V minulém i letošním roce si velká část lékařů a lékárníků stěžovala na to, že u eReceptu nefunguje hlavní přidaná hodnota v podobě lékového záznamu, eventuálně kontroly duplicit. Ministerstvo zdravotnictví proto nyní činí vše pro to, aby tyto funkcionality mohli začít zdravotníci využívat začátkem příštího roku. Během dvou týdnů by tak měla jít do připomínkového řízení novela lékového zákona, která má novinky umožnit. Jak bude lékový záznam fungovat, představili zástupci ministerstva v úterý poslancům sněmovního zdravotnického výboru.
„Lékový záznam už v systému obsažen je, ale jen tak, že do něj může vidět pouze sám pacient, který se může přes webovou nebo mobilní aplikaci podívat, jaké recepty mu byly předepsány, vydány nebo zda některý recept neexpiroval. Co ovšem neexistuje a je opakovaně kritizováno zejména ze strany odborné veřejnosti jakožto chybějící funkcionalita, je možnost sdílení lékového záznamu napříč poskytovateli zdravotních služeb v celém zdravotnictví. To musíme napravit,“ říká ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Pokud chce přitom v současnosti pacient nahlížet do svého lékového záznamu, požádá si o přístup skrze datovou schránku (přístupové údaje k ní je možno získat na poště s Czech Pointem). Poté se může nalogovat na webu ePreskripce.cz.
Do budoucna by ale měl být záznam užitečnější. Ministerstvo nyní chystá novelu zákona o léčivech, aby byl lékový záznam od příštího roku včleněn do legislativy. K problematice přitom byla na začátku roku vytvořena pracovní skupina, do níž byli sezváni zástupci komor, poskytovatelů i odborných společností, nechyběl ani zástupce Úřadu pro ochranu osobních údajů. Hned na začátku si skupina musela odpovědět na otázku, jestli bude lékový záznam sdílený, nebo se pacienti musí do systému aktivně přihlásit.
„Po vyhodnocení a dlouhé diskusi odborná zdravotnická veřejnost zaujala konsenzus v tom smyslu, že bychom měli pracovat na bázi opt-out režimu. Zákon by tedy měl presumovat, že je lékový záznam sdílený, a jedině kdyby pacient vyjádřil explicitní nesouhlas s jeho sdílením, by k němu docházet nemělo. Opačný režim, opt-in, který byl preferován ze strany Úřadu pro ochranu osobních údajů, by znamenal, že pro sdílení lékového záznamu by pacient musel nejdřív učinit aktivní souhlas. Obávali jsme se ale i s ohledem na jiné případy, nejen zdravotnické, že by v takovém případě počet aktivně přihlášených nebyl příliš velký a projekt by se v rámci odborné a lékařské veřejnosti trochu zdiskreditoval. Jestli má fungovat, musí tam být přihlášena velká část obyvatelstva,“ vysvětluje náměstek ministra zdravotnictví Filip Vrubel.
Zvolený postup na druhou stranu znamená, že je nutno zapracovat na možnostech nesouhlasu pacienta se sdílením záznamu. Po diskusi s odbornou veřejností se také dospělo k tomu, že by mělo být půlroční přechodné období, kdy budou pacienti aktivně seznamováni s tím, co to vlastně lékový záznam je. Kdykoliv v této době pak budou moci vyjádřit nesouhlas se sdílením, pokud ale krok neučiní, bude platit zákonem předpokládaný souhlas.
„Neznamená to, že by se pacienti mohli vyslovit pouze v rámci přechodného období – i do budoucna bude možnost dát se sdílením nesouhlas. Zároveň kdykoliv do budoucna budou moci dát souhlas, pokud si to pacient rozmyslí a bude chtít lékový záznam sdílet,“ dodává Vrubel. Otázkou k dořešení pak zůstává, zda navzdory nesouhlasu se sdílením bude umožněn náhled v akutních případech, například u záchranné služby. Pokud se každopádně pacient rozhodne svůj lékový záznam nesdílet, musí si být vědom konsekvencí, tedy že lékař nebude moci nést odpovědnost.
Do budoucna by navíc mělo být možné vybrat si konkrétní lékaře, kteří do záznamu mohou nahlížet. K tomu ovšem bude třeba, aby vedle centrálního úložiště léčiv fungovaly i další registry, jako je on-line aktualizovaný registr zdravotnických pracovníků. V tuto chvíli ještě nemáme referenční registr, podle kterého by mohlo centrální úložiště nastavovat oprávnění jednotlivým lékařům či specializacím. Ve chvíli, kdy bude registr on-line a zdravotníky půjde ztotožnit podle základních registrů, bude možné napojení na centrální úložiště. Plány jsou přitom takové, že v polovině tohoto roku by měl registr fungovat, co se týče lékařů, zubařů a lékárníků, ostatní zdravotníci ale potrvají déle.
V příštím roce, kdy registr zdravotníků v požadované podobě zřejmě ještě nebude, se přitom počítá s implicitním nahlížením do záznamů ze strany lékařů, kteří mají přístup do centrálního úložiště. To by mělo probíhat na základě potvrzení, že jde o registrujícího či ošetřujícího lékaře daného pacienta. Po prohlížení pak v záznamu zůstane stopa, takže si pacient bude moci ověřit, jací lékaři a lékárníci jeho záznam viděli. „Proti neoprávněnému přístupu a zneužití informací budou muset být nastaveny tvrdé sankce, se kterými se počítá v rámci novely zákona o léčivech,“ zdůrazňuje náměstek Vrubel. V úvahu přicházejí i automatické notifikace, aby k neoprávněným náhledům nedocházelo. V tuto chvíli je archivace eReceptu nastavena na pět let.
Interakce budou nadále vyhodnocovat softwary třetích stran
Další skupinou, která bude mít vedle lékařů k eReceptu přístup, jsou lékárníci. Ministerstvo uvažuje o dvou možnostech – při výdeji léčivého přípravku (lékárník načte identifikátor eReceptu, a pokud je platný, zprovozní se na dobu pěti či deseti minut i lékový záznam), nebo při individuálních konzultacích ohledně farmakoterapie. V druhém případě se ještě pracuje na alternativním způsobu ztotožnění například podle čísla občanského průkazu.
A jak to bude s výjimkami, kdy bude možné vydat recept listinný? Předpokládá se, že v lékárně dojde k digitalizaci a digitalizovaný recept bude nahrán do lékového záznamu pacienta. Pacienti i zdravotničtí pracovníci tak uvidí léčivý přípravek, který byl finálně v lékárně vydán. Náklady lékáren by měly být kompenzovány z veřejného zdravotního pojištění. Příští rok by také mělo dojít k elektronizaci receptů s modrým pruhem a elektronické evidenci tzv. opiátových knih.
Lékový záznam by ovšem měl mít také nadstavbové funkcionality. Jednou z nich je kontrola duplicit, kde bude nastaven automatizovaný systém notifikace při preskripci i výdeji. Ten by měl daného zdravotníka upozornit (ovšem ne zablokovat), že předepisuje či vydává pacientovi přípravek se stejnou účinnou látkou, kterou už v nedávné době dostal. Lhůta pro vyhodnocování interakcí a duplicit pak bude nastavena na půl roku, maximálně rok – po tu dobu budou tedy přípravky viditelné v záznamech (poté bude archivace v systému skrytá pro kontrolní a statistické účely).
Co se týče lékových interakcí, ty bude možné v příštím roce kontrolovat za pomoci softwarů třetí strany, které využijí informací z lékového záznamu. „Výhledově v delším horizontu samozřejmě přemýšlíme o tom, jestli by stát dokázal tento systém poskytnout všem lékařům a lékárníkům jako garantovaný. To ještě budeme muset s ohledem na finanční a organizační dopady analyzovat,“ dodává Vrubel.
Současný stav přípravy legislativy je takový, že se dokončuje paragrafové znění novely lékového zákona a během dvou týdnů bude zahájeno vnitřní a vnější připomínkové řízení. Následně bude draft zaslán poslancům, aby bylo možno materiál začít diskutovat ještě předtím, než půjde na vládu a do parlamentu. V rámci úpravy by přitom mělo dojít je kompletní změně § 80 s nutností kompletní legislativní revize elektronické preskripce a redefinicí informačního systému eReceptu jako informačního systému veřejné správy. Budou také specifikována práva a povinnosti, kontrolní mechanismy, sankční ustanovení a prováděcí vyhlášky.
Michaela Koubová
