Ministerstvo zdravotnictví zpracovalo návrh vyhlášky, kterou se od 1. ledna 2019 mění seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami,, kdy se některé výkony ruší, zařazují se nové výkony nebo aktualizují se ty stávající. Foto: Torange.biz

Vyhláška změní seznam zdravotních výkonů. Přibylo 25 nových

Jako každoročně touto dobou přistupuje Ministerstvo zdravotnictví k novelizaci vyhlášky specifikující seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami ve smyslu zákona o veřejném zdravotním pojištění. V rámci aktualizace tohoto seznamu se doplňují a upravují některé zdravotní výkony, vypouštějí se vybrané obsoletní zdravotní výkony a naopak se v souvislosti s rozvojem medicínských oborů zařazují zdravotní výkony nové. Návrh vyhlášky je určen k projednání v meziresortním připomínkovém řízení.

 

Vyhláškou jsou také odstraněny některé nepřesnosti ve formulacích a to například v popisech výkonů, které mohly způsobovat nejasný výklad. „Vzhledem k vzájemné provázanosti tohoto návrhu s úhradovou vyhláškou pro rok 2019 se navrhuje, aby vyhláška nabyla účinnosti ve stejný den jako úhradová vyhláška pro rok 2019, tj. dne 1. ledna 2019,“ uvedlo ministerstvo zdravotnictví (MZ) s tím, že se tímto mění vyhláška č. 134/1998 Sb. k příslušnému seznamu zdravotních výkonů s bodovými hodnotami. Celkově návrh obsahuje zařazení či aktualizaci 103 zdravotních výkonů a jeden zdravotní výkon je navržen ke zrušení.

V seznamu přibylo 25 nových výkonů 

Nové zdravotní výkony se týkají těchto oblastí: všeobecného praktického lékařství, výkonu přepravy, praktického lékařství pro děti a dorost, vnitřního lékařství, diabetologie, nefrologie, neonatologie, psychiatrie, neurologie, ortopedie, plastické chirurgie, otorinolaryngologie, foniatrie, klinické biochemie, laboratoře lékařské genetiky, laboratoře hematologické, psychiatrických sester a univerzálních mezioborových výkonů.

Řada výkonů je pouze signálních, případně se u nich neočekává finanční dopad nebo se jedná o výkony při hospitalizaci. Pouze 14 výkonů má očekávané finanční dopady a to v celkové výši 182 milionů korun. Největší dopady mají nové výkony zavedení katetru a otoskopie.

Nové výkony všeobecného praktického lékařství:

Tady se zařazují tří nové výkony, které souvisí s některými zásadními změnami v organizaci zdravotní péče a souvisí úzce s připravovanou koncepcí změn primární péče. Konkrétně se jedná o výkony pro podporu „Standardu při poskytování a vykazování výkonů screeningu nádorů kolorekta v České republice“.

Základním požadavkem byl přechod z kvalitativního testování hemoglobinu ve stolici na kvantitativní testování a změnu jednotek. Druhým požadavkem pak bylo rozdělení screeningového výkonu na dvě části: klinickou (pre a post analytickou fázi), která v sobě zahrne management screeningového testování a část analytickou. Ta zahrnuje pouze samotný kvantitativní test na odpovídajícím POCT či laboratorním přístroji. Tento výkon by byl nově sdílen kromě praktických lékařů a gynekologů také klinickými biochemiky.

Z dosavadních používaných výkonů 15120 a 15121 se stanou pouze výkony signální, které označí skutečnost, zda výsledek testu na okultní krvácení byl pozitivní či negativní.

Nové výkony praktického lékařství pro děti a dorost:

Jde tady především o sledování novorozenecké žloutenky v ordinaci PLDD metodou transkutánní bilirubinometrie. Transkutánní bilirubinometrie je nástrojem k monitorování a včasné diagnostiky novorozenecké žloutenky, která se vztahuje ke koncentraci sérového bilirubinu, může být okamžitě a neinvazivně změřena přiložením detektoru přístroje na pokožku novorozence. Jedná se o šetrnou, rychlou a neinvazivní metodu, která novorozence nezatěžuje. Výhodou metody je navíc možnost využití i v rámci návštěvy novorozence.

Odhadovaný počet vyšetření za rok: průměrná ordinace s padesáti novorozenci ročně: monitorace cca u deseti procent tj. cca pět dětí cca pět měření = 25 měření/rok.

„Stále častěji se v ordinaci PLDD setkáváme s novorozenci po ambulantních porodech, předčasně propuštěnými do domácí péče nebo s novorozenci po domácích porodech. Další skupinou jsou děti předčasně narozené, jejichž počet se stále zvyšuje. Fyziologickou hyperbilirubinemii, která se objevuje kolem třetího dne života a odeznívá do konce prvního týdne, je třeba vždy odlišit od patologické. Stejně tak není neobvyklé propuštění novorozence těsně po fototerapii, u něhož na základě některých jevů může dojít k opětovnému vzestupu hladiny bilirubinu vyžadující opakování léčby,“ popisuje zde ministerstvo.

Další nový výkon se týká otoskopického vyšetření. „Otoskopické vyšetření v ordinaci praktického lékaře je nezbytnou součástí diferenciální diagnostiky horečnatých stavů a bolestí ucha zejména u dětí – odlišení zánětu zevního zvukovodu a cizího tělesa ve zvukovodu. Zavedení výkonu zajistí zvýšení dostupnosti otoskopického vyšetření pro pacienta,“ zdůrazňuje k tomu Ministerstvo zdravotnictví.

Výhodou vyšetření je okamžitá racionalizace terapie antibiotiky a možnost cílené léčby s ohledem na nejčastější původce otitid. Jde o nástroj účelné farmakoterapie, který slouží k omezení neúčelné ATB terapie, omezení nárůstu rezistence na ATB, zkrácení doby určení diagnózy a racionalizaci nákladů, jelikož při stanovení dg. otitidy v primární péči v řadě případů již není nutné další vyšetření specialistou. Předpokládaná průměrná frekvence je jedno vyšetření za den a ordinaci PLDD.

Nové výkony týkající se diabetologie:

Jedná se o zařazení nového výkonu v odbornosti diabetologie, který využívá speciální senzor a přístroj pro kontinuální monitoraci s funkcí alarmů a vyhodnocuje monitorace k optimalizaci režimu a inzulínové terapie. Výkon se provádí při prvotní indikaci trvalé kontinuální monitorace a dále při každé kontrole pacienta s kontinuální monitorací.

Výkon byl schválen v roce 2014. Ministerstvo ale tento výkon zařazuje až nyní, protože bylo nutné objasnit, jakým způsobem bude hrazen senzor s ohledem na podmínky, které jsou stanoveny zákonem č. 48/1997 Sb. Senzor není kalkulován v přímé úhradě zdravotního výkonu, a tudíž bude hrazen na poukaz.

Další nový výkon má zajistit skupinovou edukaci diabetiků, která je součástí diabetologické péče podle Doporučených postupů České diabetologické společnosti ČLS JEP i podle Národního diabetologického programu. Tento výkon není dosud v seznamu zdravotních výkonů zařazen. Navazuje na první individuální fázi edukace po zjištění diabetu a umožňuje komplexní edukaci zaměřenou především na selfmonitoring, samostatné zvládání diabetu a režimových opatření, na prevenci jeho akutních i pozdních komplikací.

Nové výkony v oblasti otorinolaryngologie:

Cílem screeningu sluchu u dětí ve věku pěti let (dále jen „dětský screening sluchu – DS sluchu“) je záchyt získané poruchy sluchu (vzácně poruchy sluchu vrozené s pozdním nástupem) u dětí před zahájením školní docházky a zajištění následné péče tak, aby se zamezilo opoždění vývoje komunikačních schopností a školních dovedností dětí.

Zhruba deset až dvacet procent trvalých poruch sluchu u dětí se objeví až v době po provedení novorozeneckého screeningu (NS). K provádění DS sluchu se použije vyšetření tónovou audiometrií na ORL nebo foniatrickém pracovišti. Principem metody je určení sluchového prahu pro vzdušné a kostní vedení. Výsledkem vyšetření DS sluchu je: normální sluch nebo nedoslýchavost.

Druhý výkon se týká videokymografického vyšetření kmitavého pohybu hlasivek. V posledních desetiletích byly vyvinuty nové endoskopické nástroje, které umožňují lepší zobrazení a diagnostiku epiteliálních patologií, zejména nádorové etiologie ve vnitřních orgánech. Videokymografické vyšetření je diagnostická metoda k vyšetření kmitavého pohybu hlasivek. Tento kmitavý pohyb zaznamenává vysokofrekvenční kamera (až 7200 snímků za sekundu). Vyšetření je schopno jednoduchým způsobem diagnostikovat poruchu kmitání hlasivek a včasnou diagnostiku nádorových lézí hlasivek. Vyšetření může být prováděno jen na pracovišti vybaveném speciální VKG technikou a lékařem k vyšetření vyškoleným. Odhadovaný počet výkonů je dva tisíce za rok.

Třetí výkon připadá na endoskopii s úzkopásmovým zobrazením v ORL. Endoskopie s úzkopásmovým zobrazením je nová videoendoskopická technika k diagnostice novotvořeného cévního zásobení nádorů. Technika využívá osvětlení tkání filtrovaným světlem nebo osvětlením tkání světlem bílým s následným počítačovým zpracováním obrazu (dle technologie výrobce). Výkon je prováděn na pracovištích vybavených výše uvedenou specializovanou technikou, lékařem vyškoleným v diagnostice endoskopie s úzkopásmovým zobrazením. Není součástí běžných ORL ambulancí ani běžných ORL lůžkových oddělení. Výkon se používá u osob s podezřením na nádorové onemocnění na sliznicích aerodigestivního traktu.

Podle statistických údajů je v ČR v roce 2014 – 1104 nových případů nádorových onemocnění hlavy a krku. Z toho připadá každoročně asi 360 nových onemocnění rakovinou hrtanu, které se tato vyšetřovací technika týká. Výkon tedy může být prováděn v ČR v řádu jednotek tisíců 1-3 000 výkonů za rok.

Nové výkony v oblasti oftalmologie:

V případě optické koherenční tomografie v oftalmologii jde o nekontaktní diagnostické vyšetření, které umožňuje přesně rozlišovat jednotlivé vrstvy sítnice, detekovat patologické poruchy a měřit tloušťku a objem centrálních částí sítnice. Centrová terapie pomocí anti-VEGF preparátů (Lucentis, Eylea) je v ČR určena pro přesně definované a schválené diagnózy: neovaskulární (vlhká) forma věkem podmíněné makulární degenerace, poruchy zraku způsobené makulárním edémem v důsledku okluze retinální žíly, větve retinální žíly nebo centrální retinální žíly, poruchy zraku v důsledku diabetického makulárního edému, či v důsledku myopické chorioideální neovaskularizace a zánět zadního segmentu oka, který se projevuje jako neinfekční uveitida.

Tento nový výkon významně přispěje ke zvýšení míry záchytu a ke zpřesnění diagnostiky celého spektra patologií sítnice (věkem podmíněná makulární degenerace, diabetický makulární edém, retinální venózní okluze, myopická chorioideální neovaskularizace, zánět zadního segmentu oka v rámci neinfekční uveitidy).

„Vyšetření napomáhá při rozhodování o indikaci léčby a při rozhodování o nutnosti opakování léčby, dále umožňuje přesné sledování výsledků léčby. Zpřesnění diagnostiky vede k účelnému vynakládání finančních prostředků na léčbu, což vede ve výsledku ke zlevnění celého léčebného procesu,“ vysvětluje ministerstvo.

V současné době je aplikováno ročně asi 30 tisíc intravitreálních aplikací anti-VEGF preparátů a nitroočních steroidů. OCT vyšetření by mělo být hrazeno v souvislosti s každou aplikací, která je hrazena z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Předpokládá se tedy 30 tisíc vyšetření ročně.

Nové výkony v oblasti vnitřního lékařství:

V současné době jsou jako žilní vstupy zaváděny periferní kanyly, midline katetry, netunelizované centrální žilní katetry, tunelizované centrální žilní katétry s nebo bez manžety, portové systémy a  periferně zaváděné centrální žilní katétry – PICC. Každý z uvedených přístupů má své přednosti a nevýhody.

PICC patří v současné době ve světě k rutinně používaným cévním vstupům a představuje pro mnoho nemocných optimální cévní přístup. Je spojen s významně menším rizikem komplikací při zavádění ve srovnání s centrálním žilním katétrem nebo žilním portem. Je indikován jak u řady hospitalizovaných, tak u ambulantních nemocných. Periferně zavedený centrální žilní katétr je dle současných expertů považován za indikovaný u onkologických nemocných, kdy je podávaná chemoterapie jako alternativa zavedení intravenózního portu a u domácí nebo dlouhodobé parenterální výživy trvající řádově několik měsíců. Je možné jej totiž používat po dobu dvanácti měsíců.

„Při správné medikaci je nejenom vhodněji než alternativní žilní vstupy v daných indikacích, ale je i ekonomicky výhodnější,“ vysvětluje MZ s tím, že zavedení PICC při dodržení správné indikace bude nepochybně spojeno s ekonomickou úsporou.

Nový výkon v odbornosti nefrologie:

Výkon zajišťuje vysoký standard léčby, tj. vzdálenou kontrolu zdravotního stavu, probíhající léčby a předcházení komplikací u chronicky léčeného pacienta s renálním selháním, i když je pacient léčen ve vlastním sociálním prostředí. V současné době neexistuje srovnatelný způsob monitorace pacienta. V případě komplikací musí navštívit zdravotnické zařízení či být hospitalizován. Využívání výkonu zabraňuje výskytu nežádoucích účinků, zvyšuje compliance pacienta k léčbě a snižuje morbiditu nemocných. Odhadovaný počet je 290 pacientů za týden.

Nové výkony v odbornosti neonatologie:

Jde především o vytvoření nového výkonu celotělová hypotermie u novorozenců jako léčebné metody po prodělané perinatální asfyxii a screening vrozené katarakty.

Celosvětové studie prokázaly významný vliv hypotermie na snížení neurologických následků u donošených novorozenců po prodělané asfyxii. Jako léčebný postup je hypotermie uvedena i v doporučených postupech kardiopulmonální resuscitace novorozence 2015. Novorozenci jsou jedinou věkovou skupinou, u které byl uvedený efekt prokázán. Incidence perinatální asfyxie je 0,2 – 0,4 procenta. Z toho vyplývá celkový počet 200 až 400 novorozenců za rok. Reálný odhad počtu novorozenců vyžadujících řízenou hypotermii je přibližně 70 až 80 za rok.

Screeningem vrozené katarakty se rozumí prosvícení zornic (vybavení červeného reflexu sítnice) do čtyř týdnů života novorozence za účelem včasného odhalení vrozeného zákalu oční čočky, případně i jiné vývojové anomálie oka. Provádí se již od roku 2005. Dosud však pro něj nebyl vytvořen samostatný výkon, který se jeví jako nutný i z důvodů kontroly kvality poskytované péče a ze statistických důvodů. Tento typ zákalu je diagnostikován hned nebo časně po porodu. Postihuje cca jedno dítě na pět tisíc živě narozených. Celkový počet dětí, kterým vyšetření zachrání či podstatně zlepší zrakové funkce je při sto tisících porodů v ČR přibližně dvacet za rok.

Nové výkony v odbornosti psychiatrie ve veřejném zájmu:

Návrh výkonu vyplývá z potřeby společné interpretace psychiatrického a neurologického vyšetření pacienta neurologem a psychiatrem ve stejný den, s potřebou stanovit společný (mezioborový) diagnostický nebo léčebný postup. Obory neurologie a psychiatrie jsou úzce provázány, což se projevuje u řady onemocnění, která mají svá specifické neurologické a psychické projevy. Jde především o skupinu neurodegenerativních a autoimunitních chorob. Společným jmenovatelem této skupiny je progresivní průběh, obtížná terapie a nutnost komplexního přístupu k léčbě. Mezi tyto pacienty patří například uvedené skupiny:

Pacienti trpící primárně neurologickými poruchami s příznaky nebo rizikem psychických poruch. Sem se řadí Parkinsonova nemoc a parkinsonské syndromy (multisystémová atrofie, progresivní supranukleární obrna ap.), dystonické syndromy, esenciální třes, spastické syndromy (chronické stádium cévních mozkových příhod), pacienti s poškozením centrálního motoneuronu jiné etiologie – traumata mozku a míchy, amyotrofická laterální skleróza a familiární spastické paraplegie), tikové poruchy, Huntingtonova nemoc, Wilsonova nemoc, spinocerebellární degenerace, funkční poruchy, roztroušená skleróza, autoimunitní encefalitidy, záchvatová onemocnění, bolesti hlavy, poruchy spánku a další. Pacienti primárně trpící psychickými poruchami s výskytem neurologických symptomů. Sem řadíme demence (Alzheimerova nemoc, frontotemporální lobární degenerace, demence s Lewyho tělísky, geneticky podmíněná…

Celý článek si můžete přečíst v MEDIA NETWORK MAGAZÍNU.
Přístupný je pro předplatitele.

Jste-li předplatitel, přihlásit se můžete zde.Přihlásit

Chcete-li se stát předplatitelem, jděte zde.Předplatit

Celý článek si můžete přečíst v MEDIA NETWORK MAGAZÍNU.
Přístupný je pro předplatitele.

Jste-li předplatitel, přihlásit se můžete zde.Přihlásit

Chcete-li se stát předplatitelem, jděte zde.Předplatit