Metody asistované reprodukce jsou pro většinu polských neplodných párů nedostupné. Program, který by umožnil financovat léčbu neplodnosti z veřejných prostředků, v zemi prakticky nefunguje. V loňském roce tak státem hrazenou léčbu v zemi, která má 38 milionů obyvatel, absolvovalo pouze 107 párů. Při jejich léčbě ale nesměly být použity běžné metody a technologie, které se užívají v zahraničí včetně Česka.
V loňském roce nabádalo polské ministerstvo zdravotnictví Poláky k tomu, aby si vzali příklad z králíků, a tak zvýšili porodnost v zemi. Ta je v katolické zemi jedna z nejnižší v rámci celé EU. Na jednu ženu podle údajů z roku 2015 připadalo pouze 1,32 dítěte. Rodit děti by ale měli jen ti Poláci, kteří jsou „přirozeně“ plodní. Pokud mají s početím dítěte problémy, nemohou se spoléhat na pomoc ze strany státu. Program, který umožňoval hradit léčbu neplodných párů, zavedla liberální vláda Donalda Tuska v roce 2013. Před dvěma lety byl však z rozhodnutí konzervativního kabinetu ukončen. Z veřejných peněz jsou hrazeny pouze „morálně přijatelné“ zdravotní úkony, nikoliv však samotné umělé oplodnění.
Zpravodajský týdeník Newsweek Polska zveřejnil zjištění polského Nejvyššího kontrolního úřadu, podle kterých v roce 2017 absolvovalo z veřejných prostředků hrazenou léčbu neplodnosti pouze 107 párů, a na tuto léčbu bylo v loňském roce vynaloženo 46 700 zlotých, tedy zhruba 200 tisíc korun. Podle původních plánů ministerstva zdravotnictví přitom mělo léčbu absolvovat 987 párů, což se však nestalo. Newsweek Polska toto považuje za velké selhání současné vlády, kterou tvoří ministři za silně konzervativní stranu Právo a spravedlnost. Podle dřívějších odhadů týdeníku se neplodnost týká 15 procent polských párů, tedy asi tří milionů obyvatel země.
Asistovaná reprodukce v Polsku vyvolává kontroverze, tvrdil ministr
Vládní program, který umožňoval úhradu léčby neplodnosti, včetně metod asistované reprodukce, skončil po pouhých třech letech fungování v roce 2016. Díky němu pak přišlo na svět asi pět tisíc dětí. „Můžeme se přít, zda je to hodně nebo málo. Jisté je ale jedno: nebýt tohoto programu, tak by se tyto děti nenarodily,“ shrnuje Newsweek Polska. Nicméně program byl zrušen. Tehdejší ministr zdravotnictví Konstanty Radziwiłł za stranu Právo a spravedlnost během svého inauguračního projevu oznámil, že „umělé oplodnění je postup, který vyvolává velké kontroverze a odpor u velké části veřejnosti“. Byl také tím, kdo rozhodl o ukončení programu úhrady léčby neplodnosti, který zahrnoval právě „kontroverzní“ asistovanou reprodukci. Nahradil je pak jiným a výrazně omezenějším Národním prokreačním programem. Podle současných představ ministerstva zdravotnictví bylo pro nyní běžící program léčby neplodnosti vybráno v prvním čtvrtletí roku 2018 celkem 600 párů. Cílem ministerstva je pak dosáhnout u 30 procent z nich úspěchu v podobě potvrzeného těhotenství. To ale nemusí být reálné, protože program nezahrnuje samotnou asistovanou reprodukci.
Hrazená je diagnostika a také chirurgické výkony, včetně hysteroskopie či laparoskopických operací. Jenže v Národním prokreačním programu není zahrnuta samotná asistovaná reprodukce, kdy k oplodnění dojde mimo tělo matky. To, jak připomíná týdeník Newsweek Polska, mimo jiné znamená, že páry, kde například žena trpí endometriózou, což je jedna z nejčastějších příčin neplodnosti u žen, či muž nemá dostatečně kvalitní spermie, už na hrazenou léčbu nedosáhnou. Navíc do programu nemohou být zahrnuty páry, u nichž již byly neplodnost a její příčiny lékařsky diagnostikovány. „Je to asi stejné, jako kdybyste vytvořili program pro léčbu rakoviny a sdělili nemocným, kteří už vědí, že rakovinu mají, že se léčit nemohou,“ popsala situaci Marta Górna, ředitelka organizace Nasz Bocian (Náš čáp), která se zabývá právě problematikou neplodnosti a také adopcí dětí. Podle ní v roce 2015, kdy fungoval vládní program umožňující úhradu léčby neplodnosti bez omezení použitých medicínských úkonů, proběhlo v zemi celkem 26 tisíc cyklů umělého oplodnění, zatímco v roce 2013, kdy program začal fungovat, bylo uskutečněno 13 tisíc cyklů. „Pro mnoho párů jsou náklady spojené s léčbou neplodnosti příliš vysoké, a bez podpory vlády si tuto léčbu nebudou moci dovolit,“ dodala.
Je nepřípustné, aby se věřící podíleli na asistované reprodukci
Nálady ve vládnoucí straně Právo a spravedlnost dokreslují loňské výroky gdaňského radního za tuto stranu. Kazimierz Koralewski ve vysílání rozhlasové stanice Radio Gdańsk prohlásil, že pokud je někdo věřící, nemůže se podílet na asistované reprodukci, a on bude bojovat za to, aby se na tomto špatném konání obyvatelé města nepodíleli. „Jsou páry, které prochází asistovanou reprodukcí podrobeny psychiatrickému vyšetření? Dnes prostě někdo přijde a řekne: „Chci dítě.“ Co když je to ale psychopat?,“ sdělil ve vysílání. Poté, co jeho slova vyvolala silné reakce, omluvil se a tvrdil, že takto chtěl pouze naznačit, že by páry, které volí tyto metody, prošly stejnými postupy ze strany úřadů jako žadatelé o adopci. Nicméně žádný z párů, který se rozhodne přivést na svět dítě „přirozeně“, psychiatrickým a ani psychologickým vyšetřením neprochází.
Právě některé místní samosprávy v Polsku financovaly léčbu neplodnosti, včetně metod asistované reprodukce, svým občanům. Mezi tato města patřil i Gdaňsk. „Rozhodli jsme se obyvatelům města zaplatit to, co vláda PiS (pozn. redakce – strany Právo a spravedlnost) odmítla hradit. Problém neplodnosti v současné době roste a přináší s sebou lidská dramata. Lidé dobře vědí, jak těžké to je, když nemůžete mít děti. My jim chceme dát šanci,“ vysvětlila v loňském vysílání regionální rozhlasové stanice Aleksandra Dulkiewicz, vedoucí týmu, který měl na starosti financování metod asistované reprodukce pro obyvatele města. I když se touto cestou vydalo několik velkých polských měst, v roce 2017 byla přijata nová legislativa, která podle strany Právo a spravedlnost umožňuje „skutečnou podporu veřejného zdravotnictví, a nikoliv vydávání peněz na nesmysly“.
Zásadní vliv na podobu polské legislativy i politický a společenský život v zemi má polská katolická církev, která metody asistované reprodukce odmítá. Potvrzuje to mimo jiné analýza, která letos vyšla v mezinárodním odborném magazínu Journal of Religion and Health. Ta připomíná, že právě katolická církev je tím, kdo v zemi drží velmi konzervativní pravidla fungování společnosti a současně hodnotí metody asistované reprodukce jako něco nemorálního a nepřijatelného. Příkladem jsou slova vlivného biskupa Tadeusze Pieroneka: „Život vzniklý ve zkumavce je výsledkem manipulace, nikoliv dílem přírody. Láska není ke koupi na pultech obchodů… Vývoj nepřirozených metod početí může vést k budoucnosti, kdy si lidé budou pořizovat děti s konkrétními rysy na objednávku. Ty se stanou zrůdami, stejně jako byl Frankenstein,“ prohlásil v roce 2010. Podle něj je naprosto nepřijatelné, aby si lidé „raději koupili dítě, než aby přijali adoptivní“. Výsledkem podobných postojů je pak podle analýzy stav, kdy se Poláci nejen stydí za neplodnost a vnímají ji jako stigma, ale ještě úzkostlivě tají před okolím, pokud jejich dítě přijde na svět pomocí metod asistované reprodukce.
Ludmila Hamplová
