V rámci dalších kroků elektronizace zdravotnictví (eHealth) by se mohla elektronizovat i zdravotnická dokumentace. Vedení takové dokumentace by ovšem nebylo pro lékaře povinné. Recepty by tak zůstaly jedinou platformou, kterou musí lékaři vyplňovat pouze elektronicky. Všechny elektronické služby ve zdravotnictví, které jsou dosud známé, tedy e-preskripce, e-PACS a telemedicína, by ale chtěl resort zdravotnictví sjednotit, proto připravuje zákon o elektronickém zdravotnictví. Ten by měl platit od poloviny roku 2020. Ministr Adam Vojtěch očekává, že nová služba e-dokumentace bude pro lékaře výhodná a že ji tak budou chtít sami provozovat. Ubylo by jim totiž papírování a pacienti by díky ní mohli nahlížet do dokumentace na základě osobního identifikačního čísla a vyloučeny by pro ně nebyly ani další výhody, například objednávková služba.
O elektronickém zdravotnictví se hovoří již delší dobu. Jeho součástí jsou letos v lednu zavedené elektronické recepty, které ale u mnoha lékařů vyvolaly nelibost a to hlavně proto, že systém centrálně eviduje všechny předepsané léky. Kvůli protestům prozatím státní správa nepokutovala ty lékaře, kteří se do eReceptu nezapojili. Od ledna 2019 se ale již budou muset do systému zapojit všichni lékaři, výjimku budou mít jen tehdy, když například u nich v ordinaci dojde k výpadku elektřiny nebo internetu, nebo jsou na návštěvní službě.
Teď se ministerstvo v rámci projektu eHealth pouští do další služby, která má přinést výhody jak pro lékaře, tak i pro pacienty. V rámci záměru zákona o elektronickém zdravotnictví, který by měl do konce roku doputovat vládě na stůl, se totiž počítá s elektronickou zdravotnickou dokumentací. O co jde? Lékaři by mohli dokumentaci vést elektronicky v systému, který jim umožní sdílet fakta o nemoci jejich klientů s jinými lékaři, ale zároveň s tím budou moci i pacienti nahlížet do své „složky“. Elektronická dokumentace přitom bude rovnocenná s listinnou.
„Všechna práva, která má pacient dnes, bude mít zachována i v tomto prostředí,“ uvedl ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek. Pacient se podle něj v rámci služby o elektronickém zdravotnictví bude moci identifikovat podobně jako v případě e-bankovnictví, tedy dostane kartičku s identifikačními údaji a poté bude moci v systému získávat data jako je výpis ze svých návštěv lékaře nebo zprávy o návštěvě preventivních prohlídek, bude mít přehled o laboratorních vyšetřeních, anebo získá mapu dostupnosti péče či se bude moci zapojit do objednávkového systému.
„Mapu dostupnosti péče dnes samozřejmě už jednotlivé nemocnice či ordinace mají, ale nám jde o skutečnou dostupnost jako jsou volné lůžkové kapacity, čekací lhůty na určité typy vyšetření, a to je věc, kterou by portál elektronického zdravotnictví mohl realizovat relativně rychle,“ poznamenal Dušek.
Rozsah sdílení informací bude v rukou pacienta. Veškeré služby budou pro něj dobrovolné, a bude záležet jen na něm, zda dá, nebo nedá souhlas k tomu, aby měl někdo jiný mandát k přístupu k službám elektronického zdravotnictví, které se bude vztahovat k jeho jménu, stejně tak rozhodne o vedení osobního zdravotního záznamu u certifikovaného poskytovatele.
Pacienti ke svým záznamům budou moci přistupovat i s pomocí elektronického občanského průkazu. „V současné době jsou zdravotní záznamy a další informace nejčastěji roztroušeny v rámci řetězce poskytovatelů zdravotní péče a pacient/občan nemá zajištěn konsolidovaný přístup ke své zdravotnické dokumentaci. Realizace zabezpečeného a zároveň jednoduchého přístupu k závazné zdravotní dokumentaci umožní zásadní posun v aktivní roli pacienta a jeho interakci se zdravotnictvím,“ stojí k tomu v materiálu ministerstva zdravotnictví „Cíle projektů eHealth v České republice“.
„Nyní takový centrální zabezpečený systém nemáme a proto ani nemáme centralizované elektronické zdravotnictví,“ podotkl Dušek.
Lékařům to má práci ulehčit
„Musíme to pro lékaře vytvořit tak, aby to pro ně bylo zajímavé a ulehčilo jim to práci. Lékaři si stěžují na to, že je administrativa zatěžuje, že se kvůli ní nevěnují pacientům a tyto nástroje v rámci zákona o eHealth jim mají práci ulehčit,“ navázal na něj ministr Adam Vojtěch. Podle něj jde především o to, aby se daly vzájemně sladit nekoordinované aktivity státu, samosprávy, komerčního sektoru, zdravotních pojišťoven a poskytovatelů zdravotních služeb. Zákon, který ministerstvo připravuje, bude nejen upravovat pravidla elektronického zdravotnictví, ale vůbec poprvé se pokouší o definici zdravotnické dokumentace.
Poskytovatel v rámci zdravotních služeb sice nebude povinně nucen převést svá data do e-dokumentace, ale pokud se tak rozhodne, bude muset dodržovat všechna zákonem nastavená pravidla.
Proti záměrům ministerstva se ale bouří Česká lékařská komora. Její zástupci tak například minulý měsíc na semináři v Senátu upozornili, že pro některé pacienty je nepřijatelné, aby o nich byly elektronicky evidovány citlivé zdravotní údaje. Mohou prý kvůli tomu odmítnout léčbu. Ministerstvo ovšem namítá, že pokud je péče hrazená z veřejného zdravotního pojištění, tak zdravotní pojišťovny už v současné době citlivá data o pacientech mají a ti ani nyní nemají možnost lékařům zakázat vést o nich dokumentaci.
Ministerstvo chce mít v příštím roce zpracované paragrafované znění zákona tak, aby norma mohla nabýt účinnosti od poloviny roku 2020. Záměr přitom nepočítá s centrálním skladováním obsahu zdravotní dokumentace podobně, jako je tomu například u elektronických receptů na léky. Bude existovat záznam o hospitalizaci či vyšetření s místem, datem a uvedením poskytovatele zdravotní péče, její obsah ale nebude nikde přístupný.
Nikdo nebude moci „lustrovat“ pacienty
„Nebude centrální sklad dat, v němž by někdo mohl jezdit myší a lustrovat tam pacienty, ale budou zachovány všechny běžné procesy zdravotnictví tak, jak je dnes známe. Když dnes praktický lékař sdílí všechny výsledky vyšetření jednotlivého pacienta s nemocnicí, tak je bude v tomto elektronickém prostoru sdílet dál podobně jako je tomu dnes. Takže v tomto smyslu to zůstane zachováno,“ vysvětlil dále Dušek s tím, že bude evidováno jen nutné minimum dat. Navíc v přístupu do systému bude nutná garantovaná elektronická identita, budou jasná pravidla ohledně aktualizací dat a sdílení. Rozhodně tak nebude moci do systému vstoupit někdo zvenčí.
Dnes již kromě e-preskripce (systém pro elektronické předepisování léků) funguje i forma eZpráva, tedy zabezpečené mailové sdílení informací mezi lékaři, telemedicína (dálkový přenos lékařských informací jako je tlak a tep od pacienta k doktorovi prostřednictvím telekomunikačních a informačních technologií) a e-PACS, kde jde o sdílení zobrazovací dokumentace, ale to jsou podle ministra Adama Vojtěcha stále všechno projekty dílčí, jednotná pravidla k nim stále schází.
„My ale chceme sdílet data obecně, nejenom o lécích, ale i o vyšetřeních a laboratorních testech a jejich výsledcích, což jsou informace, které jsou důležité pro to, aby péče o pacienta byla kvalitní a bezpečná,“ dodal k záměrům elektronizace zdravotnictví Vojtěch.
Podle vládního zmocněnce pro IT a digitalizaci Vladimíra Dzurilly budou prvky e-zdravotnictví v budoucnu zajímavé pro pacienty podobně, jako je dnes například elektronické bankovnictví, které využívají lidé mnohem více, než chodí do banky.
„Jak vychází z programového prohlášení, digitalizace se stala jednou z priorit této vlády, v říjnu byla schválena koncepce Digitální Česko a právě digitalizace zdravotnictví přesahuje přes všechny pilíře této koncepce. V rámci koncepce Digitální Česko se nám eHealth velmi líbí a chceme, aby služby vznikaly koordinovaně,“ doplnil Dzurilla.
Olga Böhmová
