Jedním z nejčastěji zmiňovaných argumentů proti povinnému eReceptu je, že přinutí některé starší lékaře zavřít své praxe. Zdravotnický deník se proto poptal v krajích, kolik poskytovatelů skutečně skončí bez náhrady – a kolik jich skončilo v minulých letech. Výsledek? Vypadá to, že eRecept přiměl zavřít ordinaci, aniž by měl pacienty kdo převzít, jen málokoho: jde spíše o jednotky než mnoho desítek, či dokonce uváděné stovky lékařů. Faktem ovšem je, že množství lékařů končících bez náhrady v posledních letech skutečně roste. Podle čísel ÚZIS jde ale hlavně o důsledek toho, že čeští lékaři stárnou – a tento trend se bude v nadcházejících letech prohlubovat.
Pokud dnes ukončí svou praxi lékař, jehož zdravotnickou dokumentaci nemá kdo převzít a pacienti si tak musí sami najít náhradu, je tato dokumentace uložena na krajském úřadě. Zdravotnický deník se proto zeptal, od kolika poskytovatelů krajský úřad převzal dokumentaci v posledních pěti letech a kolik by jich ještě měl převzít do konce roku. Pokud totiž nejde o úmrtí, musí lékař oznámit ukončení činnosti příslušnému správnímu orgánu 60 dní předem.
Jak přitom poukazují zástupci jednotlivých krajů, nelze jednoznačně říci, že svoji praxi ukončilo tolik lékařů, od kolika krajský úřad převzal zdravotnickou dokumentaci. „Dle zákona o zdravotních službách poskytuje zdravotní služby poskytovatel, kterým se rozumí fyzická nebo právnická osoba, která může mít jednoho nebo i více lékařů. Zákon neukládá vždy předat zdravotnickou dokumentaci krajskému úřadu. Dohodne-li se poskytovatel, který hodlá ukončit poskytování zdravotních služeb, s jiným poskytovatelem, předá zdravotnickou osobu této osobě pokračující v poskytování zdravotních služeb. Zdravotnickou dokumentaci krajský úřad přebírá většinou z důvodu úmrtí nebo odchodu do důchodu,“ vysvětluje Radek Šíma z oddělení styku s veřejností Krajského úřadu Jihočeského kraje.
Ze všech 14 krajů, které ZD oslovil, jsme odpovědi obdrželi od deseti, Moravskoslezský kraj ovšem nemonitoruje datum převzetí dokumentace. Vzhledem k tomu, že ji archivuje dle zákona 372/2011 o zdravotních službách a vyhlášky 98/2012 o zdravotnické dokumentaci, lze předpokládat, že jde o případy za posledních šest let. Celkem přitom v deseti krajích (není zahrnut Středočeský, Královéhradecký, Ústecký a Zlínský kraj) skončilo za posledních pět let 540 poskytovatelů bez náhrady, nejčastěji zubařů.
Vlna zavírání se nekoná
Pokud se podíváme na to, kolik má skončit poskytovatelů ke konci roku (povinný eRecept platí od ledna), není patrný žádný skokový nárůst. Nutno přitom podotknout, že kraje neevidují důvod ukončení poskytování zdravotních služeb.
„Ukončení v souvislosti s povinností eReceptů nám není známo, případně by se mohlo jednat maximálně o jednotky případů,“ uvádí za Jihočeský kraj Radek Šíma. Podobně je tomu v Plzeňském kraji, který na přelomu roku převezme zdravotní dokumentaci jednoho zubaře, plicaře, neurologa a diabetologa. Mluvčí Alena Marešová sice připouští možnou souvislost s povinným eReceptem, zároveň ale nutno podotknout, že se číslo předchozím letům nijak nevymyká.
V Olomouckém kraji zatím evidují jednu žádost o ukončení činnosti ke konci roku, a to od praktického lékaře pro děti a dorost. Výkyv nezaznamenali ani v Pardubickém kraji. „Letošní rok v porovnání s předchozími lety nijak nevybočuje,“ píše Karolína Frýdová z oddělení komunikace a vnějších vztahů Pardubického kraje.
Obdobná situace je také v Praze. „Dosud jsme nezaznamenali, že by poskytovatelé zdravotních služeb končili činnost v souvislosti s povinným eReceptem. Jako důvod ukončení činnosti je uváděn nejčastěji odchod do důchodu, péče o rodinného příslušníka, případně vyšší administrativní zátěž,“ uvádí mluvčí pražského magistrátu Vít Hofman. „Ke dni 20. 11. 2017 neevidujeme žádné podání od poskytovatele, který hodlá ukončit poskytování zdravotních služeb po 01. 01. 2018, tj. nemá právního nástupce, a tudíž hodlá předat zdravotnickou dokumentaci do archivu SCZ MHMP,“ dodává.
Jediný, kdo v naší anketě skutečně potvrdil jako důvod ukončování praxí eRecept, je Moravskoslezský kraj. „V Moravskoslezském kraji ke konci letošního roku uzavře své ordinace 21 lékařů. Často jde o lékaře v důchodovém věku, které k uzavření jejich lékařských praxí přiměla také narůstající byrokracie spojená se zavedením elektronického receptu a elektronické evidence tržeb. Praxi chce v kraji ukončit jeden všeobecný praktický lékař, tři praktičtí lékaři pro děti a dorost a 17 lékařů z dalších oborů, převážně zubaři. Za tyto lékaře zatím není náhrada,“ uvádí náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro zdravotnictví Martin Gebauer. I zde ovšem platí, že nejde o žádný výrazný skok oproti uplynulým letem. Od platnosti vyhlášky 98/2012 doposud totiž převzal kraj dokumentaci 59 zubařů, 21 praktiků a 24 specialistů, fyzioterapeutů a psychologů, tedy celkem 104 lékařů, psychologů a fyzioterapeutů.
V tuto chvíli to tedy vypadá, že nového lékaře si začátkem příštího roku bude hledat podobný počet pacientů jako letos.
Na vině je stárnutí lékařů
Na to, že počty lékařů obecně budou (bez ohledu na eRecept) klesat, přitom upozornil už loni ÚZIS. „Lékaři v České republice jsou staří. To je objektivní realita a řešit se to mělo už asi před 15 lety,“ uvedl tehdy ředitel ÚZIS Ladislav Dušek s tím, že podle predikce bude v roce 2020 více než 60 let 31 procentům lékařů a 18 procentům bude dokonce nad 65 let, přičemž věkový průměr bude 50 let. V roce 2025 pak průměrný věk vzroste o rok, přes 65 let už ale bude 22 procentům lékařů. Vůbec nejhůře, co se týče věkového průměru, na tom jsou a budou praktičtí lékaři pro děti a dorost. Docent Dušek proto zdůraznil, že aby nedošlo v výraznému propadu počtu lékařů, je třeba navýšit kapacity lékařských fakult o 20 až 25 procent.
Aktuální čísla z loňského roku pak ukazují, že pokles počtu lékařů se týká hlavně ambulantní sféry. Zatímco v roce 2015 bylo v nelůžkových zařízeních 19 764 lékařských úvazků, loni to bylo o 274 méně. Podobně to platí i o zubařích, u nichž ubylo úvazků o 50 na 7259 (oproti tomu u lékařů v akutní a ostatní lůžkové péči úvazků přibylo, meziročně tak stoupl celkový počet lékařských úvazků o 311 na 41 600).
„Výsledky za rok 2016 by mohly signalizovat avizovaný pokles úvazků lékařů z důvodu vysokého podílu lékařů v důchodovém věku (největší pokles úvazků u praktických lékařů a lékařů specialistů). V NRPZS v roce 2016 byla ukončena činnost PZS s 780 úvazky lékařů z roku 2015, z toho bylo 739 úvazků samostatných ordinací praktických lékařů pro dospělé, děti a dorost, gynekologů a specialistů,“ píše ve zprávě Personální kapacity v českém zdravotnictví v roce 2016 ÚZIS.
Podle prognózy ÚZIS přitom bude trend úbytku lékařů v nelůžkové péči pokračovat, a to až do roku 2021. Dostupná čísla tak svědčí o tom, že eRecept nepřinese vlnu zavírání ordinací. Končící praxe jsou důsledkem stárnutí populace lékařů, kteří postupně odcházejí do důchodu – přičemž u některých z nich může být eRecept tou poslední kapkou, aby skončili ke konci tohoto roku a ne třeba ten další.
Michaela Koubová
