Soukromá praxe poskytovatele zdravotních služeb má svá specifika oproti jiným podnikatelským subjektům, nicméně i lékaři jsou nuceni se v době trvání praxe zabývat různými typy změn, které nastávají v rámci smluvních vztahů se zdravotními pojišťovnami.

 

Mezi nejvýznamnější aktivity poskytovatele patří nepochybně i rozhodnutí o převodu praxe na jiný subjekt, a to ať už se jedná o předání praxe jako způsob generační obměny, nebo o prodej praxe.

Převody praxí lze v zásadě rozdělit na dvě hlavní skupiny – na ty, kdy je nutné absolvovat výběrové řízení na poskytování zdravotní péče dle ust. § 46–52 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o veřejném zdravotním pojištění“), a na ty, kdy konání výběrového řízení není nutné.

Převod praxe s konáním výběrového řízení

Do první skupiny náleží předání praxe mezi dvěma fyzickými osobami. V tomto případě je optimální, aby přebírající poskytovatel doložil již k přihlášce do výběrového řízení prohlášení předávajícího poskytovatele o předání praxe novému poskytovateli. Je vhodné deklarovat takovýmto způsobem vůli k předání praxe předem, neboť členové komise ve výběrovém řízení mají tuto informaci k dispozici včas a jsou díky tomu odstraněny případné nejasnosti.

Mezi transakce, kdy je nutné konání výběrového řízení, patří rovněž prodej části závodu nebo závodu celého, kdy nedochází k převzetí pohledávek a závazků. VZP ČR v tomto případě trvá na zajištění kontinuity smluvního vztahu.

Mohlo by vás zajímat

Zároveň je třeba upozornit na to, že u dvou výše uvedených typů převodu praxe nevzniká přebírajícímu poskytovateli zdravotních služeb zákonný nárok na uzavření smlouvy se zdravotními pojišťovnami.

Převod praxe bez konání výběrového řízení

Bez nutnosti absolvovat výběrové řízení na poskytování péče je buď možnost převzetí existující s. r. o., kdy dochází ke změně jejího jednatele a zůstává kontinuální historie společnosti, anebo možnost uzavření smlouvy dle ust. § 17 odst. 8 zákona o veřejném zdravotním pojištění.

Možnosti převodu všech majetkových práv původního poskytovatele dle ust. § 17 odst. 8 zákona o veřejném zdravotním pojištění se budeme věnovat podrobněji, neboť se jedná o legislativně relativně čerstvě ukotvený pojem, účinný od 1. 9. 2015 na základě novely výše uvedeného zákona.

Převodem všech majetkových práv vztahujících se k poskytování zdravotních služeb je míněna vůle vlastníka disponovat majetkem na základě dohody, kdy dochází ke změně vlastnického práva na jinou osobu. V současné době je tento způsob ze strany poskytovatelů často využíván, a to zejména u poskytovatelů, kteří plánují odchod z aktivní praxe či hodlají svou praxi omezit.

Pokud chce poskytovatel aplikovat tento způsob převodu praxe, je nezbytné, aby splnil následující podmínky:

  • doložení smlouvy o prodeji závodu nebo jeho části, pachtovní smlouvy, projektu přeměny či obdobného právního titulu – název smlouvy může být různý, avšak svým obsahem musí smlouva zakládat převod všech majetkových práv vztahujících se k poskytování zdravotních služeb
  • rozhodnutí o odnětí oprávnění k poskytování zdravotních služeb/rozhodnutí o odnětí registrace nestátního zdravotnického zařízení původního poskytovatele
  • rozhodnutí o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb nového poskytovatele vydané v návaznosti na rozhodnutí o odnětí oprávnění původního poskytovatele, ve kterém je uvedeno stejné místo provozování jako u původního poskytovatele
  • předložení žádosti VZP ČR do 30 dnů od vydání rozhodnutí o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb.

Při splnění všech výše uvedených podmínek vzniká zdravotním pojišťovnám kontraktační povinnost, s výjimkou případů, kdy byla původnímu poskytovateli smlouva vypovězena. Zdravotní pojišťovna při splnění všech zákonných podmínek uzavírá s přebírajícím poskytovatelem smlouvu ve stejném rozsahu, jako měla s původním poskytovatelem, čímž se rozumí i stejné místo provozování, a to nejpozději do 180 dnů od podání žádosti.

Do doby uzavření smlouvy s novým poskytovatelem je úhrada za poskytnuté zdravotní služby realizována v rozsahu, který vyplýval ze smlouvy s původním poskytovatelem.

Převod praxe je vždy vhodné směřovat k 1. dni v měsíci.

Na závěr si dovoluji apelovat na všechny poskytovatele, kteří plánují některý ze zmíněných typů převodů praxe uskutečnit, aby tuto záležitost začali řešit v dostatečném časovém předstihu před zamýšlenou účinností a kontaktovali příslušné pracoviště VZP ČR. Ve většině případů se tak společně podaří případné nedostatky, které mohou nastat, efektivně eliminovat a napravit.

Bc. Lucie Kroupová

specialistka pro smluvní a zdravotní politiku RP Praha