Fakt, že obyvatelé různých krajů čerpají ze zdravotního pojištění na zdravotní péči rozdílné částky, přiměl zástupce krajů a zdravotních pojišťoven ke společnému jednání o strategii zajištění dostupnosti zdravotních služeb. Zatímco totiž Karlovarský a Zlínský region a také Kraj Vysočina jsou na samotném chvostu, tak oproti nim Praha čerpá ze zdravotního pojištění o více než miliardu více. Dalším neřešeným problémem jsou i počty lékařů, které jsou také v jednotlivých krajích rozdílné. Proto by se mělo podle zlínského hejtmana Jiřího Čunka (KDU-ČSL) vzít v úvahu, zda by si čerstvě vystudovaní lékaři neměli přispívat na své studium, když po absolvování fakulty opustí Českou republiku.
„Prezentoval jsem při návštěvě vlády ve Zlínském kraji, že nejvíce peněz ze zdravotního pojištění čerpají občané Prahy. Nejméně občané Karlovarského, Zlínského a Vysočiny. Rozdíly jsou skutečně v miliardách, na úrovni péče v nemocnicích je to pak vidět,“ upozornil po středečním jednání krajů se zdravotními pojišťovnami zlínský hejtman Jiří Čunek, jenž má v Asociaci krajů ČR na starosti zdravotnictví. Proč tomu tak ale je?
„Především proto, že je v Praze ohromná nabídka zdravotních služeb, je tam mnoho fakultních nemocnic – těch je dokonce nadbytek – a pak je tam soustředěno i mnoho lékařů, mnoho ambulancí na počet obyvatel a tím pádem lidé v Praze mají péči blízko a také ji čerpají, zatímco v regionech péče ubývá. Ubývá tam ambulantních lékařů, ubývá praktických lékařů i stomatologů a také regionální nemocnice mají menší platby nežli nemocnice fakultní,“ vysvětlil Čunek.
V platbách na občana a spotřebované péči je to ve zmiňovaných regionech Karlovarského, Zlínského a Vysočiny dokonce o dva tisíce korun méně. „Zlínský kraj má 600 tisíc občanů, a když to vynásobíme krát dva tisíce, tak dojdeme k závěru, že ve Zlínském kraji chybí miliarda a dvě stě miliónů,“ vypočetl k tomu zlínský hejtman.
Když se problematika ještě více zkonkretizuje, tak kupříkladu ve vztahu k léčbě rakoviny, kde se používají drahé léky, anebo dokonce i finančně velmi nákladná biologická léčba, pak například občané Zlínského kraje čerpají pouze 55 procent této péče oproti občanům Prahy, zdůraznil dále Čunek. Tento rozdíl se musí vyrovnat, a proto prý hejtman kvituje, že pojišťovny i samotný ministr zdravotnictví Adam Vojtěch uznali, že se musí tento stav změnit.
„Požádám premiéra a vládu, aby přestaly politické tlaky a politické zasahování do práce zdravotních pojišťoven, které jsou zodpovědné za zajištění místní a časové dostupnosti péče. Protože především pojišťovny jsou ze zákona zodpovědné za to, aby za peníze, které vyberou od nás, občanů, zajistily nejenom kvalitní zdravotní péči, ale aby onu péči také i rozmístily po celém území. Jenže to se v tuto chvíli neděje,“ upozornil dále Čunek s tím, že „každý občan České republiky musí dostat stejnou péči a musí za ni být také stejné peníze“.
Přes léto vypracujeme analýzu o zdravotnictví na území jednotlivých krajů
S tím vším souhlasí i prezident Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich a ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Zdeněk Kabátek.
„Máme za cíl začít řešit komplexně problémy českého zdravotnictví a celého systému poskytování zdravotních služeb pro občany našich krajů. Z dnešního jednání si odnášíme jakýsi domácí úkol na léto, kdy vypracujeme analýzu, tedy jakýsi pohled na to, jak vypadá zdravotnictví na území jednotlivých krajů s návrhem řešení. To by pak mělo vést k tomu, aby každý občan České republiky jedno v kterém kraji, měl rovný a jasný přístup ke zdravotním službám,“ podotkl Kabátek.
„Teď je potřeba využít příznivé konstruktivní atmosféry, kdy se vzájemně segmenty nenapadají a nejsou ani vyvolávány krizové momenty, k tomu, abychom se podívali hlouběji na distribuci zdravotní péče,“ připojil se i prezident Svazu zdravotních pojišťoven Fridrich.
Čunek: Čerstvě vystudovaní lékaři nám „utíkají z ČR“! Co s tím?
Hejtmanovi Čunkovi vadí ještě jedna věc. A to, že čerstvě vystudovaní lékaři „utíkají z ČR“. Proto by se mělo vzít v úvahu, zda by si absolventi lékařských fakult neměli přispívat na své studium v případě, že chtějí opustit Českou republiku.
„Mladí lidé u nás studují za peníze státu a po studium medicíny odkráčí pryč a padesát let pak provozují lékařskou praxi v Německu, v Anglii, či v USA,“ upozornil Čunek. A má prý návrh, jak by se daly problém s odchody lékařů řešit. Vláda by dle něj měla připravit zákon, podle něhož by si absolventi lékařských fakult, kteří neodpracují nějaký čas v ČR, museli do určitého časového rozmezí po škole zdejší studium zaplatit. „Nemuseli bychom pak řešit problémy ‚nákupem lékařů´ z Ukrajiny nebo někde jinde,“ dodal Čunek s tím, že to je ale prozatím jen jeho úvaha vzešlá z nedávných problémů kolem přijímání lékařů z Ukrajiny. Zatímco totiž stavovské komory byly striktně proti snadnějšímu vstupu Ukrajinců na český trh práce, kraje si nakonec vyjednaly pokračování takzvaného projektu Ukrajina.
„Dokonce i za socialismu si absolventi za studium museli odpracovat určitý počet let v našem státě. Podobně to dnes funguje i jinde ve světě,“ uzavřel Jiří Čunek.
Znovu se zástupci krajů s pojišťovnami chtějí nad problémy zdravotnictví v regionech sejít v září. Do příštího roku chtějí zakomponovat požadavky i do jednání o úhradách zdravotní péče v roce 2020.
Olga Böhmová
