Novela zákona č. 48/1997, o veřejném zdravotním pojištění, která řeší úhrady zdravotnických pomůcek, je blízko finále. Sněmovna návrh podstoupila Senátu a ten jej musí projednat do 18. listopadu. Senátní tisk č. 341 posoudí příští týden 6. listopadu Výbor pro zdravotnictví a sociální politiku. Pokud má být zákon účinný od 1. ledna 2019, nesmí se v Senátu zadrhnout. V opačném případě hrozí, že by pacienti od začátku příštího roku dopláceli na své pomůcky 25 procent ceny (důvod vysvětlen blíže například zde). Zdravotnický deník se na průchodnost návrhu zeptal zpravodaje tisku 341 profesora Jana Žaloudíka.
Jak obecně hodnotíte tuto novelu? Má vaši podporu?
Novelu zákona 48/1997 týkající se zdravotnických prostředků hodnotím vysoce kladně. Moji osobní a srdeční podporu má také proto, že jsem byl jedním ze skupiny senátorů, kteří v lednu 2016 podali stížnost k Ústavnímu soudu na dosud platnou a podle našeho názoru nesprávnou legislativní úpravu. Tím se problém zvýraznil a otevřela cesta ke změně. Ústavní soud už v květnu 2017 vynesl verdikt, že zákon má být do konce roku 2018 napraven. Což by se tedy teď mohlo vyplnit. Jako projev harmonizace přání pacientů, poskytovatelů péče, plátců, dodavatelů i Ústavního soudu. Plyne z toho ponaučení, že v žádné situaci není beznaděje třeba, umdlévat se nemá a dokonce i senátoři mohou být prospěšní. Když to dobře dopadne, bude to takový hezký pozitivní příběh do dějepisu české zákonotvorby v kapitole nazvané: Co jsme si, to jsme si.
Jaké jste zaznamenal ohlasy ze strany odborné veřejnosti?
Kupodivu jsem zaznamenal písemné ohlasy jenom pozitivní. Jak z pacientských organizací, tak z Všeobecné zdravotní pojišťovny, tak ze Svazu zdravotních pojišťoven, tak i z České lékařské společnosti. Až mě ten náhlý vznik jednotné národní fronty ve zpravidla haštěřivé národní realitě zaskočil. Tož máme aspoň kamínek pro výstavbu chrámu svornosti a rozumu.
Sněmovna návrh schválila prakticky jednomyslně. Jaký průběh schválení očekáváte v senátu?
Moudrá sněmovna návrh schválila ve znění celkem třicítky pozměňovacích návrhů, 168 ze 169 poslanců hlasovalo pro návrh zákona, proti nebyl nikdo. Nechválím dne před večerem, ale senátoři by neměli být méně moudří a méně jednotní, jde-li o zdokonalování řádu a páchání dobra.
Neobáváte se rizik spojených s případným vrácením novely do sněmovny, pokud by senátoři přijali nějaké pozměňující návrhy? Nehrozí, že se vše nestihne do konce roku a pacienti budou doplácet na poukazy 25 % ze své kapsy?
Nebojím, pouze před úsvitem lehce obávám, pamětliv výroku herce Miroslava Donutila „furt ve střehu“. I v Osvobozeném divadle se totiž zpívalo: „Nikdy nic nikdo nemá míti za definitivní, neboť nikdo neví, co se může státi“. Aby se nestalo, od toho je v Senátu právě našich 81 moudrých senátorů a ještě násobně více rozumu. Ani senátoři zajisté nechtějí občanům přitížit novými berněmi, tedy doplácením poukazů nad navyklý stav. A zajisté vítají i větší pořádek v kategorizaci, procesování a úhradách zdravotnických prostředků. Nepochybně uvítají čilou práci exekutivy na návrhu, o níž jsem se už s předstihem informoval na senátním semináři letos na jaře. Přijde vhod i soulad se stanoviskem dolněkomorních zastupitelů. Může se vyskytnout námitka toho či onoho puristy, že něco má znít lépe nebo cizelovaněji. K dokonalosti zákonotvorby však trvale teprve spějeme. Tato novela velmi komplexního zákona 48 z roku 1997 je totiž třiaosmdesátou a život zajisté přinese i prospěšné novely další.
-cik-
