Mnoho let lákal Gdaňsk, největší polské město, turisty na své historické centrum, romantické pohledy na řeku a písčité pláže v blízkých vesnicích. Jenže důvody příjezdů zahraničních návštěvníků se časem změnily. Dnes do Gdaňsku jezdí především kvůli dostupným a zároveň kvalitním službám tamních dentistů.

 

„Když jsme před deseti lety začínali, byli jsme téměř jediní, jejichž služby využívali zahraniční pacienti,“ řekla listu Financial Times Anna Sarzynská, majitelka Anna Dental Clinic v centru Gdaňsku. „Dnes už je nás na trhu víc. Prakticky každá zdejší dentální klinika nabízí své služby cizincům,“ dodala.

Zdraví a památky

Sarzynská odhaduje, že kolem osmdesáti procent její klientely tvoří zahraniční pacienti. Převažují ti ze Skandinávie, ale najdeme mezi nimi také mnoho klientů z Velké Británie nebo Irska. Zákazníků z ciziny má tolik, že dokonce musela přijmout pracovní sílu jen na to, aby pro ně zajišťovala ubytování v hotelu nebo poznávací vyjížďky městem. Bez perfektní angličtiny nemá v jejím týmu nikdo šanci.

Zdravotnická turistika je ve střední a východní Evropě na vzestupu. Ročně její objem roste o 12 až 15 procent, říkají Financial Times s odkazem na studii zpracovanou poradenskou společností PriceWaterhouseCoopers. Podle Polské asociace zdravotnické turistiky zavítalo v roce 2016 do Polska bezmála půl milionu zahraničních pacientů.

Magdalena Rutkowská, která vlastní poradenskou společnost Medical Travel Partner, pracuje ve zdravotnickém turistickém ruchu od roku 2010. Tvrdí, že zájem o investice do tohoto sektoru od té doby podstatně vzrostl. „Každý měsíc mi chodí poptávky na zprostředkování zahraniční klientely od nových klinik, které chtějí rozjet tento druh byznysu,“ říká.

Mohlo by vás zajímat

Také Maďarsko a Česko

Příjezdový zdravotnický turismus se ale netýká jen Polska. Také v jiných postkomunistických zemích je možné si všimnout, že zahraniční pacienti zvyšují svůj zájem o služby kvalitních lékařů všeho druhu. Například Maďarsko má dobrou pověst ve stomatologii, Česká republika je zase známa svou kvalitní chirurgií oka, především při odstraňování šedého zákalu. Polsko je vyhledáváno kvůli plastickým operacím a také stomatologii.

„Tento trh má obrovský potenciál, i když zatím není plně rozvinutý,“ tvrdí Szymon Piatkowsky, šéf poradců PWC pro zdravotnictví ve střední a východní Evropě. „Region se zatím specializuje na jednoduchou léčbu, kde nejsou téměř zapotřebí předchozí konzultace. Prostor pro další rozvoj je velký. Kliniky v postkomunistických zemích by zvládly i komplexnější a také více komplikovanou chirurgii,“ dodává.

Do zmíněných zemí přijíždějí pacienti jak ze západní, tak i z východní Evropy. Ti z Německa, Velké Británie nebo severských zemí si vybírají převážně jednodenní kosmetické zákroky. Důvodem je především dvakrát až třikrát nižší cena než v jejich domovských státech. Kvalita je přitom na srovnatelné úrovni.

Rozvoj tohoto typu turismu se urychlil poté, co vstoupila v platnost směrnice Evropské komise z roku 2013, která zpřístupnila zdravotní péči každému občanovi EU ve kterékoli členské zemi. To mimo jiné znamená, že veškeré náklady na konkrétní léčbu nebo zákrok v zahraničí lze krýt ze zdravotního pojištění domácí země, pokud je v ní daná péče také hrazena.

Most mezi západem a východem

Region střední Evropy je ale přitažlivý rovněž pro nezanedbatelné množství pacientů z bývalých zemí Sovětského svazu. Důvodem je tamní horší dostupnost kvalitní zdravotní péče. Proto jsou lidé z těchto států ochotni za přístup k profesionálním službám zaplatit. Také proto ve střední Evropě vyhledávají spíše komplexnější a časově náročnější zákroky než klientela ze západní Evropy.

Rozvoji zdravotnické turistiky nahrává také skutečnost, že v zemích jako je Polsko nebo Česká republika vlastně neexistují vážné překážky pro vznik soukromých klinik. V nich pracují špičkoví specialisté. Polsko má navíc výhodu, že téměř v každém větším městě mají letiště, a tak není problém ani dostupnost dopravní.

Stinnou stránkou je, že rozvoj soukromých klinik příliš nepomáhá zlepšování veřejných zdravotnických služeb, zejména v nemocnicích. Podle OECD činily výdaje na zdravotnictví v Polsku 6,4 procenta v roce 2016, což je jedna z nejnižších úrovní v celé Evropské unii. V České republice je to méně než 8 procent, průměr EU dosahuje téměř deset procent HDP.

Podle odborníků by mohly dalšímu nárůstu poptávky zahraničních pacientů po zdravotnických službách ve střední a východní Evropě pomoci také vládní stimuly. Jako příklad uvádějíí Turecko, kde vláda plánuje zřídit tax-free zóny pro zahraniční klienty tureckých zdravotnických zařízení.

Petr Musil