tedy, že se každý lékař bude moci do těchto údajů dívat,“ zdůrazňuje ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (podrobněji jsme psali např. zde, zde či zde).

Jak už přitom předznamenala diskuze na plénu v prvním čtení, někteří poslanci vidí jako problematickou volbu opt-out režimu, kdy se po půlročním přechodném období bude počítat s automatickým souhlasem pacienta. Kdykoliv v tomto období i po jeho uplynutí přitom bude možno s nahlížením do lékového záznamu vyslovit nesouhlas. Proti této variantě se vyslovil například Zbyněk Stanjura či Marek Benda, jejich stanovisko podpořil také Bohuslav Svoboda (všichni ODS), kteří by raději v zákoně viděli opt-in režim čili aktivní souhlas s nahlížením.

Mohlo by vás zajímat

„Pokud mám důvěru ve svého lékaře, ten mi řekne, že to je rozumné, abych to dal, že se tím zvýší třeba pravděpodobnost úspěšnosti léčby nebo že se vyloučí nějaké kontraindikace a podobně, tak já určitě lékaři, kterého znám, uvěřím a souhlas mu dám. Nebo když mi řekne, že od odborných lékařů, kam chodím, ten souhlas potřebuje, aby se podíval. Takhle mně to přijde opravdu příliš masivní zásah do práv a občané se to prostě nedozvědí,“ uvedl během prvního čtení, které proběhlo 2. listopadu, Stanjura.

„Debatu jsme vedli i s Úřadem pro ochranu osobních údajů a všemi stakeholdery, kteří byli v pracovní skupině. Pokud se přitom podíváme realisticky na možnost zneužití, pak jediné, pokud pomineme hacknutí celého systému, které ovšem může nastat už nyní, je ze strany ošetřujícího lékaře nebo lékárníka – to jsou jediné subjekty, které mohou data zneužít. Je otázka, zda je nebezpečí větší než dnes, kdy má ošetřující lékař taktéž o pacientovi informace. Je přitom pochopitelně vázán lékařským tajemstvím,“ uvádí ministr. K tomu profesorka Adámková dodává, že v IKEM mají lékový záznam od roku 1998 a zatím se nestalo, že by lékaři tyto údaje zneužili. Přesto by osobně byla spíše pro opt-in režim.

[mn_protected]

„Ze své podstaty demokrata bych byla raději pro to, aby dal pacient aktivní souhlas, ale je to velmi obtížné, protože mnozí pacienti nechápou, proč se to musí stát. Nejspíše by tak jejich lékař tímto způsobem o možnost přišel. Je to tedy otázka seznámení veřejnosti a edukace,“ říká profesorka Adámková.

Ministerstvo v tomto zůstává pevně na svém. „Jsme bytostně přesvědčeni o tom, že bychom měli návrh mít v opt-out režimu, tedy pokud pacient aktivně vysloví nesouhlas se sdílením dat, tak sdílena nebudou, případně lze selektivně zvolit poskytovatele. Myslíme si, že je to lepší varianta i na základě zkušeností ze zahraničí, stejný systém mají zaveden například v Rakousku. Opt-in systém by vedl k tomu, že by využívání lékového záznamu mohlo být v řádu procent, a to úplně není to, co chceme,“ vysvětluje ministr Vojtěch. S tím souhlasí i poslanec a záchranář Jiří Mašek (ANO). „Kdyby se měli pacienti pozitivně hlásit, je to zmaření celého projektu,“ konstatuje.

Poslanec Rostislav Vyzula (ANO) ovšem v případě opt-out režimu zdůrazňuje důležitost toho, aby pacienti opravdu o možnosti vyslovit nesouhlas věděli. Například Masarykův onkologický ústav proto podle Vyzuly chystá informační leták. Podobně to vnímá i samo ministerstvo, které během šestiměsíčního přechodného období chystá aktivní kampaň směrem k veřejnosti, jak laické, tak odborné, kde chce přiblížit přínosy lékového záznamu. „Věříme, že je to nástroj, jak vysvětlit, že to má smysl, a lidí, kteří aktivně nebudou souhlasit, bude minimum. Na zahraničním srovnání vidíme, že lidí, kteří nesouhlasí, je v řádu deseti procent a méně,“ dodává Vojtěch. Podle Jiřího Maška je také možno kontaktovat ve věci zdravotní pojišťovny, které své klienty oslovují například s nabídkami preventivních programů, kam by bylo možno přidat i informaci o lékovém záznamu. Další cestou jsou praktičtí a další lékaři.

Otazníky kolem kontraindikací či psychiatrických diagnóz

Další diskutovanou věcí, které je ministerstvo nakloněno podstatně více než změně režimu z opt-out na opt-in, je zobrazování historie, tedy jak dlouho zpátky má lékař/lékárník možnost nahlížet do předepsaných přípravků. Momentálně je toto období nastaveno na jeden rok. „Přimlouval bych se, aby tam byla možnost vyvolání záznamu třeba pětiletého. Já s tím mám dobrou zkušenost – v ústavu máme informační systém od roku 1992 a lékový záznam asi od roku 2001, a možnost podívat se na dobu delší než rok je pro lékaře celkem významná,“ navrhuje Rostislav Vyzula. „Rok je opravdu krátká doba. Domnívám se, že pět let je minimum, to nám pomůže v anamnéze – pacienti totiž věci přecházejí,“ přitakává Věra Adámková.

„Je to určitě věc k debatě. Systém umožňuje nahlížení až pět let zpětně, pokud by se to tak nastavilo. Aktuálně se nastavil rok, možná spíše z opatrnosti. Změna technicky možná je a neměl by to být problém,“ reaguje ministr Vojtěch.

Další otázkou je, nakolik novinka ovlivní velké nemocnice s pohotovostí – podle Víta Kaňkovského (KDU-ČSL) totiž velká část pacientů přichází do styku s daným zařízením a lékařem poprvé, tudíž bude potřeba za použití občanského průkazu souhlas udělit. Na druhou stranu právě díky opt-out režimu nebude pro větší zdravotnická zařízení administrativní zátěž tak velká. Ověřování pomocí občanky totiž není třeba, lze-li považovat vztah mezi lékařem a pacientem za prokázaný.

„Vztah je dle našeho názoru prokázaný tím, že daný lékař už pacientovi předepsal nějaký elektronický recept, na který byl pacientovi vydán léčivý přípravek. Na té bázi bude lékový záznam danému lékaři otevřen. Číslo občanského průkazu je třeba jen v případě úplně prvních návštěv u daného lékaře, tedy při registraci u nového poskytovatele nebo například při předoperačním vyšetření,“ vysvětluje náměstek MZ Filip Vrubel.

Podle poslance Milana Brázdila (ANO) by také bylo na místě, kdyby lékový záznam upozorňoval na závažné kontraindikace, které by při poskytování přednemocniční neodkladné péče pomohly předejít podání nevhodného léku. „Jinak to předpokládá, že musím znát všechny léky, které jsou kontraindikovány s lékem podávaným v přednemocniční péči. V těch minutových rozhodováních budu tyto informace těžko získávat. Může se tak stát, že se lékový záznam stane bičem na lékaře přednemocniční neodkladné péče a bude to kriminalizované jako non lege artis postup, když si bude ex post pacient stěžovat, proč mu léčba byla podána, když se neslučuje s užívaným lékem,“ obává se Brázdil. „Toho se nebojím. Používáme zhruba 70 položek, jsou to všechno život zachraňující léky a v tuto chvíli to nehraje roli,“ reaguje Jiří Mašek.

Alena Gajdůšková (ČSSD) zase poukazuje na obavy týkající se psychiatrických diagnóz. „Chápu, že kdo má psychiatrickou diagnózu, o tom nechce uvědomovat. Od toho je ale lékařské tajemství – není možné, aby pacient vyžadoval řádnou péči od internisty, chirurga, gynekologa či kohokoliv, a zatajil psychiatrickou diagnózu. Psychiatrické léky nejsou knedlíky s vajíčky, jsou to léky, které ovlivňují řadu interních léků a může dojít k postižení,“ říká k tomu Věra Adámková.

Už vzhledem k diskusi v prvním čtení a na včerejším přerušeném jednání zdravotnického výboru předpokládá předsedkyně Adámková množství pozměňovacích návrhů a počítá také s tím, že se téma neuzavře ani na dalším zasedání. Nad kreativitou poslanců ve věci lékového záznamu se ovšem už nyní pozastavuje poslanec Vlastimil Válek (TOP 09). „Je to skoro rok, co jsme tu seděli a brblali, že je eRecept bez lékového záznamu – eRecept byl tehdejší zlo, hlavní cíl byl lékový záznam. Teď jsem z toho, co slyším, lehce zmaten,“ komentuje současnou situaci Válek.

[/mn_protected]

Michaela Koubová