Rozeznáte pravdu a lež? Politici vám chtějí pomoci

Evropské unie najala skupinu expertů, aby na internetu odkrývali ruské “fake news”, neboli falešné zprávy. Nyní vyvrací dezinformace, že osmadvacítka dodává zbraně teroristům, pobaltské státy podporují plynovod Nord Stream 2 a Ukrajina považuje dovoz ruského plynu za výhodný. Podle evropských premiérů a prezidentů jde o první krok, jak čelit “probíhajícím dezinformačním kampaním Ruska”.

Evropská unie chce důrazněji bojovat proti nepravdivým nebo lživým informacím, které kolují internetem a údajně ohrožují naši demokracii. Uveďme tři konkrétní příklady.

“Evropská unie možná dodává syrským teroristům radio-elektronické přístroje a zbraně,” oznamuje web hidfo.ru. “Ukrajina uznala, že ruské dodávky plynu jsou obchodně výhodné,” píše web ukraina.ru. “Baltské státy už neprotestují proti plynovodu Nord Stream 2,” hlásí web vesti7.ru.

Všechna tři citovaná tvrzení jsou nepravdivá, možná záměrně, aby zmátla veřejné mínění. Tohle aspoň tvrdí expertní skupina “East StratCom Task Force”, kterou založila komisařka Federica Mogherini, zodpovědná za diplomacii a bezpečnost Evropské unie. A argumentuje následovně:

Unie naopak bojuje proti takzvanému Islámskému státu, až 90 % jeho zbraní pochází z Číny, Ruska a východní Evropy. Pokud jde o ruské dodávky plynu, ukrajinský představitel ve skutečnosti řekl, že by cena byla komerčně výhodná, jenom kdyby oproti současnosti klesla. A do třetice, premiéři pobaltských států (Estonska, Lotyšska a Litvy) prohlásili, že kdyby byl postaven plynovod Nord Stream 2, musel by být v plném souladu s právním řádem Evropské unie, stejně jako s principy energetické unie. Nadále však plánovaný projekt kritizují, protože by zvýšil závislost na Rusku.

Co bude dál

Do 23. února probíhá veřejná konzultace, kterou vyhlásila Evropská komise, aby zjistila, zdali je nutné “zavést nová opatření k potírání různých typů falešných zpráv”. Svůj názor můžete vyjádřit pod TÍMTO odkazem. Komise rovněž od Nového roku najala 39 nových poradců – akademiků, novinářů, ale i zástupců internetových společností (Google, Facebook, Twitter).

Například česká europoslankyně Dita Charanzová (ANO, ALDE) varuje, že “v současnosti čelíme velmi intenzivní kampani”, která ohrožuje “samotný základ naší demokratické společnosti”. Jako příklad, kam mohou vést dezinformace, uvádí brexit. “Je nutné, abychom zlepšili informovanost občanů a napomohli tak kritickému přístupu ke zpracování a šíření informací zejména ve virtuálním prostoru sociálních sítí,” říká Charanzová.

Většina poslanců zastává názor, že ruská vláda zkouší pomocí médií “zpochybnit demokratické hodnoty, rozdělit Evropu, získat domácí podporu a vzbudit dojem, že státy východního sousedství EU dostatečně nefungují”.

Podobný postoj zaujali už v roce 2015 premiéři a prezidenti členských států EU: “Evropská rada zdůraznila potřebu čelit probíhajícím dezinformačním kampaním Ruska a vyzvala vysokou představitelku, aby ve spolupráci s členskými státy a orgány EU (…) připravila akční plán pro strategickou komunikaci. V této souvislosti je prvním krokem zřízení komunikačního týmu.” Federica Mogherini proto založila skupinu East StratCom Task Force.

Komunista varuje před cenzurou

Zaznívají taky varovné hlasy, aby demokracii nezničila přílišná regulace informací. Například europoslanec Jiří Maštálka (KSČM, GUE-NGL) souhlasí, že falešné zprávy jsou potenciálním nebezpečím. Ovšem dodává: “Zdánlivě nejjednodušším způsobem, jak tomuto nebezpečí čelit, zdá se být jeho potírání, tedy cenzura. Jenže dříve nebo později vyvstane zásadní problém, známý už ve starověku: Kdo střeží strážce?”

Petr Woff

Celý článek si můžete přečíst v MEDIA NETWORK MAGAZÍNU.
Přístupný je pro předplatitele.

Jste-li předplatitel, přihlásit se můžete zde.Přihlásit

Chcete-li se stát předplatitelem, jděte zde.Předplatit