Nemocnicí roku 2017 se stala Nemocnice Písek. Do soutěže HealthCare Institute přitom bylo zapojeno 155 nemocnic, které se hodnotily z pohledu pacientů, zaměstnanců i finančního zdraví. Nemocnice Písek vedle hlavní kategorie zabodovala i v oblastí bezpečnosti a spokojenosti zaměstnanců, kde se umístila první v kategorii Nemocnice ČR, a v oblasti finančního zdraví, v níž byla na třetí příčce. Ocenění si převzala v rámci konference Efektivní nemocnice, která probíhala v úterý a ve středu v Praze. Vedle nejlepších nemocnic na ní byl vyhlášen také projekt Zdravotní pojišťovna roku, kde hlavní cenu převzala ZP Škoda.
Zatímco loni vyhrála soutěž Nemocnice roku Ústřední vojenská nemocnice, letos byla odsunuta na druhé místo Nemocnicí Písek, která minulý rok skončila pátá. Na třetí příčce se umístila Vojenská nemocnice Olomouc. Co se týče jednotlivých oblastí, z hlediska bezpečnosti a spokojenosti hospitalizovaných pacientů se na prvních místech v kategorii fakultních nemocnic a nemocnic ČR umístily FN Hradec Králové a Karvinská hornická nemocnice, ambulantní pacienti pak nejvíce ocenili ÚVN a Nemocnici Podlesí. Z pohledu bezpečnosti a spokojenosti zaměstnanců dopadly nejlépe ÚVN a Nemocnice Písek, v oblasti finančního zdraví pak stejně jako loni zabodoval Masarykův onkologický ústav.
V letošním roce hlasovalo 53 327 hospitalizovaných pacientů, 32 353 ambulantních pacientů nemocnic a 7 132 zaměstnanců nemocnic. Z ankety přitom vyplynulo několik zajímavých zjištění. Meziročně se například mírně zvýšil počet respondentů v kategorii hospitalizovaných pacientů, kteří projevili svou maximální důvěru v nemocnici, to o 0,9 procentních bodů na 69,2 procenta. Naopak méně pozitivně je respondenty hodnocena otázka spokojenosti s reakcí personálu na potřebu pomoci – tato byla vyslyšena u 76,3 procent dotazovaných pacientů, což je o 2,8 procenta méně ve srovnání s minulým rokem.
Stabilizovaný meziroční trend byl zaznamenán v oblasti srozumitelného seznámení hospitalizovaných pacientů s možnými riziky zákroku (v uplynulých čtyřech letech bylo maximálně spokojeno zhruba 76 procent respondentů), v oblasti hodnocení komunikace hospitalizovaných pacientů s lékaři (maximálně spokojeno bylo letos 80,6 procenta dotazovaných) i zdravotními sestrami (maximálně spokojeno bylo 84,9 procenta dotazovaných).
Hospitalizovaní pacienti nejčastěji navrhují zlepšit stravu, která je dlouhodobě největší rezervou (spokojeno bylo 48,1 procenta respondentů), dále televizi, sociální zařízení, internet a prostředí pokoje.
K častým přesčasům je nucena necelá pětina zaměstnanců
V oblasti ambulantních pacientů byl zaznamenán výrazný nárůst v oblasti výběru zdravotnického zařízení na základě doporučení lékaře, a to meziročně o 13,3 procentních bodů na 36,4 procenta, a také na základě vlastní zkušenosti, kde došlo k nárůstu o sedm procent na 23,4 procenta. Zároveň bylo zaznamenáno mírné snížení čekací doby ambulantních pacientů – čekací doba do 10 minut meziročně vzrostla o 1,4 procentní body na 57,1 procenta. Ambulantní pacienti nejčastěji navrhují zlepšit prostředí čekárny, dostupnost WC a prostředí ambulance.
Co se týče zaměstnanců, celková spokojenost zaznamenala v porovnání s loňskem nárůst – u klinického útvaru o 1,3 procentních bodů na 76 procent, u správního útvaru o 1,2 procentních bodů na 83,4 procenta. Meziročně se mírně snížil tlak ze strany nadřízených do přesčasů – často je nuceno pracovat přesčas 17,7 procenta zaměstnanců, což je oproti roku 2016 pokles o 1,5 procentního bodu. Na druhou stranu byl ale zaznamenán mírný pokles kladného hodnocení zaměstnanců v oblasti bezpečnosti pacientů, a to o 1,8 procentního bodu na 47,5 procenta. Pro zvýšení bezpečnosti své i kolegů na oddělení pak zaměstnanci nejčastěji navrhují snížení přetěžování personálu (45,4 procenta), omezení práce přesčas (16,3 procenta) a pravidelná profesní a odborná školení (13,8 procenta).
Zlepšení se pak dočkala oblast spolupráce – spokojenost zaměstnanců se spoluprací s nadřízeným vzrostla o 3,4 procentní body na 51 procent, spolupráce lékařů mezi sebou je lepší o 0,7 procenta a dosahuje tak 26,7 procenta, a spolupráce lékařů a sester je v porovnání s loňskem hodnocena lépe o 1,5 procentního bodu (pozitivně ji kvituje 29,1 procenta respondentů).
Pro zlepšení hospodárnosti provozu nemocnic nejčastěji zaměstnanci uvádějí omezení zbytečných vyšetření (20,5 procenta) a nákup kvalitních produktů a služeb (16,1 procenta). Z pohledu personálu nemocnice jsou největšími riziky při výkonu jejich povolání syndrom vyhoření, agresivita pacientů i jejich příbuzných a profesionální nákazy.
Mzdy rostly nejvíce v přímo řízených organizacích
Stejně jako v minulých letech bylo jednou z hodnocených oblastí také finanční zdraví nemocnic. Letos bylo hodnoceno 93 zařízení, u kterých byla k dispozici data v potřebném rozsahu. Celkový majetek hodnocených nemocnic přitom v roce 2016 činil 138 miliard Kč a tržby téměř 123 miliard Kč.
Společnost Nexia, která hodnocení provádí, přitom zjistila, že loni rostly mzdy nejvýrazněji u přímo řízených organizací. Mezi prvními deseti nemocnicemi s nejvyšší průměrnou mzdou je devět přímo řízených organizací a jedna soukromá nemocnice. Z TOP 10 tak letos vypadla jediná krajská nemocnice. „Nárůst mezd je obecným ekonomickým faktem v posledních dvou letech. Dle našeho názoru způsobí inflaci, prostřednictvím které dojde k opětovnému vyrovnání cen a mezd. Lze tedy očekávat pokračování nestability, která je z makroekonomického hlediska důsledkem umělého oslabení koruny, které provedla ČNB,“ uvádějí hodnotitelé.
Zatímco loni se ve zvláštní kategorii hodnotila také nejusměvavější nemocnice, letos se organizátoři rozhodli oblast rozšířit a přidat vedle pozitivního naladění také bezpečnost. A co se povedlo zjistit? „Například více než 60 procent zdravotnického personálu vnímá jako velké bezpečností riziko přetěžování zdravotníků nebo práci přesčas, ale současně vidí potřebu kontinuálního odborného vzdělávání k eliminaci dalších rizik. Od pracovní skupiny očekáváme návrh opatření či doporučení, jak bezpečnost ve zdravotnictví zvyšovat,“ říká Martin Kuncek, člen vedení Skupiny B. Braun a ředitel sítě dialyzačních středisek B. Braun Avitum. Nemocnicí pro život (která nahradila Nejusměvavější nemocnici) se přitom stala FN Hradec Králové a Karvinská hornická nemocnice.
Největší posun k lepšímu zaznamenala VoZP
Vedle soutěže Nemocnice roku byla během dvoudenní konference vyhlášena také Zdravotní pojišťovna roku. Největší váhu (60 procent) měl názor pojištěnců, dále pak ambulantních lékařů a ředitelů nemocnic (po 20 procentech). Celkovým vítězem se stala ZP Škoda, druhá se umístila VZP a třetí ZP MV ČR. V kategorii pojištěnců nejvíce zabodovala ZP Škoda, u ambulantních lékařů ČPZP a u ředitelů nemocnic taktéž ZP Škoda. V oblasti preventivních programů pak panel odborníků nejvíce ocenil VoZP, za nejlepší finanční kondici převzala ocenění RBP.
Oproti uplynulým letům je přitom na výsledcích vidět zejména posun u Vojenské zdravotní pojišťovny, která letos dostala nové vedení. „Příjemně nás překvapil úspěch VoZP nejen v oblasti preventivních programů, ale zejména její výrazný posun ze sedmého na druhé místo z pohledu pojištěnců. V ostatních kategoriích je vidět, že si pojišťovny drží dlouhodobě svoje pozice, většinou došlo jen k jinému uspořádání prvních tří v dané kategorii. Zajímavé bude sledovat, jak pojišťovny zareagují na nový způsob přerozdělení pojistného dle PCG. To by mělo ještě více podpořit vznik léčebných programů, které nadále budou prohlubovat spolupráci mezi pacientem, lékařem a pojišťovnou,“ uvádí Vladimír Přikryl z CompuGroup Medical ČR.
-mk-
