Zveřejňování cen léčivých přípravků dodávaných do nemocnic, které požaduje po přímo řízených organizacích ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO), má přispět k vyšší transparentnosti nakládání s veřejnými finančními prostředky. Farmaceutické firmy ovšem tvrdí, že je tak porušováno obchodní tajemství a že dosud poskytovaly českému zdravotnictví defacto slevy. Nyní prý hrozí, že výrobci buď zdraží léky tak, aby si nekazily ceny na evropských trzích, nebo některé přípravky z Česka zcela stáhnou. Jak hodlá řešit rozpor mezi transparentností nemocnic a dostupností léčiv se Zdravotnický deník zeptal přímo ministra Vojtěcha.
Považujete hrozby farma firem za reálné? Jak by se mělo Česko těmto hrozbám bránit?
Určitě se jedná o riziko, které nemůžeme podcenit. Proto nyní jednáme a chceme najít optimální řešení, které splní náš cíl, tedy aby MZ a další instituce ve zdravotnictví měly přehled o reálných cenách léčiv na českém trhu, a přitom to bylo méně rizikové z hlediska dopadů na systém veřejného zdravotního pojištění a dostupnosti léčiv pro české pacienty. Diskutujeme tedy také, kde je hranice obchodního tajemství při zveřejňování v Registru smluv, a jaké povinnosti jsou právními předpisy ukládány našim přímo řízeným organizacím. Finální cíl naší snahy je stále stejný – aby ministerstvo disponovalo všemi údaji bez ohledu na to, jestli o obchodní tajemství jde či nejde.
Připouštíte, že by v některých případech měl zájem na dostupností léků pro české pacienty převážit nad zájmem státu na transparentnosti hospodaření státních nemocnic? Jaké typy léků by mohly být v nějakém odlišném (a jakém) režimu ve vztahu ke zveřejňování cen tak, aby u nich firmy nenaplnily své výhrůžky?
Samozřejmě, zájem pacientů je vždy priorita číslo jedna. Proto hledáme kompromis a jeho podmínkou je, že zveřejňování cen nebude znamenat negativní dopad na pacienty, tedy například formou nedostupnosti léčiv. Nejednáme o konkrétních lécích, řešíme tento problém systémově. Hovoříme o tom, aby i v případech, kdy se jedná o obchodní tajemství a nemocnice tyto ceny zveřejnit nemůže, firmy a nemocnice tyto ceny reportovaly ministerstvu a ministerstvo o nich mělo přehled. Myslím si, že transparentnost směrem k ministerstvu, jako zřizovatele přímo řízených nemocnic, je zcela legitimní požadavek. Nyní pouze reagujeme na nálezy NKÚ a neumíme nemocnice v tomto směru ani účinně kontrolovat, natož efektivně řídit. To chci změnit.
Probíhají nějaká jednání s farma průmyslem o řešení situace? Čeho byste chtěl v této kauze dosáhnout do konce října? Jaký by pak měl být další postup?
Ano, jednáme s Asociací inovativního farmaceutického průmyslu. Cílem je vyjasnit si hranici obchodního tajemstvím při zveřejňování v registru smluv a podepsat memorandum, které zaručí, že ministerstvo bude mít v každém případě přehled o jednotkových cenách léků, za které nemocnice nakupují. K podstatným informacím by měl mít přístup také Státní ústav pro kontrolu léčiv jako regulátor a zdravotní pojišťovny jakožto plátci.
Bude a případně jak změněn Váš příkaz, týkající zveřejňování cen?
V dopise, který jsem adresoval ředitelům přímo řízených informací, je jednoznačně uvedeno, že se musí dodržovat všechny právní předpisy. A také jsem na ředitele apeloval, že pokud by měli podezření, že by zveřejňování cen za jednotlivé balení léků mělo mít negativní dopady na hospodaření přímo řízené nemocnice, mají o tom neprodleně informovat ministerstvo. Od žádné nemocnice jsem ale takovouto oficiální informaci nedostal. Je přitom na každém řediteli zvlášť, pokud má takovou smlouvu uzavřenou a jsou tam nějaká rizika, aby je vyhodnotil. Můj pokyn tedy stále platí, stále totiž platí účel, který mě k tomu vedl. To, co řešíme nyní, tedy není ustoupení od požadavku, aby MZ znalo všechny reálné ceny léčiv dodávaných do našich nemocnic, ale jsme ochotni jednat o tom, že tím správným zdrojem informací nemusí být jen Registr smluv, ale třeba i nějaký neveřejný registr, kam budeme mít plný přístup.
Tomáš Cikrt
Doporučujeme také vtipnou glosu na toto téma od prof. Jana Žaloudíka.
