Europarlament odhlasoval “zelenější” energetiku. Jak zvedali ruku Češi?

Evropský parlament včera hlasoval o energetice. Velká většina poslanců chce, aby v roce 2030 klesla spotřeba o 35 % oproti prognózám a zároveň aby podíl obnovitelných zdrojů dosáhl 35 %, speciálně v dopravě 12 %. Majoritní podporu získala taky plánovaná energetická unie, v rámci které by Česká republika už příští rok musela odevzdat svůj desetiletý plán. Ve všech případech jde pouze o návrhy, které nezačnou platit, pokud nebudou souhlasit členské státy.

Od pondělí do čtvrtka, tedy od 15. do 18. ledna, jsou poslanci Evropského parlamentu ve francouzském Štrasburku, kde mají takzvané “velké plénum”. Tentokrát byla hlavním tématem energetika, konkrétně návrhy dvou směrnic a jednoho nařízení. Nakonec prošly všechny tři texty, ačkoli v relativně mírnější verzi. Jde především o zvyšování energetické účinnosti, kterou měl jakožto zpravodaj na starosti český sociální demokrat Miroslav Poche: Místo původně navržené 40% úspory energie máme v roce 2030 zvládnout aspoň 35% úsporu.

Směrnice ani nařízení však nezačnou platit, pokud nebude souhlasit Rada EU, v tomto případě ministři průmyslu národních států. Nakonec tedy ještě mohou znít jinak, přičemž původní návrhy Evropské komise jsou ještě mírnější, a členským státům bližší. Postupujme v pořadí, v jakém byly texty projednávány.

Více obnovitelných zdrojů

Do návrhu směrnice o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů poslanci vepsali: “Členské státy společně zajistí, aby podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie Unie dosáhl v roce 2030 nejméně 35 %.” Původní znění, navržené Komisí, tady přitom obsahuje “27 %”. Parlament ovšem souhlasí, aby tento celkový unijní podíl byl nadále rozpočítaný podle možností jednotlivých států, takže České republice by zřejmě vycházelo 23 % nebo 18 %, přičemž dosavadní 13% metu jsme již splnili, ještě před cílovým rokem 2020.

Poslanci dále píšou: “Každý členský stát zajistí, aby podíl energie z obnovitelných zdrojů u všech forem dopravy činil v roce 2030 alespoň 12 % konečné spotřeby energie v oblasti dopravy v daném členském státě.”

Vyšší účinnost a omezená spotřeba

Do návrhu směrnice o energetické účinnosti poslanci vepsali:

“Tato směrnice zavádí společný rámec opatření na podporu energetické účinnosti v Unii při uplatnění zásady „energetická účinnost v první řadě“ v celém energetickém řetězci, včetně výroby, přenosu a distribuce energie a spotřeby u konečného zákazníka, s cílem zajistit do roku 2020 splnění hlavních 20% cílů a do roku 2030 alespoň hlavních 35% závazných cílů Unie pro energetickou účinnost a vytvořit podmínky pro další zvyšování energetické účinnosti i po roce 2030, v souladu s dlouhodobými energetickými a klimatickými cíli Unie do roku 2050 a s Pařížskou dohodou.”

Komise pro rok 2030 navrhla “30%” závazné cíle, přičemž plánované procentuální zlepšení bývá vyjadřováno vzhledem k prognózám. Komisaři a poslanci však nakonec uvádějí stejné údaje v energetických jednotkách: “Členské státy by měly stanovit své vnitrostátní orientační příspěvky k energetické účinnosti při zohlednění skutečnosti, že spotřeba energie v Unii v roce 2030 nesmí být vyšší než 1 321 Mtoe primární energie a 987 Mtoe konečné spotřeby energie.” Pro srovnání, podle stávající směrnice má spotřeba primární energie v roce 2020 dosáhnout maximálně 1 474 Mtoe.

Energetická unie a povinný desetiletý plán

V návrhu nařízení o správě energetické unie nakonec zůstává pasáž: “K 1. lednu 2019 a pak každých deset let předloží každý členský stát Komisi integrovaný vnitrostátní plán v oblasti energie a klimatu. Tyto plány musí obsahovat prvky uvedené v odstavci 2 a příloze I. První plán bude pokrývat období od roku 2021 do roku 2030. Následující plány pokrývají desetiletá období bezprostředně následující po konci období pokrytého předchozím plánem.”

Ve zmíněné první příloze jsou vyžadovány například dlouhodobé cíle pro renovaci budov, přičemž vyšší nároky mají poslanci, když pro rok 2050 plánují “téměř nulovou spotřebu energie”.

Návrhy podpořila i většina českých poslanců

V následující tabulce vidíme, jak hlasovali čeští poslanci a poslankyně. Návrhy právních aktů označujeme zkratkami:

“OZE” (směrnice o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů – celkově byl Parlament 492 hlasy pro a 88 hlasy proti)
“Účinnost” (směrnice o energetické účinnosti – celkově 485 pro a 132 proti)
“Unie” (nařízení o správě energetické unie – celkově 466 pro a 139 proti).

Naši zastupitelé hlasovali většinou PRO, v menšině byli PROTI a někteří se zdrželi hlasování nebo nebyli přítomni (takovou situaci označujeme pomlčkou).

Poslanec	OZE	Účinnost	Unie
Martina Dlabajová (ANO)	PROTI	PROTI	PROTI
Dita Charanzová (ANO)	PROTI	PROTI	PROTI
Petr Ježek (KDU-ČSL)	PROTI	PROTI	PROTI
Jan Keller (ČSSD)	PRO	PRO	PRO
Kateřina Konečná (KSČM)	–	PROTI	PROTI
Jiří Payne (Svobodní)	PROTI	PROTI	PROTI
Jiří Maštálka (KSČM)	–	PROTI	PROTI
Luděk Niedermayer (TOP 09)	PRO	PRO	PRO
Pavel Poc (ČSSD)	PRO	PRO	PRO
Miroslav Poche (ČSSD)	PRO	PRO	PRO
Stanislav Polčák (STAN)	PRO	PRO	PRO
Jiří Pospíšil (TOP 09)	PRO	PRO	PRO
Jaromír Kohlíček (KSČM)	–	PROTI	PROTI
Olga Sehnalová (ČSSD)	PRO	PRO	PRO
Pavel Svoboda (KDU-ČSL)	PRO	PRO	PRO
Michaela Šojdrová (KDU-ČSL)	PRO	PRO	PROTI
Jaromír Štětina (TOP 09)	PRO	PRO	PRO
Pavel Telička (původně za ANO)	PRO	PRO	PRO
Evžen Tošenovský (ODS)	PROTI	PROTI	PROTI
Jan Zahradil (ODS)	PROTI	PROTI	PROTI
Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL)	PRO	PRO	PRO