Klíčovým slibem prezidenta USA Donalda Trumpa v předvolební kampani bylo snížení cen léků. Opakovaně obviňoval farmaceutické firmy, že si dělají, co chtějí. Na konci května zase přišel s prohlášením, že výrobci léků během dvou týdnů oznámí masivní dobrovolné osekání cen, ale nakonec k ničemu takovému nedošlo. Agentura Associated Press (AP) analyzovala ceny značkových léků na předpis a zjistila, že byznys výrobců léků jede dál v obvyklých kolejích, totiž že významně častěji ceny šponují nahoru, než by je snižovali. Nárůst alespoň není už tak strmý, jako v minulých letech.
Během prvních sedmi měsíců roku bylo na jedno snížení 96 navýšení cen, zjistila AP. Ministr zdravotnictví Alex Azar, který je ve vládě za snižování cen léků zodpovědný, v nedávném rozhovoru připustil, že si vyžádá nějaký čas, než začnou ceny léků klesat. Situace na trhu je prý složitá a vybízí výrobce léků ke zvyšování cen, protože to přináší jim i prostředníkům větší zisky. „U farmaceutických firem nepočítám s tím, že by altruisticky snižovaly své ceny,“ uvedl Azar, jenž sám dříve působil jako šéf americké pobočky Eli Lilly v době, kdy tato firma dramaticky zvyšovala cenu svých insulinových přípravků.
Rozbitá cenotvorba
Agentura AP analyzovala seznam 26 176 změn v cenách značkových léků na předpis, k nimž došlo v letech 2015 až 2018, a to s využitím dat od analytické firmy Elsevier. AP se v každém roce zaměřila na prvních 7 měsíců z důvodu sezónnosti cenových změn a aby bylo porovnání mezi jednotlivými roky smysluplné. Data zahrnovala více než 97 procent změn v cenách během těchto časových úseků a to i u různých dávek a lékových forem jako jsou tablety, roztoky, injekce. Tři procenta případů nebyla analyzována, protože nebylo možné porovnávat ceny s předchozím obdobím, nebo se jednalo o zcela nový přípravek na trhu.
Agentura sice nalezla méně případů navyšování cen od ledna do července tohoto roku v porovnání se stejným obdobím roku minulého, ale přesto je zřejmé, že firmy stále ženou ceny nahoru častěji, než by je snižovaly. Konkrétně letos ve 4 412 případech cenu navýšily a pouze ve 46 snížily, což je poměr 96:1. V červnu a červenci, tedy bezprostředně po Trumpově prohlášení, že firmy během dvou týdnů masivně osekají ceny, došlo k 395 zvýšením a 24 snížením cen.
AP se letos v létě dotázala 24 velkých farmaceutických firem, zda se chystají zlevňovat léky. Žádná neřekla, že by to měla v plánu, některé neodpověděly vůbec. Firmy obvykle zdůvodňují zdražování stávajících léků tím, že musí platit drahý a zdlouhavý výzkum nových přípravků, což ale jejich kritici rozporují. Doktor Peter Bach, který vede Centrum zdravotní politiky v Memorial Sloan Kettering Cancer Center v New Yorku, sdělil agentuře AP, že její analýza ukazuje, že tu není žádný velký posun ve snižování cen. „Máme rozbitou cenotvorbu,“ prohlásil. Cenotvorba léků v USA má podle AP daleko do transparentnosti. Výrobci obvykle nasadí vysoké částky v cenících, ale potom vyjednávají rabaty a slevy s prostředníky, jako jsou tzv. „prescription benefit managers“, aby byly jejich přípravky preferovány při úhradách zdravotními pojišťovnami. Většina pacientů nikdy původní ceníky neviděla, přestože rostoucí ceny léků tlačí na zdražování jejich pojistek.
Firmy jsou opatrnější, ale jen přechodně
Expertka společnosti Elsevier na cenotvorbu Kay Morganová míní, že data naznačují, že už jsou firmy při zvyšování cen opatrnější, ale Trumpova kritika je jenom jedním z faktorů. „Každý říká, že by se to mělo stopnout,“ uvedla Morganová. Odkazuje na tlak medií i pacientských organizací, nebo na kongresmany, kteří bojují proti přemrštěným cenám léků a svolávají slyšení na toto téma. Takto se pod palbou kritiky ocitlo zvýšení ceny EpiPenu, pera s adrenalinem, používaným k léčbě těžkých akutních alergických reakcích (psali jsme zde), nebo krok Martina Shkreliho, který zdražil přes noc lék Daraprim o 5 tisíc procent, když cena jedné tablety vyletěla z 13,50 na 750 amerických dolarů (Daraprim se používá již přes 60 let, obsahuje pyrimethamin, tedy látku účinnou proti parazitům. Úřad FDA lék schválil pro léčbu toxoplazmózy, akutní malárie i také pro profylaxi malárie – více jsme o případu psali zde).
“Navyšování se mírní, ale stále ceny neklesají,“ řekl AP profesor farmakoekonomiky Stephen Schondelmeyer, z University of Minnesota, který se zabývá cenami léků a zdravotní politikou. Podle něj se pravidelně opakují období, kdy jsou firmy při zdražování zdrženlivější, zejména kolem voleb a když je toto téma zrovna na přetřesu. Potom se výrobci ke zvyšování cen svých léků zase vrátí.
Největší americká farmaceutická firma Pfizer rozzlobila prezidenta Trumpa, protože od 1. července zvýšila ceny 40 léčivých přípravků a vakcín, celkem více než 100 výrobků, přičemž u některých navýšení překračovalo 9 procent. “Pfizer a další firmy by se měly stydět, že bezdůvodně zvýšily ceny léků,“ tweetoval Trump. Po telefonátu s prezidentem USA vedení firmy ceny vrátilo zpět, nejméně do ledna. Sedm dalších velkých výrobců, zřejmě proto, aby se vyhnuli twitterovému vyčinění od Trumpa, přislíbilo, že ceny už nebudou navyšovat po zbytek roku. Všichni ale zdražovali už v lednu.
Američané Trumpovi nevěří
A co na to říkají Američané? Podle nezávislého průzkumu, provedeného v srpnu u tisícovky respondentů, považuje 77 procent Američanů náklady na léky na předpis za „bezdůvodné“ a pouze méně než jedna čtvrtina souhlasí s tím, jak tento problém řeší Trump. Teď v září veřejné mínění pobouřil případ společnosti Nostrum Laboratoires, generické firmy, která zdražila o 404 procent nitrofurantoin, což je 65 let starý lék proti infekcím močového měchýře (psali jsme zde).
-cik-
