Rekodifikace stavebního práva II. - příliš mnoho souvisejících zákonů

Česká republika má jeden z nejdelších procesů povolování staveb v Evropě, opakovaně ji za to kritizuje třeba Světová banka. Jeden z hlavních problémů je velký počet dotčených orgánů a roztříštěnost jejich kompetencí. Liší se ve formě rozhodování i v jeho závaznosti. Kvůli tomu je při každé změně stavebního zákona nutné zasahovat do velkého počtu předpisů. Ministerstvo pro místní rozvoj chce stávající proces posoudit a systém zjednodušit.

Obecní úřady, krajské úřady, ministerstva, SÚJB, újezdní úřad, Policie ČR, ČTÚ, Státní plavební správa, Státní energetická inspekce, Agentura ochrany přírody a krajiny, Správa národních parků, Státní pozemkový úřad, Celní úřad – všechny tyto instituce se v některých případech musejí vyjádřit před tím, než se začne stavět. Kdo chce získat všechna potřebná závazná stanoviska, správní rozhodnutí a vyjádření třeba pro rodinný dům, měl by se připravit na to, že mu celé řízení zabere v průměru 247 dní. Nedávno přijatá novela stavebního zákona sice některé věci upravuje, ale samotné připomínkové řízení podle ministryně pro místní rozvoj (MMR) Karly Šlechtové ukázalo, že je nutná kompletní rekodifikace. Její základní obrysy chce v polovině října předložit vládě. Podrobně jsme o tom psali v textu MMR chce zcela revidovat stavební právo – I.

Kromě celkové revize toho, co je skutečně ve veřejném zájmu a jestli jsou všechna razítka ve schvalovacím řízení opravdu nezbytná, má celý proces výrazně urychlit a zjednodušit digitalizace. Podle analýzy MMR je sice nástup nových technologií zohledněn zejména při tvorbě jednotlivých dokumentací, projednávání a následná aplikace (zejména při rozhodování v území) je ale zatím spíš ignorují.

MMR proto navrhuje zapojení informačních systémů veřejné správy i systému BIM – tedy informačního modelu budovy (anglicky Building Information Modeling). Ten slouží jako otevřená databáze informací o stavbě od návrhu až po její využívání. V tomto ohledu už vláda udělala první krok. V září letošního roku přijala koncepci MPO pro zavedení BIM v České republice. „Metoda BIM totiž zásadním způsobem mění zažité modely spolupráce a klade velký důraz na efektivní výměnu informací o stavbě, během celého jejího životního cyklu,“ vysvětluje Jaroslav Nechyba, místopředseda Odborné rady pro BIM, která funguje od roku 2011. „Především je potřeba si uvědomit, že metodu BIM nelze zavést ze dne na den a pro úspěšné zavedení informačního modelování staveb do praxe je potřeba učinit řadu kroků, které mají základní cíl, připravit podmínky pro efektivní používání metody BIM. I proto schválený dokument pracuje s časovým harmonogramem pro období 2018 – 2021 a 2022 – 2027 a obsahuje na 50 stranách řadu zásadních témat, která budou důležitá pro úspěšné naplnění koncepce zavádění BIM v Česku,“ dodává.

Digitalizace ale přinese větší nároky na kvalifikace úředníků a jejich technické vybavení. Žádný finanční rámec ale zatím předložený koncept nenabízí. MMR navíc v materiálu připomíná, že zásadním problémem jsou i platy stavebních úředníků. Podle úřadu tak bude potřeba „prověřit možnosti (jejich) lepšího finančního ohodnocení.“

A úředníků by navíc mohlo do budoucna přibýt i na nových pozicích. V Česku totiž prakticky neexistuje průběžný výzkum v oblasti architektury, urbanismu, územního plánování ani stavebnictví. Podle MMR tuto roli v současné době neplní ani jednotlivá pracoviště tuzemských vysokých škol a „poměrně problematické“ se zdá i zadávání výzkumných potřeb přes Technologickou agenturu ČR. MMR tak zvažuje vytvoření dvou nových institucí – jedna by prováděla systematický výzkum ve zmíněných oblastech, druhá by zpracovávala dokumentace a podkladové nástroje náležející do působnosti státu.

Vanda Kofroňová