Do zdravotnických prostředků rizikové třídy I spadají mimo jiné lehátka či transportní lůžka. Podle poskankyně Jany Pastuchové by mělo být na řediteli nemocnice, aby kontroly uložil biomedicínskému inženýrovi, případně jiné odborně vzdělané osobě. Podle výrobců však do skupiny patří také například elektrická lůžka a další přístroje, které v případě nesprávné funkce mohou způsobit újmu. Chtějí proto mít možnost stanovit, kdo kontroly a servis bude provádět, protože za zařízení nesou odpovědnost. Foto: publicdomainpictures.net

Školení a servisy přístrojů budou moci provádět i zaměstnanci nemocnic, schválil zdravotní výbor

Nemocnice snad brzy nebudou nuceny spoléhat na to, kdy jim výrobce či distributor poskytne svého zástupce na vyškolení personálu pro práci s dodanými zdravotnickými přístroji či servisní kontrolu. Komplikaci, která stojí nemocnice miliony, se snaží ošetřit návrh poslance Víta Kaňkovského (KDU-ČSL), který dovoluje výše uvedené činnosti provádět i řádně vyškoleným zaměstnancům zdravotnického zařízení. Úpravu v úterý schválil garanční zdravotnický výbor. Nijak ovšem nerozhodl ve věci pozměňovacího návrhu Jany Pastuchové (Ano), který věc posunoval ještě dál a stanovoval, že u zařízení, jako jsou lůžka, mohou údržbu provádět biomedicínští inženýři a další bez ohledu na to, co řekne výrobce. Podle původního návrhu si totiž výrobce může vymínit, že kromě jeho zástupců nikdo kontroly či servis provádět nesmí. Ať už tak ale učiní či ne, nese za zdravotnické prostředky odpovědnost.

 

„Předložená novela má ambici změnit problematické ustanovení týkající se servisu a instruktáží u zdravotnických přístrojů, které byly schváleny touto poslaneckou sněmovnou při projednávání zákona v roce 2014. Tato ustanovení dávají zdravotnickým zařízením povinnost provádět servis, bezpečnostně-technické kontroly a instruktáž pro práci se zdravotnickými přístroji pouze prostřednictvím výrobců a distributorů, což znamená pro zdravotnická zařízení zvýšené náklady, složitou logistiku a zbytečné personální zatížení. Schválíme-li úpravu zákona 268/2014, dojde k narovnání současného stavu tak, aby si část servisních zásahů, bezpečnostně-technických kontrol a instruktáží mohla provádět zdravotnická zařízení svými vyškolenými pracovníky, přičemž výrobci zůstává právo určit, zda může u konkrétního zdravotnického přístroje servis či bezpečnostně-technické kontroly provádět jiná osoba. Touto změnou bude zajištěno, aby na jedné straně nebyly zbytečně vynakládány finanční prostředky, na druhé straně ale byla zachována bezpečnost pacientů,“ vysvětlil výboru v zástupu za Víta Kaňkovského Jaroslav Krákora (ČSSD).

Asi největší problémy přitom mají zdravotnická zařízení s instruktážemi personálu, což je obzvláště problém při vysoké fluktuaci. Jeden zdravotník totiž pracuje průměrně s deseti zdravotnickými přístroji. Návštěva zástupce výrobce či distributora přitom vyjde zhruba na 1500 korun.

Ve výsledku to v Česku znamená náklady na instruktáže v odhadované výši 235 milionů, dalších 70 milionů pak za servis a údržbu. A to ani nemluvíme o tom, že by to ve skutečnosti mělo být ještě mnohem více, jenže řada zařízení zákon obchází a raději riskuje pokutu, než aby instruktáže a kontroly konala dle platné legislativy (více jsme psali zde). Úpravu tak poslanci zdravotnického výboru znalí poměrů v nemocnicích vítají. „Mnozí z nás mají zkušenosti z praxe, že je to dobrý návrh, který odstraní zbytečné náklady. Opakovaná proškolování ze strany firem znamenají zátěž nejen finanční, ale i provozní, protože lidé musí být stále někde pryč,“…

Celý článek si můžete přečíst v MEDIA NETWORK MAGAZÍNU.
Přístupný je pro předplatitele.

Jste-li předplatitel, přihlásit se můžete zde.Přihlásit

Chcete-li se stát předplatitelem, jděte zde.Předplatit

Celý článek si můžete přečíst v MEDIA NETWORK MAGAZÍNU.
Přístupný je pro předplatitele.

Jste-li předplatitel, přihlásit se můžete zde.Přihlásit

Chcete-li se stát předplatitelem, jděte zde.Předplatit