Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa jsou za drahé léky odpovědni všichni, kdo se na zdravotnickém systému podílí. Nejvíc prý ale „lékoví dealeři“.
Donald Trump svůj plán nazval stylově „American Patients First“ (američtí pacienti na prvním místě). Má přinést větší konkurenci, zlepšit vyjednávání a přinést nové stimuly pro snižování cen jak léků na předpis, tak jejich volně prodejných protějšků. Některé navrhované kroky vedou k podpoře výroby alternativ k biologickým lékům (tzv. biosimilars) nebo nutí farmaceutické společnosti ke zveřejňování svých ceníkových cen v televizních reklamách.
Na druhé straně ale plán nedovoluje zdravotnickému systému s výrobci léků přímo spolupracovat na cenotvorbě. „Každý, kdo je součástí tohoto pošramoceného systému – výrobci léků, zdravotní pojišťovny, distributoři, farmaceutičtí manažeři a mnoho dalších – se na řešení problému musí podílet,“ řekl Trump u příležitosti představení svého plánu. Rovněž neopomněl zkritizovat předchozí administrativu Baracka Obamy, která „byla také součástí problému, neboť minulí lídři nad zneužíváním systému jen zavírali oči.“
Bohatí dealeři a slevy pro seniory
Nejvíce to ale od amerického prezidenta schytali lékoví dealeři (takzvaní PBM – Pharmacy Benefit Managers), kteří s výrobci vyjednávají o cenách léků, respektive rabatech. „Zprostředkovatele chceme co nejvíce umenšit. Stali se z nich velcí boháči, aniž by si toho někdo všimnul či tomu věnoval pozornost,“ vyjmenovával Trump další faktory lékové drahoty. Prý si posvítí na to, aby už tak bohatí nebyli.
Problém je v tom, že PBM zajišťují distribuci léků do lékáren a ve Spojených státech téměř osmdesát procent trhu ovládají jen tři PBM společnosti. Výše rabatu se proto stala bitevním polem, na němž se střetávají právě tito dealeři s výrobci léků. Ti obviňují PBM společnosti z toho, že na vysokých cenách léků bohatnou, jelikož jsou schopny fakticky diktovat ceny a vyjednat příznivé podmínky na obou stranách – tedy jak u výrobců, tak u koncových prodejců (lékáren). PBM společnosti zase obviňují výrobce, že jsou to oni, kdo za předražené léky může.
Podle amerického ministra zdravotnictví Alexe Azara bude Trumpova administrativa přehodnocovat celý systém rabatů, jenž je jednou z metod cenového vyjednávání v celém lékovém distribučním řetězci. „Dnes je totiž pro každého výrobce léků důležité nastavit vysoko ceníkovou cenu léků a následně vyjednat určitou slevu, často ovšem velmi netransparentním způsobem,“ řekl Azar na briefingu po projevu Donalda Trumpa k plánu na snížení cen léků.
Z tohoto důvodu chce americká vláda donutit výrobce léků, aby své ceníkové ceny zveřejňovaly, například v televizních či jiných reklamách. „Vzpomeňte si, když sledujete reklamu na nějaký lék, kolik skutečně důležitých informací se z ní dozvíte. Pokud chceme mít opravdový trh s léky, proč by farmaceutické firmy neměly odhalit také ceny svých výrobků?“ položil si Azar řečnickou otázku.
V dohledné době vláda také předloží konkrétní návrhy, jak ceny léků snížit. Chce například zavést benefity pro seniory nebo zavést do zdravotnického systému prvek, podle kterého by se platby za léky odvíjely od jejich efektivnosti.
Konec černých pasažérů
Donald Trump si vzal na paškál také zahraničí. Podle něj má i ono svůj podíl na tom, že ceny léků ve Spojených státech často dosahují závratných výšin. Jak je to možné? Trump upozornil na to, že mimo USA jsou často používány cenové regulace, a tak například Evropané platí za léky daleko méně než Američané. Jenže to je podle Trumpa projev černého pasažérství, protože americké farmaceutické společnosti investují obrovské sumy do vývoje nových léků, zatímco ostatní „se jen vezou“.
Prezident prohlásil, že už pověřil amerického obchodního zmocněnce Roberta Lighthizera, aby tuto skutečnost zohlednil při vyjednávání s obchodními partnery USA. Má to být jedna z hlavních priorit. „Máme vůči našim obchodním partnerům velkou sílu. To ostatně už můžete vidět. Amerika už nebude podváděna, a už vůbec ne cizími zeměmi,“ prohlásil mimo jiné Donald Trump.
Některé Trumpovy návrhy bude moci uvést v život sama vláda, k jiným bude zapotřebí také souhlas Kongresu. Kritici ovšem upozorňují, že plán jde v mnoha případech na ruku farmaceutickému průmyslu. „Myslím, že v kancelářích mnoha farmaceutických firem dnes bouchli hodně drahé šampaňské,“ řekl na adresu Trumpova plánu demokratický poslanec Elijah Cummings.
Podle analytika společnosti BMO Capital Markets je Trumpův plán „daleko méně agresivní, než investoři očekávali.“ Nejpřesnější obraz toho, jak lze Trumpův plán i projev interpretovat, přinesla bezprostřední reakce trhů. Akcie klíčových farmaceutických firem, zdravotních pojišťoven i PBM společností bezprostředně poté vzrostly. Zdravotnický index newyorské burzy SPXHC posílil v pátek o 1,5 procenta, což byl největší denní nárůst za poslední měsíc.
Petr Musil
