Nemocnice si příští rok polepší o 11,2 miliardy z celkem 15 miliard, které budou v systému navíc. Téměř všechny peníze přitom půjdou na navýšení mezd a platů zdravotníků, miliarda pak poputuje na centrovou léčbu. Právě centrová péče je zároveň segmentem, který pojišťovnám a ministerstvu začíná signalizovat dobré zprávy. Po řadě let, kdy tato oblast péče neúprosně rostla, to totiž nyní vypadá, že se náklady dostávají pod kontrolu. O tom, jak by mohly vypadat úhrady v příštím roce, mluvila minulý týden na sněmovním podvýboru pro ekonomiku ve zdravotnictví, zdravotní pojištění a lékovou politiku šéfka odboru dohledu nad zdravotním pojištěním na ministerstvu zdravotnictví Helena Rögnerová.
7,2 miliardy na zvýšení platů a mezd v akutní lůžkové péči, 1,3 miliardy na odměňování zdravotníků v následné péči, 1,7 miliardy na vyšší příplatek za směnnost u sester a miliarda na centrovou péči – tak vypadají čísla, o která si v příštím roce přilepší nemocnice. První nástřel úhradové vyhlášky tak pro ně plánuje růst 11,5 až 14,5 procenta oproti roku 2016 (tj. pět až osm procent navíc oproti roku 2017) v závislosti na individuální základní sazbě. Zařízení s nižší individuální sazbou by přitom měla dostat více, zatímco nemocnice s vyšší sazbou budou mít procento mírně nižší.
„Neříkám, že se to nemůže změnit, ale takto jsme to předložili panu ministrovi. Je to úvaha, jak bychom co nejlépe zajistili prostředky na platy a zároveň opakovaně nezvýhodňovali ty, kdo mají vyšší sazbu, zatímco vynechávali zařízení, která mají sazbu nejnižší. Nízká individuální základní sazba koreluje s vyšším podílem osobních nákladů, jde o nemocnice nižšího typu. Je tedy odůvodněná potřeba většího navýšení, zároveň se tak zajišťuje sbližování sazeb zezdola,“ vysvětluje Helena Rögnerová. Minimální sazby se taktéž budou sbližovat zezdola tak, aby centra měla minimálně 35 500 korun (letos to bylo 33 500), ostatní pak mají 26 000 korun (letos šlo o 24 000).
Šéfka odboru dohledu nad zdravotním pojištěním zároveň připomíná, že ve vyhlášce není možné finance „omašličkovat“, aby bylo vyhrazeno jejich užití na platy. Ministerstvo je schopno pouze nasměrovat do nemocnic dostatečné množství prostředků. „Stále musíme mít na mysli, že zákon hovoří o úhradě zdravotních služeb a my nemáme přímou linku, aby u peněz byly vlaječky,“ říká Rögnerová.
Ještě složitější situace než u samotného navýšení platů a mezd je přitom podle ní poslání financí na příplatky za směnnost sester. „Snáze by se to dalo udělat ze státního rozpočtu, protože pak se vezme seznam sester, zjistí se, které jsou ve službách, a pronásobí se počet dvoutisícových příplatků. My jsme měli asi šest variant, které jsme projednávali s Asociací nemocnic ČR, ale i se zástupci menších nemocnic od krajů níže. Nakonec byla vybrána varianta, která rozlišuje ošetřovací dny podle typu. Nejvyšší příplatek tak bude za nejtěžší ošetřovací dny na JIP, protože se předpokládá, že je tam větší počet sester ve směně. Mělo by to vystačit pro všechna zařízení v republice, i když částka asi nakonec bude o něco vyšší, než vyšla jednoduchým propočtem,“ dodává Rögnerová.
Balíčky už ve vyhlášce nebudou
Co se týče produkce, ta minimální požadovaná byla vzhledem k nedostatku sester o procento snížena, takže je nastavena na 95 procent roku 2016. Nadprodukce pak bude nad 104 procenta 2016. Nově by přitom neměly zařízení čekat žádné prudké zlomy, protože ministerstvo mezi přechody navrhlo spojitou funkci. Do 110 procent produkce tak bude úhrada na úrovni 85 procent, mezi 110 a 120 procenty bude uhrazena ze 60 procent a mezi 120 a 130 procent z 50 procent. Díky tomu by měly být pokryty fixní náklady, aniž by zařízení měla motivaci vytvářet záměrně nadprodukci kvůli generování prostředků. Zohledněny by tak měly být počty pojištěnců jednotlivých pojišťoven v malých zařízeních, kde mohou tři pojištěnci malé pojišťovny znamenat stoprocentní meziroční nárůst.
Novinkou je také to, že balíčky budou nově nepovinné. Důvodem je snaha o menší segmentaci i to, že zkreslují vykazování DRG pro projekt DRG Restart. Hlavní důvod, proč byly balíčky zavedeny, se přitom podle Rögnerové povedlo naplnit – před několika lety byly běžné výrazně odlišné ceny při nákupech kardiostimulátorů, kardioverterů či totálních endoprotéz, zatímco nyní se je povedlo srazit na srovnatelnou úroveň. Balíčky tak nyní už v úhradové vyhlášce nebudou (převedou se do případového paušálu i s adekvátním navýšením na platy), zřejmě ale v úhradovce bude výslovně uvedeno, že se na nich pojišťovny mohou s poskytovatelem dohodnout, pokud to bude oběma stranám vyhovovat.
Stejně jako lůžkovou péči čeká 12,4 procentní nárůst také nemocniční ambulance. Produkci přitom bude možné podobně jako v minulosti přelévat z akutní péče do ambulancí, pouze s výjimkou komplementu, který je dle Rögnerové generovatelný. Nemocnice, která se například pere s nedostatkem sester, má díky tomu možnost ukončovat léčbu na lůžku a zvát si místo toho pacienty do ambulancí na kontroly. Nadprodukce od 104 do 114 procent pak bude v tomto segmentu hrazena ze 75 procent, opět ale s výjimkou komplementu.
Ceny některých biologických léků padají
Segmentem, kterému je v poslední době věnována velká pozornost, je centrová péče. Ta totiž řadu let rostla v rámci celého systému vůbec nejvíc. Problematice se proto začaly věnovat nejen pojišťovny, ale také ÚZIS. Ministerstvo tak má k dispozici analýzy incidence, prevalence i trendů. K dispozici jsou i data SÚKL, který navíc dělá také horizont scanning, tedy odhad toho, které molekuly a v jaké ceně k nám budou vstupovat.
„Pojišťovny, zejména VZP, nás upozorňovaly na velké poklesy cen. To zlomové, co se očekávalo u biologické léčby, se údajně odehrává už nyní – ceny molekul padají a nastupují mnohá biosimilars. Podle prvních odhadů VZP by to teoreticky mohlo vyrovnat nárůsty, které jsou plynulé. My se nicméně po všech vyhodnoceních nedomníváme, že by nárůst mohl být nula, takže zatím počítáme se zhruba s jednou miliardou nárůstu v centrových lécích. Rozčlenění ale bude ještě podrobnější, takže bude 14 skupin, které mají odlišné růsty podle toho, co se v tom kterém segmentu děje,“ vysvětluje Helena Rögnerová.
V následné péči poroste úhrada za ošetřovací den o 6,5 procenta roku 2017 tak, aby bylo na navýšení platů a mezd. I zde pak budou zvýšeny minimální sazby za ošetřovací den, uvažuje se ovšem i o zavedení maximálních sazeb, aby došlo k mírnému sbližování i shora.
Následná intenzivní péče (NIP) a dlouhodobá intenzivní ošetřovatelská péče (DIOP) mají nyní výkony zařazené v sazebníku výkonů, přičemž pracovní skupina navrhla hodnotu bodu ve výši 1 koruna, ministerstvo ji však ještě bude přepočítávat. „Budeme se snažit podívat se na to, aby byl dopad na segment neutrální a nová forma úhrady byla ve stejné výši jako ta původní. Zároveň bychom počítali s 12 procentním navýšením, aby se i pro tento segment zohlednily nárůsty platů,“ poukazuje Rögnerová.
Úhrady v sociálních službách se budou po zásahu Ústavního soudu, který zrušil zařazení do úhradové vyhlášky (více zde), řídit dle zvláštní ambulantní péče, přičemž navýšení na platy a mzdy bude ve výši šest procent roku 2017. Navýšena by měla být i hodnota bodu, a to zřejmě z 1,02 na 1,05 koruny. Příplatek za směnnost se zřejmě bude řešit navýšením bonifikačních výkonů za práci zdravotní sestry od 22 hodin do 6 hodin a v době pracovního volna, a to z 16 na 22 bodů. Výsledek však ještě není definitivní, ministerstvo hodnoty dopočítává s tím, že potřebuje znát přesné počty sester ve směnách. Prozatím se počítá na příplatky s částkou mezi 50 a 100 miliony korun. Malý počet pojištěnců by k tomu měl být zvýšen z deseti na třicet, přičemž bude hrazen výkonově bez limitace.
Lázně v příštím roce zřejmě zůstanou na stejné úrovni jako letos.
Připomeňme, že uvedené parametry jsou pouze prvním návrhem a ještě se mohou měnit, byť ministerstvo už rozhodně nepředpokládá, že by přesouvalo větší částky v řádu miliard. Úhradová vyhláška musí vyjít do konce října, takže v druhé polovině září bude spojené pětidenní připomínkové řízení. Během října by mělo probíhat vypořádání připomínek a následně bude materiál zaslán na legislativní radu vlády.
Michaela Koubová
