Už několik let šéfové amerických nemocnic dávali najevo frustraci z nedostatku základních léků nebo tehdy, když si s jejich cenami hráli spekulanti na trhu. Nyní se několik největších amerických špitálů rozhodlo, že už nechtějí být vydány na pospas farmaceutickým skupinám a svůj problém začnou poměrně radikálně řešit.
Mají v plánu léky pro vlastní potřebu vyvíjet a vyrábět svépomocí. Pokud se jim podaří záměr zrealizovat, bude to první takový počin svého druhu. „Je to varování zlým hochům,“ řekl listu New York Times Marc Harrison, šéf Intermountain Healthcare, neziskové skupiny nemocnic v Salt Lake City, která stojí v čele celé iniciativy. „Jsme odhodlaní to dotáhnout do zdárného konce,“ dodal.
Nová velká neziskovka
Harrison ani nikdo další z vedení Intermountain neuvedl konkrétní léky, které nemocnice zamýšlejí vyrábět. Nicméně všechny pravidelně bojovaly s nedostatkem například morfia nebo starších již patentem nechráněných léků na srdce jako Nitropress. Kromě toho byly špitály také často kritizovány za přemrštěné částky, které účtují pojišťovnám i pacientům. Na vině prý ale byly právě nenadálé cenové skoky u zmíněných léků.
Nemocnice hodlají za účelem realizace svého plánu založit novou neziskovou organizaci, která je časem bude zásobovat generiky. Účastnit společného podniku se chce také americké ministerstvo pro záležitosti veteránů. Skupina zatím čítá na tři stovky nemocnic a další už vyjádřily zájem, že se do společného projektu zapojí.
„Čím víc nás bude, tím větší problém to bude pro ty, kteří manipulují cenami léků na trhu,“ uvedl Kevin A. Schulman, profesor Dukovy lékařské univerzity ze Severní Karolíny, který se věnuje analýze trhu s generiky. „Problémy s nedostatkem a vysokými cenami se týkají jen úzkého okruhu léků, nehodláme ovládnout celé odvětví,“ upozornil Harrison.
Chceme být konkurencí
Idea stojí na vytvoření konkurence velkým farmaceutickým hráčům, který vydělávají obrovské peníze na skupování výrobců léků, které již nemají patentovou ochranu a pak zvyšují jejich ceny. Nejznámějším případem tohoto druhu je Martin Shkreli, který dříve pracoval jako manažer jednoho hedgeového fondu a podařilo se mu zvýšit cenu jedné tablety Daraprimu z původních 13,5 na 750 dolarů.
Bližší informace ale vedení Intermountain ani dalších zúčastněných nemocnic nechtějí sdělit. Obávají se, že by na to mohli jejich konkurenti (tedy farmaceutické firmy) zareagovat, přechodně snížit ceny léků, aby nemocnice od projektu odradili. Poté by prý zase mohly léky zdražit. „Chceme to držet co nejdéle pod pokličkou,“ řekl Harrison listu New York Times. Sdělil pouze, že léky bude nová neziskovka vyrábět jak sama, tak si některé léky bude nechávat vyrábět jinými společnostmi.
Nově vzniklá organizace se bude zpočátku soustředit na dodávky léků do nemocnic, nicméně není prý vyloučeno, že by je mohla poté nabízet i jiným odběratelům. „Naším hlavním zájmem je minimalizovat nedostatek generických léků,“ řekla Carolyn Glancyová, úřadující šéfka Veterans Health Administration, jednoho z největších poskytovatelů zdravotní péče v USA.
Výrobci generik: vítáme to
Zástupci výrobců generických léků sdružení v Asociaci dostupných léků (Association for Accessible Medicines) na adresu zmíněného projektu uvedli, že konkurenci vítají. „Celé naše odvětví je na konkurenci postaveno. Konkurence přináší dramatické úspory pro pacienty,“ řekl mluvčí asociace Allen Goldberg.
Ne vždy tomu tak ale bylo. Před pěti lety například došlo k výraznému zdražení doxycyklinu, antibiotika, které ještě v roce 2012 stálo na americkém trhu 5,6 centů za jednu pilulku, zatímco rok nato už 3,65 dolaru. Kongres kvůli tomu zřídil vyšetřovací komisi a výsledkem bylo obvinění osmnácti farmaceutických firem z ilegálních cenových praktik u patnácti druhů léků.
Nicméně nahradit drahé a nedostatkové léky výrobou vlastních, nebude mít skupina nemocnic úplně snadné. Každý takový lék bude muset projít standardním schvalovacím procesem u Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA). Vedení Intermounatin Healthcare ale věří, že to nebude představovat žádnou vážnou překážku.
Petr Musil
